Jaký byl Tišnov?

Když pořadatelé z Hanáckého rally klubu Vyškov loni uspořádali Autonova rally, opět vyznačili na „soutěžácké“ mapě město Tišnov. Ani netušili, jakých rozměrů soutěž dosáhne o rok později. Se změnou hlavního sponzora přišla změna názvu na Eurostroj rally Tišnov a s ním i začátek spolupráce s Eddym Schlagerem, který český rallysport velmi podporuje a sám aktivně soutěží. Navíc je původem Rakušan, mezi pořadateli rakouských soutěží má spoustu přátel a rád tak napomohl tomu, že se Tišnov jako první česká rally dostal do kalendáře Austrian Rallye Challenge, která se u našich sousedů jezdí jako alternativa oficiálního rakouského mistrovství. Se zápisem do tohoto seriálu souviselo i zařazení do středoevropské zóny, na běžném českém sprintu totiž zahraniční posádky startovat nemohou. A aby toho nebylo málo, Eurostroj rally byla i prvním letošním kláním MČR historiků, které mělo podobně jako loni obohatit středoevropské klání. Rally Tišnov se tak dostala mezi významné podniky v centru Evropy i u nás. Každý ze seriálů, jichž byla Eurostroj rally součástí, má však trochu jiné regule či odlišné klasifikace a pořadatelé tedy museli řešit nejeden problém s tím související. Při pohledu do seznamu přihlášených posádek jen málokdo z diváků zvažoval, zda má smysl se do Tišnova vydat, účastníků bylo požehnaně. Optimismus fanouškům zůstal i po přejímkách. Do centra rally přijelo celkem 108 posádek, mezi kterými z původně přihlášených favoritů chyběli jen Komárek a Odložilík. Velkým tahákem byla tři „wéercéčka“, za jejichž volanty se objevili Leoš Flídr, Karel Trněný a na poslední chvíli přihlášený Maďar Gergely Szabó. Již úvodní zkouška naznačila, kdo bude v Tišnově usilovat o příčky nejvyšší. Vyhrál atraktivně jedoucí Leoš Flídr před Gergelym Szabó, kterému chvíli trvalo, než si zvykl na moravský asfalt. Třetí místo patřilo Josefu Semerádovi, čtvrté Karlu Trněnému a pátý byl překvapivě domácí Eddy Schlager s postarším Lancerem. Na druhém testu si Flídr a Szabó mezi sebou vyměnili pořadí a za delší konec na chvíli tahal maďarský pilot. Třetí, nejtechničtější RZ ale našla svého vítěze ve Flídrovi a ten se také po úvodní sérii tří zkoušek usadil na čele. Druhý Gergely Szabó ztrácel 9,2 sekundy; skvěle jedoucí Josef Semerád 22,2 vteřiny. Semerádovi již dýchal na záda zrychlující Karel Trněný, páté místo si nadále držel výborně jedoucí Eddy Schlager, pronásledovaný „smečkou“ produkčních vozů s Jiřím Volfem v čele. Nejrychlejší „dvoukolku“ řídil osmý Josef Peták, který však stále hledal recept na piloty rychlejších „pévéček“. Druhá sekce začala nejlépe pro Flídra, protože Maďara Szabó potrápily technické problémy a ztratil jednu minutu. Jezdec týmu SVC Náchod Motorsport poté zvýšil svůj náskok na skoro tři čtvrtě minuty a v nastoleném trendu ujíždění soupeřům chtěl pokračovat. Bohužel, tři kilometry po startu šesté vložky byl až příliš rychlý, skončil se svým vozem na střeše a kvůli malému počtu diváků v inkriminovaném úseku ztratil šanci na pokus o pokračování. Jeho Octavia navíc zůstala nešikovně ležet na cestě a šestá zkouška musela být kvůli neprůjezdnosti tratě pro další posádky zrušena. V boji o vítězství tak převzal štafetu Josef Semerád, který měl situaci ulehčenou díky problémům Karla Trněného. Meclovskému jezdci chyběl v Octavii výkon a musel se tedy spokojit až se čtvrtou pozicí za Miroslavem Jandíkem a dohánějícím Gergelym Szabó. Ze souboje o vítězství odpadl Eddy Schlager, kterému vystavila stop prasklá řemenice na motoru před startem šesté vložky. Závěrečná část rally se ukázala být pro vývoj závodu jako klíčová. Přišla průtrž mračen, většina posádek závodila na mokrém asfaltu na slickách a šlo o to, kdo udělá méně chyb. Fantasticky se s třemi posledními zkouškami a výkyvy počasí popasoval Gergely Szabó, který ani na jedné z nich nenašel přemožitele a do cíle si přivezl 56sekundový náskok na druhého v pořadí. Výrazně tak vylepšil svoje loňské páté místo a