Úplatky i jiné fígle. Češi jsou mistry podvodů při technických kontrolách, ministerstvo hodlá zasáhnout

Podle Asociace emisních techniků stojí za zoufalým technickým stavem vozidel na českých silnicích dva výrazné vlivy – korupce a slabé kontroly. Tedy lidské faktory, které si hravě poradí se skutečností, že se pravidla technických kontrol a emisních měření v uplynulých letech opakovaně měnila a zpřísňovala. Můžeme zde mluvit o „zlatých českých ručičkách“ či legendární „vyčůranosti“, faktem ale je, že vozidla ve špatném technickém stavbu ohrožují nejen další účastníky silničního provozu, ale i jejich řidiče a další pasažéry.

Uplácení a triky během kontrol

Ministerstvo dopravy proto slibuje nápravu. Otázkou zůstává, jak bude rychlá. „Ministerstvo dopravy nechá zpracovat podrobnou analýzu současné praxe měření emisí a technických kontrol vozidel. Cílem je vyhodnotit stávající rizika české úpravy, srovnat zavedenou praxi v okolních zemích a navrhnout opatření ke snížení případných manipulací při měření emisí nebo technických kontrolách,” vysvětlil v reakci na dosavadní praxi během kontrol mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Na tristní situaci na silnicích přitom už v loňském roce poukázali policisté. Ti mohou provádět kontroly emisí přímo na silnici, přičemž namátkové kontroly odhalily smutný fakt, že skoro dvě třetiny vozidel nesplňovaly platné limity. Byly tudíž poslány zpět na kontrolu stanicí měření emisí (SME), odkud se však vozidla mohou dostat zpět na silnici v podstatě obratem. „Peníze se dávají do popelníků. Technik s tím jezdí, peníze zmizí a auto projde. I na sociálních sítích lidé popisují, že takto se to dělá,“ popsal Jan Dupák z Transparency International podle všeho běžnou praxi při kontrolách.

Řidiči na sociálních sítích popisují nejrůznější způsoby, jak lze potřebného razítka dosáhnout. Řešení nespočívá jen v peněžitém úplatku, ale i technických vychytávkách, které zfalšují měření. Michal Fleischhans z Asociace emisních techniků a opravářů ASEM popsal časté metody švindlování. Kupříkladu lze přidusit výfuk hadrem, mělce zasunout měřící sondu do výfuku vozidla, případně pozvolně sešlápnout plyn místo co nejrychlejšího vytočení motoru do vysokých otáček.

Stanice se stoprocentní úspěšností kontrol

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Podle Petra Nováka z ASEM bylo v roce 2021 v České republice 170 stanic, na jejichž měření byla úspěšná všechna auta. Existují přitom stanice, které ročně zkontrolují i deset tisíc aut. Pravděpodobnost, že by veškeré vozy byly bez problémů, se logicky jeví jako mizivá. Obzvlášť při pohledu na české silnice. Ministerstvo dopravy sice dodává, že kontroly stanic náleží obcím, přesto by stav vozidel během jízdy mohly prověřovat mobilní jednotky Inspekce silniční dopravy se stejnou výbavu jako technická kontrola. Inspekce bude vozidla moci kontrolovat bez pomoci policie od roku 2025.

Rychlostní rekordy

Chorvatský elektromobil překonal bizarní rekord. Dokázal couvat rychlostí 275 km/h

Nejrychlejší elektromobil na světě Rimac Nevera má na svém kontě už desítky rekordů. Nicméně teď stanovil asi ten nejzvláštnější.

Brzy tomu bude na den přesně 35 let, kdy se speciály z Le Mans dosahující 400 km/h prohnaly v rámci Grand Prix ČSSR v Brně. Poprvé a naposledy

Dnes už zapomenutá událost představovala v roce 1988 hotovou revoluci. Vytrvalostní speciály nejvyšší kategorie vůbec poprvé zavítaly za železnou oponu a premiérově se i tento podnik dostal do Československa. Bohužel, placky z Le Mans se sem pak už nikdy nevrátily.

Výraznější změny zakročení proti podvodům při technických a emisních kontrolách každopádně přijdou až poté, co ministerstvo získá detailní analýzu stanic technických kontrol a měření emisí. Kontrolovat se má počet provedených kontrol, jejich průchodnost či procento nevyhovujících vozidel. Vyhodnocena má být i dosavadní praxe ohledně sankcí pro provozovatele stanic. V současnosti jsou tresty pro fyzické osoby vyměřeny na 50 000 Kč. Pakliže je dokázáno obohacení technika, může jít o trest až ve výši půl milionu. Samotným stanicím hrozí tresty od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč na základě míry prokázaného provinění.