Sébastien Loeb si chce Argentinu užít

Vaše řecké vítězství, páté v řadě, šesté v letošním seriálu, přitahuje pozornost k rekordům, které tak můžete dosáhnout. Jsou pro Vás taková čísla důležitá ?“Po Akropoli, jsem se nad tím trochu zamýšlel. Vždy je příjemné vidět ve sportu, kterému se věnujete, nějaký pokrok. To platí i na poli čísel a statistik, které jsou samozřejmě i výsledkem Daniela, mého spolujezdce, vozu Xsara WRC a vůbec celého týmu Citroën. To jsou věci, které po nás jednou zůstanou. Ale zatím mám stále spíš tendenci dívat se dopředu. Teď mám největší chuť ještě vyhrávat a vyhrát i příští rely. Zkusit vyhrát mistrovství, oba poháry… A jestli to všechno posune současnou vítěznou sérii ještě dál, tak tím lépe!“  Od začátku máte Argentinskou rely rád. Vaše druhé místo z loňska muselo tento pocit ještě posílit…“Ano, už od mých seznamovacích jízd v roce 2002 jsem si tuhle zemi zamiloval, prostor, který nabízí, i tu její ´jinakost´. Od roku roku 2003 jsem si oblíbil tamní erzety a jejich různorodost. Jsou tam rychlé tratě, jako ty v oblasti Calamuchita. Jiné jsou zase velmi technické, pomalé, úzké jako např. Mina Clavero nebo El Cóndor, a navíc vedou úžasnou krajinou… Jsou tam úseky hrbolaté i kluzké. Krátce, po stránce jezdecké si to lze pěkně užít. A to vše za nesmírné podpory tisíců místních fanoušků. Svou atmosférou je tato rely skutečně špičková!“ Tratě jsou prakticky identické s těmi loňskými, ´zametací´ část je poměrně dlouhá, jak vidíte Vaše šance na vítězství?“Jet na trať první není nic výhodného a pravděpodobně to tak bude celý první den. Minulý rok byly na programu stejné rychlostní zkoušky a byl jsem překvapen, že nejvíce jsem ztratil až při druhém průjezdu, i když písečný terén byl už trochu ´promíchán´ tím prvním. To znamená, že mí nejbližší rivalové mi budou na trati velmi blízko a budou mít téměř stejné podmínky jako já. Pak bude také zajímavé, jaký vliv na rozložení sil budou mít nižší teploty, které nyní v Argentině vládnou (oproti minulým ročníkům). Podle mého názoru budeme mít naši pozici možná trochu těžší než dříve. Ale ať už to bude jakkoli, já mám v plánu hrát svou hru až do konce zcela naplno…“

Vojta Houska