Toyota GT86

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 9

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 9.6

Na začátek pár informací pro připomenutí. Pohledem automobilky Toyota bychom před sebou měli mít auto, které vrátí značku mezi sportovně orientované automobilky a nabídne široké veřejnosti cenové dostupné kupé. Kupé s pohonem zadních kol a atmosférickým motorem. Tím je dvoulitrový boxer od Subaru, doplněný o technologii přímého vstřikování. Výsledný výkon je 200 koní v 7000 otáčkách a točivý moment činí 205 Nm v 6400 až 6600 otáčkách. Na první pohled ne právě oslnivé parametry, pokud má jít o sportovní auto, jistě, stačí porovnat například s potenciálem nového VW Beetle nebo klidně jen se Škodou Octavia. Kouzlo GT86 ale spočívá v něčem jiném než v počtu koní.

Toyota GT86 váží 1239 kilogramů a to už může být příslibem řidičské zábavy, protože jde o hmotnost v současnosti obvyklou třeba u malých hatchbacků. Pokud se podíváme na dynamické parametry stroje, tak ani 7,6 sekund (u automatu 8,2) v přímém zrychlení není z říše snů a maximálku najdeme lehce nad hranicí dvousetkilometrové rychlosti – manuál se umí rozjet na 226 km/h, automat vás pustí na 210 km/h.Pokud se máme pozastavit u převodovek, tak oba mechanismy mají šest rychlostních stupňů, automat disponuje pádly pod volantem, manuál má krátkou řadící páku daleko vpředu před středovou konzolou (přesně pod rukou), krátké dráhy a tuhý chod.

Toyota GT86 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Automat jsem neřídil, bohužel, nicméně jsem vyzpovídal kolegu, který měl to štěstí. Nebo přesněji tu možnost. Dozvěděl jsem se, že „neřadí pomalu a v manuálním režimu neodřazuje v otáčkách na vyšší kvalt, dále že „na dálnici příjemné,“ ale že „už bez manuálního řazení GT86 postrádá svůj smysl.“ Tak si to přeberte, jak uznáte za vhodné. Pro mne bylo GT86 skvělé. Po všech směrech. Tedy až na pár detailů, o kterých se zmíním v závěru.

Tak zaprvé vzhled. Upřímně přiznávám, že podle fotek se mi auta moc nelíbilo, zdálo se mi velké, oplácané, nabubřelé. Ve skutečnosti je malé, kompaktní. Krásné na pohled, když se v ostrém slunci rozehraje na jeho mnohokrát lomené karoserii hra světel a stínů.

Karoserie GT86 pracuje s aerodynamikou. Eliminuje klasický přítlak shora.

Jsou tady prolisy a linie táhnoucí se po celé kapotě od předu nazad a nerovná je i střecha. Nepochopitelné, pokud nevíte nic o sendvičovém proudění vzduchu a obtékání, právě tyto tvary omezují obvyklý přítlak a generují speciální typ proudění, které zaručuje stabilitu ve všech směrech. A díky vypouklé střeše nemáte za volantem nedostatek místa nad hlavou. Nedostatkem prostotu by možná mohli trpět dospělí cestující na zadních sedačkách, když se zamýšlím nad otázkou místa v kabině, ale čert to vem, koho byste tam chtěli v autě tohoto typu vozit?! Maximálně děti a ty naložíte bez potíží.

Zpátky ale k pozici za volantem. Pro mne optimální. Sedačky s dobrým vedením, plochý volant příjemný na dotek, pedály přesně pod nohama. O řadičce už jsem mluvil a hned vedle je ruční brzda. Skvělý pocit, asi takový, jaký obvykle mívám, když sednu do Mazdy.Než se poprvé rozjedete, musíte vědět, že je tady stabilizační systém s kontrolou trakce nastavitelný v několika stupních. A také lze zcela vypnout. Což byste měli udělat hned, jakmile nastartujete a natáhnete si pásy. Ve chvíli, kdy začnete jezdit s autem na plný plyn, a vy začnete, tak stabilizace ve sportovním režimu sice zasahuje až se zpožděním, ale zasahuje. Bez elektronické kontroly auto zklidní, je jistější, čitelnější.

Poslední věc, definitivně poslední před startem, kterou chci zmínit, jsou gumy. Micheliny Primacy HP v rozměru 215/45 R17, tedy přesně takové, zcela identické, jaké najdete na Toyotě Prius.

Jak tedy začít? Asi tím, že auto vám nedá nic zadarmo. A že při pomalé a bojácné jízdě se bude tvářit tak, jako že s vámi nechce nic mít. I já jsem si po pěti kilometrech říkal, že třeba s Porsche Cayman jsem dokázal vazbu řidiče a stroje navázat mnohem lépe.

Ještě jinak, upřímněji. Ze začátku jsem byl z GT86 doslova zklamán. Nervózní chování, tvrdý podvozek, nervózní stabilizace, nijaký zátah pod plynem, a tak dále a tak dále. Chyba byla v přístupu. Obvykle nesednu do auta a nezačnu ho tlačit na hranu, snažím se postupně seznámit a vyzkoušet. Obvykle… Toyota GT86 ale vyžaduje jiný přístup.

V řízení je tolik informací, kolik jen potřebujete, a další k vám jdou skrze sedačku, zadek a žaludek. Díky strmému chodu nemusíte přehmatávat, stračí jen volant lehce svírat mezi prsty. Pokud to přeženete s nájezdovou rychlostí, lehké kontra a auto se srovná.

Kouzlo GT86 odhalíte v zatáčkách. Tedy pokud pojedete správnou rychlostí.

