Pechovi rychlá pačejovská trať nevadí

Před sobotním startem dalšího závodu relysprintového mistrovství byl vyzpovídán jeden z dvojice největších favoritů na vítězství v absolutní klasifikaci Václav Pech… V Pačejově jste prvně startoval v roce 1996. Myslím, že to byla vaše první soutěž v životě a hned jste upoutal pozornost atraktivní jízdou se Škodou 1000 MB. Vzpomenete si na nějaký zajímavý zážitek z této soutěže? „Tento můj první start v rely byl celý jedním velkým zážitkem. Jeli jsme s Petrem na velmi jednoduchý rozpis a celý tým fungoval na amatérské úrovni. V té době byl mým velkým vzorem kromě táty také Juha Kankunen. Měl jsem doma videokazetu, jak vodil po světových soutěžích tovární Toyotu Celicu. Myslel jsem si, že ´embéčko´ snese podobnou jízdu, proto ty divoké průjezdy zatáček. Až postupem času jsem pochopil, že rely se nevyhrává v první zatáčce.“ V loni vás postihla technická závada, letos si určitě chcete zpravit chuť a zvítězit. Stejné ambice má však i Štěpán Vojtěch a další jezdci. Překvapením startovní listiny se stává Karel Trojan s Octavií WRC. Co říkáte na konkurenci letošní Agropy? „Konkurence se sejde velmi kvalitní. Přesto si myslím, že budeme se Štěpánem ostatním trochu ujíždět. Byl bych rád, kdybych se mýlil, a našel se ještě někdo, kdo nám bude stačit. Silnější konkurenci jen a jen uvítáme.“ Pačejovské soutěže se zúčastňujete celkem pravidelně, vzpomenete si na nejhorší a nejlepší zážitek z této soutěže? „Na nejlepší zážitek si vzpomínám. Bylo to v roce 1999, kdy jsme ve skupině N porazili tehdejšího suveréna Michala Garguláka. Byl to pro nás velký úspěch a měli jsme z vítězství ve skupině velkou radost. Nejhorší zážitek nás čekal o dva roky později, kdy jsme startovali poprvé s Toyotou Corolla WRC Lexus. Bojovali jsme s Tomášem Hrdinkou o vítězství. Krátce před cílem rychlostní zkoušky ve Zborovech nás nakopl kámen a Toyota málem skončila v kotrmelcích. Dodnes nevím, jak jsem tu krizovku ustál.“ Rychlá pačejovská trať se jezdcům moc nelíbí. V těchto končinách však cesty více nezaklikatíme.Trať tedy doznala jen kosmetických úprav. Kterou rychlostní zkoušku máte nejraději a kterou by jste naopak z Rally Agropa nejraději vypustil? „Narodil jsem se v Plzni, a tak jsem se učil závodit právě na rychlých tratích pačejovské a blovické soutěže. Rychlá trať mi tedy nevadí, i když nemá takovou sportovní hodnotu, jako tratě technické. Navíc na rychlé trati si jezdec užije daleko více adrenalinu. Rely je o tom, přizpůsobit se všem podmínkám, a kdo se tratím přizpůsobit nedokáže, nebo nechce, ať raději přestane závodit. Jakou RZ mám nejraději? Moc se mi líbila ta z Mačkova do Kadova. Byly na ní úzké lesní cestičky a před cílem několik rychlých horizontů, kde mě bavilo skákat. Škoda, že už se nejezdí. Neoblíbenou rychlostní zkoušku nemám. Baví mě závodit na všech tratích, dokáži se přizpůsobit danému charakteru i povrchu.“ Která atraktivní místa můžete doporučit divákům? „Určitě bych doporučil tu RZ, jak jsme na ní vloni skončili. Průjezd okolo rybníčku ve Slatině je velmi divácky atraktivní. Také skok nad obcí je velmi pěkný. Vloni jsem tam viděl Štěpána Vojtěcha ve zpětném zrcátku, a ještě ve skoku na mě zablikal světlama, abych o něm věděl. Po svém odstoupení jsem se byl podívat také na rychlostní zkoušce v Háji. Tam se mi moc líbilo. Je tam na výběr hned několik atraktivních pasáží. Také tuto RZ bych tedy doporučil divákům.“ Centrum soutěže se stěhuje do Horažďovic. Uvítá vaše posádka tuto změnu? „Do Horažďovic už se centrum přestěhovalo vlastně vloni, když tam byl i servis. Nám centrum v Pačejově nevadilo, přesto myslím, že prostory Horažďovického náměstí budou důstojnější a reprezentativnější.“

Zdeněk Umlauf