zapsal se zlatým písmem do historie tišnovské rally. Překvapivě druhý dojel Lumír Firla. Okruhovému jezdci obdivuhodně sedla mokrá část soutěže a z konce první desítky se mílovými kroky posunul až na pozici nejrychlejšího Čecha na trati. Na jeho skvělý výkon však vrhl nepříjemný stín výsledek závěrečné technické kontroly, při níž se zjistilo, že jeho Lanceru chybělo několik milimetrů do homologované výšky. Znamenalo to nekompromisní vyloučení a konec euforie, kterou si Firla krátce po dojezdu do cíle užíval. Na jeho místo tak postoupil Martin Kožmín, jenž to ve špatných povětrnostních podmínkách skvěle umí a v průběžném pořadí sprintů se tím posunul na druhou pozici absolutně. Pro životní úspěch si dojel třetí Milan Pantálek, který jel velmi dravě, jeho postupu vpřed ale výrazně dopomohla hlavně změna počasí. Bronz mezi „pévéčky“ vybojoval celkově čtvrtý Jiří Volf, jenž sice na změně počasí hodně prodělal, s umístěním však mohl být přesto spokojen.A kde máme největšího aspiranta na titul Josefa Semeráda? Pražský jezdec ještě po sedmém testu vedl, na osmé zkoušce se ale ozvaly problémy s turbem, což znamenalo propad až na třináctou pozici celkově. Ukázalo se, že moderní „Evo devítka“ je sice skvělé nářadí, jako dítko v plenkách má však stále ještě nárok na nějakou tu dětskou nemoc… „Áčká“ vyhrál absolutně osmý Josef Peták, který až na posledním testu udolal famózně jedoucího Lubomíra Minaříka s kitovou Felicií. Až v závěru byl z medailových pozic odsunut i Dušan Kouřil, který dokonce chvíli vedl, třetí místo ale nakonec vybojoval Josef Sedláček s nejrychlejším dvoulitrem. A-pětky se staly kořistí Michala Hory, jenž podal za volantem své bílé Fabie obdivuhodný výkon. Špatně nejel ani reprezentant pořádajícího rally klubu Zbyněk Harásek, který přišel o umístění na „bedně“ až v samotném závěru rally. Mezi účastníky Austrian Rallye Challenge se mohl nejvíc radovat Wolfgang Schmollngruber s Mazdou 323, třebaže si na asfalt zvykal poměrně dlouho. Druhou příčku v challenge vybojoval trochu překvapivě Christian Nitsche s „áčkovým“ Subaru, který tentokrát celkem jednoznačně přehrál H-desítky Huberta Kapellera (Audi) a Josefa Schrotta (Lancia). Historici měli své favority ve třech pilotech Opelů Kadett z radotínského Exces Super Bike Clubu. Ze začátku tahal za nejdelší konec provazu Zdeněk Tichý, Lubomír Tenkl však mnoho neztrácel a po Tichého výpadku z důvodu poruchy diferenciálu si dojel pro obhajobu loňského prvenství. Když dalšího jezdce z Prahy Ctirada Hájka pozdržela krizovka v samotném závěru rally, a když Aleše Jirátka zastavil prasklý výfuk jeho BMW, o pozice na stupních vítězů hned za Tenklem bojovaly Škodovky.Druhý skončil Emil Triner se „stotřicítkou“, i když musel v závěru „vysadit“ spolujezdce Jana Píchu na kapotu, aby vyvažoval záď vozu kvůli utrženému rameni. Třetí Petr Hejhal odvedl tradičně skvělý výkon a jen kvůli technickému handicapu nemohl Trinera porazit. Kvalitní práci odváděl i Ondřej Výmola s „embéčkem“, který startoval po roční pauze. Před startem čtyřky jej ovšem zastavila technická závada a cíl nespatřil. Historiků nakonec dojelo do cíle jen sedm. Co říci na závěr? II. Eurostroj rally Tišnov se podle všeho (až na pár detailů) celkem vydařila. Svědčí o tom nejen ohlasy mnoha našich posádek, ale i hostů z Rakouska. Pořadatelé z Hanáckého rally klubu Vyškov a Autoklubu Tišnov touto cestou upřímně děkují všem sponzorům v čele s Eddy Schlagerem, všem partnerům a spolupracujícím firmám, ale samozřejmě i všem obyvatelům a představitelům obcí na trati, bez jejichž pochopení by nebylo možno tuto soutěž uskutečnit. Oceňují odpovědně odvedenou práci traťových komisařů a pořadatelů na nejrůznějších postech. „Všem, kdo se jakkoli podíleli či zasloužili o povolení, přípravu a průběh celé soutěže, posíláme toto poděkování s přesvědčením, že se v příštím roce v Tišnově opět setkáme“, vzkazuje za sebe a své kolegy Jan Olejníček, tajemník soutěže.

Michael Daněk