Víc futuristické auto mít nemůžete. Toyota C-HR sází na neobyčejný vizuál a kvalitní hybridní jednotku

S příchodem předchozí generace modelu CH-R přijelo na silnici auto, které se tvarem odlišovalo od ostatních. Ostatně i to z něj dělalo prodejní fenomén. Češi jsou sice konzervativní, co se týká barev, ale nebojí se experimentovat na poli designu. A u nového „céhárka“ se pokochají ještě o trochu víc.

Vizuálně někde jinde

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Kde bych tak u popisu vizuálu měla začít, dívajíc se na jeho tvary. Toyota prostě vzala svůj vysněný koncepční vůz a předělala ho v realitu a vetkla mu neuvěřitelně výrazný tvar. Sice ho trochu zkrátila a rozšířila, ale toho si normální smrtelník nevšimne. Na první pohled mě ale pinkly do očí zapuštěné kliky dveří, které má model nově. Jedna se o takový „vystřelovací“ mechanismus, kdy vlastně kliku dokážete uchopit jen zespodu (či ze strany) tím, že do ní zastrčíte prsty. Je to čistá designovka a spíš to otevírání ztěžuje. A to nebudu mluvit o delších ženských nehtech, které jsou v tu chvíli předurčeny k záhubě. Bohužel ani jejich zvukový doprovod při zavírání není zrovna vyladěný. Pokud sedíte uvnitř vozu a zařadíte D, v tu chvíli se kliky zaklopí velmi výrazným pohybem a zvukem.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Jinak si ale designéři zaslouží pochvalu. Nová generace získala na dynamice, a to též díky výraznému zadnímu kosení, které toto auto automaticky odesílá do segmentu sportovních kupé. Když jsem vzadu, propojily se zde zadní svítilny, což je v dnešní době moderní a dovnitř se do oné linie zapracoval nápis svítící Toyota C-HR. Nejpovedenější ale shledávám pohled ze strany, tady automobilka použila motiv spletených tvarů, který vyniká zejména v ostře řezaných křivkách právě na bocích. Zepředu vám pak model bude připomínat mantu, protože zapracování jemných úzkých světlometů tomu vzezření prostě nahrává.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Orientace na řidiče a design jako ústřední motiv

Vnitřek je pak věnovaný řidiči, který tu hraje primární roli. Moderní přístrojová deska v kombinaci se středovými tunelem vás tak pěkně obklopí a dá vám jakýsi pocit soudržnosti. Líbí se mi použití ekologických materiálů, u kterých nepoznáte rozdíl od těch neekologických, ale hlavně kvituji tu architekturu nabízející velmi příjemný dosah na středový displej, a nižšeji posazený displej přístrojovky. Nejvíce staromilce potěší samostatné ovládání klimatizace, které je právě umístěné pod displejem a zachovává si svou určitou (skvělou) integritu. Ve středu tunelu pak nechybí řadič automatické převodovky se svými typicky toyotáckými tahy (pokud byste netušili, pomůže s řazením nákres), volič jízdních režimů a ruční brzda. To celé je usazeno do pianinově černého pásu, který má tendenci se při mnoha otřeních poškrábat (jak vidíte na fotce).

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Celkově je ale uvnitř vozu použito více designových prvků, které uchvátí ty řidiče a spolujezdce, kteří jsou orientování na vizuální stránku vozu, a ne na tu praktickou. Především narážím na palubku rozšiřující se do boků dveří a vedoucí lištu podsvícení, která splňuje funkci ambientního osvětlení a v případě nebezpečí se rozbliká červeně. Spolu s kulatými postranními výdechy klimatizace vytváří ale hezkou souhru různých tvarů.

Prostorově pak bude spokojen jak spolujezdec, tak obyvatelé zadní lavice. Je tu přemíra prostoru do boků, před koleny a nad hlavou (pokud neměříte 1,9 m) a příjemně dýchatelné prostředí. I do kufru toho naložíte dost.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Nejlepší silnice světa

Škoda Octavia RS: Tisíc mil dlouhá rozlučka po nejlepších skotských silničkách

Máte projeté všechny slavné horské průsmyky v Evropě a nevíte, kam vyrazit dál? Skotsko nabízí North Coast 500, famózních 800 kilometrů, které si užije nejen řidič, ale i spolujezdec.

Subaru BRZ Spec.S na Transfăgărășan: Nejlepší silnice světa

Po dlouhé cestě autovlakem a rozbitých rumunských cestách konečně vyrážíme na pořádně svižnou jízdu po jedné z nejvyhlášenějších silnic na světě. Transfăgărășan už čeká!

Očekávejte sportovnější projevy

Motorizačně lze u C-HRka vybírat ze 3 možností. Dvou hybridních a jednoho plug-in hybridu. Měla jsem možnost si vyzkoušet silnější atmosférickou hybridní dvoulitrovou jednotku v kombinaci s pohonem všech čtyř kol a nebudu lhát, byla jsem velmi spokojena. Model totiž nabízí stále to kvalitní svezení sportovního charakteru v kombinaci s velkou oporou při ostřejší jízdě do zatáček a přeposilovanější řízení, které oplývá lehkou manévrovatelností. Podvozek je nastavený spíž do tužšího módu, na druhou stranu neočekávejte, že by vůz přenášel nějaké rázy do vnitřku. Stejně tak je odhlučnění kabiny velmi dobré, plus dobrá aerodynamika též nepouští do auta žádné hrubší zvukové projevy. Příjemně mě překvapila i přesnost a přímost řazení a dynamika i ve vyšších otáčkách.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Jinak fakt, že se jedná o čtyřkolku si prosím nevykládejte tak, že ji můžete poslat do rozbahněného terénu. Takže žádné hnaní do extrémního prostředí, prostě, když budete potřebovat, tak vám pomůže, ale hlavně v klidu.

CH-R je optimalizované pro svou skupinu zákazníků, kteří rádi vynikají, oceňují zajímavější řízení a jsou ulítlí na vzhled. Ale možná, když ji dáme čas, chytne za srdce i puritánštější automobilisty