Volkswagen Golf A59 měl být praotec Golfu R, osud tomu však chtěl jinak
Zdroj: VolkswagenTřetí generace Volkswagenu Golf není zrovna tou, na kterou bychom vzpomínali nejraději. Začínající tuneři budou mít asi jiný názor, ostatně mezi touto komunitou je to velmi oblíbené auto, nicméně nebylo to žádné velké terno.
Ani sportovní varianty nedokázaly příliš zrychlit tep. GTIčko bylo po skvělé první a druhé generaci nemastné, neslané, a ani šestiválcová motorizace VR6 příliš nedostála tomu, co slibovala na papíře. Zkrátka trojkový Golf byl spíš zklamáním.
Všechno ale mohlo být úplně jinak. Na počátku roku 1992, jen několik měsíců po debutu třetí generace, pověřil Volkswagen společnost Schmidt Motorsport (zkráceně SMS), aby vyvinula závodní verzi pro rallye.
Podívejte se na videotest Golfu R
Počátkem 90. let byl motorsport coby marketingový kanál ještě sexy a zejména úspěchy ve WRC se daly dobře uplatnit. Stále ještě platilo klasické heslo Win on Sunday, sell on Monday, tedy Vyhrajte v neděli a v pondělí prodejte. Zvláště s homologačními speciály, které měly „blízko“ sériovým vozům.
Schmidt Motorsport platil za kvalitního úpravce, se kterým měl koncern Volkswagen pozitivní zkušenosti. Firma stála např. za vítězným Audi V8 DTM, pro tento projekt však nic nenechala náhodě a dokonce „ukradla“ tři inženýry, kteří stáli za vítěznou Toyotou Celica GT-Four.
Úkolem bylo připravit vůz pro WRC sezony 1994. Designérské studio v Düsseldorfu přepracovalo exteriér, který se vyznačoval jinými nárazníky, nafouknutými blatníky s širším rozchodem, velkým zadním spojlerem a pořádně odvětranou kapotou.
Volkswagen Golf na steroidech
Silniční verze jezdila na 16“ kolech se sportovními pneumatikami Falken FK452 o rozměru 225/45 R16, o zpomalování se staraly lepší brzdy Brembo s dírkovanými kotouči.
Jediná dochovaná oficiální fotografie odhaluje ještě kožené „ušáky“ Recaro vpředu a jednoduchý ochranný rám při současném zachování zadních sedadel. Zajímavostí byl také digitální displej budíků.
V útrobách také nezůstal kámen na kameni. Volkswagen měl jasnou představu o evoluci kompresorového čtyřválce řady EA827 z Golfu G60, nicméně ve Schmidt Motorsport měli poněkud jiné plány.
Motor chtěli otočit podélně, po vzoru konkurenčního Fordu Escort Cosworth. Problémem však je, že taková úprava vyžaduje kompletní přestavbu karoserie.
Hezké, ale „nein“
To se pochopitelně nelíbilo účetnímu oddělení Volkswagenu, které řeklo jasné NE. Jenže u Schmidta se už pustili do práce. Navíc ještě zahodili starý motor, jehož blok posoudili jako nedostatečně pevný, aby zvládl takový nárůst výkonu.
Vyvinuli tak zcela nový dvoulitrový čtyřválec se 16 ventily a turbodmychadlem. V silniční verzi měl dosahovat výkonu 271 koní, což by ve své době stačilo na zašlapání veškeré konkurence. Představte si to jako takový tehdejší Volkswagen Golf R. V závodní specifikaci pak motor poskytoval přes 400 koní!
Schmidt také vytvořil moderní systém pohonu všech kol s elektronicky řízeným mezinápravovým diferenciálem, který si ovšem vyžádal, po vzoru Escortu Cosworth, zásadní přestavbu skeletu.
Mimochodem, standardně putovalo 75 % točivého momentu na zadní kola a prý mohlo jít až 100 % dozadu. Převodovka byla šestistupňová manuální s krátce poskládanými kvalty.
Hmotnost 1 373 kg byla na tehdejší hot-hatch možná až trochu příliš, nicméně vzhledem k použití čtyřkolky je to celkem slušná hodnota. S odtučňovací kúrou pomohlo i hojné využití kevlaru. Jistě si však umíte představit, co to znamenalo finančně.
Objednací číslo 59
V lednu roku 1993 převzal vedení koncernu jistý Ferdinand Piëch, který sice platil za megalomana (za všechny projekty zmiňme třeba Bugatti Veyron), začal ale škrtat. Celé to byla zkrátka příliš drahá sranda.
Závodní varianta by se ještě možná prodávala, nicméně 2 500 požadovaných silničních verzí kvůli homologaci nemělo šanci na život. Prodejní cena měla činit trojnásobek běžného Golfu GTI, a to prostě ve své době nedávalo žádný smysl.
Volkswagen Golf A59, jehož kódové označení znamená Auftragsnummer 59, tedy něco jako Objednací číslo 59 (jak krásně německy účelné) tak upadl v zapomnění. Dochovaly se pouhé dva prototypy. Jeden stále vlastní SMS a pohání jej běžný motor z GTI, druhý v silniční verzi vlastní muzeum VW.
Žádná plnotučná závodní verze se nedochovala, a my si tak jen můžeme představovat, jak to kdysi Volkswagen Golf A59 mohl všem ve WRC natřít. A také zásadně vylepšit poněkud nevelký věhlas třetí generace Golfu.
Do detailu si můžete Volkswagen Golf A59 prohlédnout ve fotogalerii amerického magazínu MotorTrend, kdy jej Volkswagen výjimečně přivezl na loňský tuningový veletrh SEMA 2022.