Jde ale o to, že s GTčkem musíte jet svižně, sportovně, odhodlaně. Hned od začátku. Při pomalé jízdě je auto výrazně nedotáčivé, v úzkých serpentinách jsem měl občas v nízkých rychlostech problém vejít se mezi svodidla. Jenže stačí víc zatápět na plynu a GT změní charakter. Gumy se zahřejí a z nedotáčivosti se stane plynulá, čitelná a nezáludná přetáčivost. Auto začne tlačit zadek do boku s takovou samozřejmostí, že víc a víc začnete najíždět do zatáček zeširoka a budete využívat plynulého přetáčení. Je to nakažlivé, prudce nakažlivé.

Tedy projíždět horské kroucené silničky s vědomím, že přijedete rychle před zatáčku, prudce zabrzdíte, ovšem jen proto, abyste odlehčili záď (brzdy, to ve skutečnosti nejsou žádná kusadla, která vás zastaví na půl metru, je třeba počítat s tím, že pokud vážně chcete zastavit, musíte vyvinou značnou sílu a ideálně brzdit „předem“). Podřadíte na ideální stupeň a odlehčený zadek pošlete do boku vytočenými zadními koly. A jsme na výjezdu ze zatáčky, kde celý manévr vyvrcholí silnou akcelerací, při které se obě zadní kola zakousnou díky samosvornému diferenciálu do asfaltu a vyvezou vás k absolutní řidičské nirváně. Tedy přesněji řečeno k další zatáčce.

Charakter motoru prozrazuje DNA od Subaru, má nezaměnitelný zvuk, takový mechanický, nakřáplý, a podobně „subarácky“ se projevuje svým chodem manuální řazení nebo chod spojky či rány od samosvorného diferenciálu. Pokud byste přetáhli své nadšení a poslali otáčky nebezpečně vysoko, pípnutí a červená dioda vás upozorní na to, že je poslední chvíle přeřadit. A pak nastoupí omezovač, podle prohlášení lidí z automobily s neagresivním omezením točivého momentu tak, aby nedošlo při náhlém snížení dynamiky k destabilizaci auta. Čím víc s autem jezdíte, tím víc se vám dostává pod kůži, tím snadněji, intuitivněji ho ovládáte. Až do chvíle, kdy se gumy zahřejí na takovou teplotu, že prostě potřebují pauzu. Stejně jako řidič.

Při dosažení 7400 otáček blikne signál k přeřazení a pak zasáhne omezovač.

Dálnice? Město? Na dálnici je vše v pořádku, auto nehlučí, spotřebu v klidném režimu neznám, nezajímal jsem se o ni a v tabulkách najdete 7,8 litru na sto kilometrů.
Asi to souhlasí. Já pod plynem v plném tempu na okreskách jezdil za sedmnáct… a to vůbec není zlé. Každopádně kdybych měl řešit apetit auta, koupím si Golfa. A to nejsou z mé strany žádné silácké řeči, ne když mám svou osobní zkušenost, protože jezdím autem, u kterého je spotřeba zapovězený výraz. Ve městě je znát, že podvozek je tuhý, na nerovnostech nebo přesněji na zpomalovacích pásech a retardérech nebudete mít dobrý pocit.Abych nezapomněl na kufr, pro hnidopichy, tak je velký přesně tak, aby se do něj vešla čtyři náhradní kola – to byl požadavek vývojového týmu, aby mohli nadšenci jezdit s náhradní sadou gum na okruh.

Na začátku jsem zmiňoval nějaká negativa a jsou to vážně drobnosti. Od volantu se mi hůře sledoval display navigace, kdyby byla obrazovka natočena víc k volantu, byl bych spokojenější. A kdyby navigace chvílemi trochu nezmatkovala.

Dobře zahřáté pneumatiky ztrácejí přilnavost. Před zatáčkou na brzdách.

Druhá věc, tlačítka na stahování oken jsou v zákrytu za dveřním madlem, při jejich ovládání jsem se musel v sedačce trochu kroutit a vylamovat si ruku. A to je všechno. Na našem trhu je Toyota GT86 v prodeji právě teď, s jednou výbavou, v sedmi barvách a dvou verzích (černá a červeno-černá) interiéru za cenu 839 900 Kč u verze s automatem a 799 900 Kč manuální převodovkou.

Verdikt
Ano, neodpustím si závěrem jakési shrnutí, jednoduché vyjádření svých pocitů. Toyota GT86 se mi moc líbí. Vzhledově je to fantastické auto, dostal mne jak vnější vzhled, tak i detaily v kabině. Líbí se mi, jak jezdí, ale mám obavu, že tohle auto nebude pro každého. V tom smyslu, že pokud ho nechcete jako lakýrku, musíte s ním opravdu jezdit dynamicky, na hraně. Počítat s tím, že sebemenší dotek brzdového pedálu auto rozhodí, že do zatáčky musíte přijet tak rychle, abyste zpomalili přesně na tu míru, aby se autu odlehčila záď, tak rychle, abyste přesně projeli obloukem a neztratili setrvačnost na výjezdu. Jen malý kousek je od toho, že to přepálíte s nájezdovou rychlostí a auto přetočíte (pokud víte, jak dát rychle kontra, pak je vše v pořádku, malý pohyb v protisměru obvykle zažene devadesát devět procent možných potíží). A nebo že pojedete příliš pomalu či moc přibrzdíte, auto zpomalí, nedotočí zatáčku a vám na výjezdu navíc bude chybět potřebná síla k výjezdu. Složité? Ehm, ne pokud se považujete za sportovně laděného řidiče, pak vám totiž tenhle poslední odstavec musí pohledem na GT86 znít jako neotřesitelná definice skvěle vyváženého sportovního auta.

Měření a technické údaje