Egon Smékal děkuje za úspěšnou sezonu

Celkem sedmkrát se v letošní sezoně radoval Egon Smékal z vítězství ve skupině N, nebo ve třídě N3. V konečném účtování mu to vyneslo vítězství ve třídě v MMČR a bronzovou pozici ve skupině N. V rallysprintech byl ve hře o titul až do poslední soutěže ve Vsetíně a nakonec se stal vicemistrem. Na závěr úspěšné sezony by tedy rád poděkoval všem, kteří se na jeho úspěších podíleli. „Rok 2006 se nám skutečně vydařil. Dosáhli jsme téměř všeho, co jsme si předsevzali. Za to patří dík jednak mým spolujezdcům, tedy hlavně Zuzce Chvojkové, se kterou jsem odjel většinu velkých soutěží a řekl bych, že nám to šlo skvěle. Samozřejmě že poděkovat musím i Jirkovi Černochovi, Pavlu Dreslerovi a Jirkovi Volfovi, kteří se mnou také usedali do vozu během sezony. Ani jejich snaha a pomoc by samozřejmě nestačila, pokud bychom neměli spolehlivý a pečlivě připravený vůz. O naší Hondu Civic TypeR se vzorně starali v týmu Motocar Sport Zádveřice a proto velké díky patří i mechanikům a vůbec celému týmu kolem rodiny Tlusťákových. Všem jmenovaným, ale i fanouškům a partnerům našeho týmu přeji krásné vánoce a hodně štěstí a úspěchů v roce 2007,“ řekl s vděčností v hlase Egon Smékal. Pojďme se tedy ohlédnout za rokem 2006 tak, jak jej viděl a zažil jeden z nejúspěšnějších pilotů skupiny N. „Výsledek letošního roku považuji za dobrý i když ne vše vyšlo ideálně. Zejména množství defektů ve velkých soutěžích nám ubralo spoustu bodů a také závěr na zasněženém vsetínském sprintu nemůžu považovat za ideální. Ostatně naše auto není úplně vhodné pro jízdu na sněhu, obzvlášť s asfaltovým podvozkem. To jsem zjistil již v Rakousku a také na Šumavě. Skutečná hmotnost enkového Civicu TypeR je příliš vysoká a tak pro nadcházející soutěže připravujeme nový podvozek a jiný stálý převod. Na Matadoru nás začaly pronásledovat defekty a skončili jsme až čtvrtí ve skupině, přitom jsme měli určitě na víc. Chuť jsme si spravili v Krumlově a na Bohemii. Tam jsme bohužel jsme havarovali. Krumlov a Bohemia jsou dvě soutěže ve velkém mistrovství, které na mě udělaly největší dojem. Mají krásné a nejtechničtější tratě u nás. Nic na tom nemění ani fakt, že na Bohemii nám praskl unašeč poloosy a skončili jsme ve škarpě. Za super soutěž považuji i Barumku, která na mě dýchla evropským formátem. Letos to byla soutěž, kterou jsem si skutečně nejvíc užil. Samotná atmosféra závodu byla skutečně parádní. Třebíč a Příbram považuji za soutěžní klasiku, ale rozhodně nejsem obdivovatelem těchto tratí. Ty současné mi připadají až moc rovné s mnoha retardéry, které mě zrovna moc neberou i když na nich umíme taky závodit. Celkově se mi ale nelíbí jakési kombinace šotolinových úseků na asfaltových erzetách, kde to obvykle končí s přemírou snahy defektem a tím dochází k celkovému zkreslení výsledků. Každá pneu má své určení a slicky určitě nejsou vhodné pro deseticentimetrové šutry válející se po trati, příčné jámy, pasti na mamuty nebo „schody“ na asfaltu. Nás to potkalo na již zmiňovaném Matadoru a také v Třebíči, kde průběh celé soutěže rozhodly 3km velmi rozbité trati,“ zhodnotil Smékal průběh MMČR a pokračoval ohlédnutím za sprintrally:“Sprinty jsme původně neměli v plánu, ale když se nám na Kopné podařilo ze začátku na blátíčku ujet soupeřům a později i vyhrát, řekli jsme si, že zkusíme jet i dál. První místo jsme zopakovali i v Pelhřimově. Naopak Vyškov vyloženě sednul pilotům na renaultech, ale nemyslím, že bych byl schopen jet o moc rychleji. Novotného bychom určitě chytit nemohli. Problémem byly zejména retardéry. Když do nich brzdím ze stokilometrové rychlosti, jde TypeR vcelku v pohodě zastavit, ale pokud se najíždí stošedesát, nebo i víc, získávají na nás lehčí clia cenný náskok jak na brzdy, tak v jejich průjezdech. Většinou to dokážeme na rovině dohnat, ale to nebyl případ Vyškova, kde se tyto úseky opakovaly v pravidelném rytmu. Do Hradce jsme se těšili a chtěli jsme se udržet v boji o titul ve skupině i ve třídě. Vloni jsme vedli až do defektu téměř celou soutěž a tak jsme věřili, že se nám bude dařit i letos. Povedlo se. Petra Křížka jsme nechali po třetí vložce ujet a hlídali jsme si soupeře v tabulce, před kterými jsme již s dostatečným náskokem vedli. Dojeli jsme si opět pro druhou příčku. Konečné rozhodnutí tedy mělo přijít ve Vsetíně, ale o tom jsem se již zmiňoval. Počasí, sněhová kalamita, spousta dezinformací a vzápětí nevhodné pneu bylo proti nám,“ řekl Egon malinko zklamaně, ale to již hleděl dopředu a přemýšlel o nové sezoně. „Příští rok bychom chtěli jet soutěže v MMČR a pak ty, které se nám budou líbit. Prioritu má samozřejmě velký mistrák, ale nevylučuji ani nějaké náhodné změny v programu. V příští sezoně na místo spolujezdce usedne Jana Balcarová a také chystáme novinku v podobě nového designu naší Hondy Civic TypeR. Rádi bychom se také podívali na některé evropské soutěže, kde chceme zkusit trošku odlišné tratě oproti těm našim,“ ukončil své předvánoční zamyšlení Egon Smékal.

Michael Daněk