Toyota Corolla (1997 – 2002)
RADOSTI
Vyhlášená vysoká spolehlivost, příjemné naladění podvozku, neláká nenechavce.
STAROSTI
Omezený prostor na zadních sedadlech, příliš usedlý vzhled, malý zavazadelník, zastaralé diesely, menší nabídka ojetin.
Když se řekne „Toyota Corolla“, většině motoristů se vybaví spolehlivost, nevýrazný až nudný design a jízdní vlastností bez emocí. Přesně taková je i osmá generace tohoto modelu, vyráběná mezi lety 1997 a 2002.
Bezproblémový provoz přitom potvrzují nejen obchodníci s ojetinami, ale i samotní majitelé. Velmi pochvalně vůz zmiňují i statistiky spolehlivosti TÜV, kde figuruje mezi automobily ve stáří 8-9 let na 8. místě a mezi vozidly ve věku 10-11 let dokonce na 4. pozici ze všech hodnocených.
Tvarově nevýrazná Corolla tak láká především prakticky smýšlející řidiče, některé ale odradí omezená nabídka prostoru. Vpředu to ještě ujde, ale na zadních sedadlech je už těsno.Člověk nemusí být žádný dlouhán, aby se na zadních sedačkách Corolly osmé generace cítil jako sardinka. Místa je málo pro kolena, ale i v oblasti hlavy. Pasažér o výšce 175 cm se bude dotýkat stropu! To samozřejmě k příjemnému cestování nepřispívá.
Situace nebude dobrá, ani pokud se rozhodnete přepravit větší množství zavazadel. Vůz vyjel v provedeních hatchback, sedan a kombi, přitom nejmenší zavazadelník o objemu 281 litrů má první jmenovaná varianta. Naopak nejvíce, tedy 390 litrů přepraví sedan. Kombík odveze jen 308 litrů nákladu v základním uspořádání. To jsou čísla, která prakticky zaměřené motoristy vůbec nepotěší.
Z dnešního pohledu moc neobstojí ani materiál použitý na palubní desku. Jde totiž o dost lacině vypadající plast. Na druhou stranu palubní desky ojetin běžně nevržou, mají pohledný design a ukrývají kromě prostorné schránky před spolujezdcem i dvě menší praktické přihrádky a držák nápojů. Jen ty materiály.
To samozřejmě platí i pro nehezkou „autobusáckou“ manžetu řadicí páky. Při pohledu na ni se vybavují vzpomínky na Ikarus. Na druhou stranu nepraská a neprošoupe se jako třeba laciná koženka v opelech.Sedadla postrádají boční vedení těla, ale s corollou se stejně do zatáček nikdo nevrhá. Přitom komfortně naladěný podvozek si na klikatých okreskách nevede špatně, i když ani nijak výrazně nevyniká. Měkké nastavení a náklon karoserie řidiče při nájezdu do zatáčky podvědomě brzdí. Což možná není vůbec na škodu. Pochvalu si vůz zaslouží za odpružení, výborně tlumící i větší nerovnosti.
Základní pohonnou jednotku představuje třináctistovka, mnohdy chybně uváděná jako agregát 1.4 16V. Skutečný objem je totiž 1332 ccm. Disponuje výkonem 63 kW, což opravdu není mnoho. Při rozjezdech je motor líný, až ve vyšších otáčkách trochu ožije. I tak ale uspokojí jen klidné a nenáročné motoristy.
To od roku 2000 nabízená jednotka 1.4 VVT-i/71 kW je o poznání snaživější, když plní řidičovi příkazy někdy až s nečekanou ochotou. Navíc se spokojí s rozumnou spotřebou. Kultivovaná čtrnáctistovka je díky tomu opravdu dobrou volbou.
Šestnáctistovka se dodávala s výkony 79 a 81 kW, slabší byla přitom k dispozici s automatickou převodovkou. V roce 2000 se pod kapotou vozu objevil nový agregát s proměnným časováním ventilů 1.6 VVT-i/81 kW. Rozhodně nejde o špatný motor, při kvalitách úspornější čtrnáctistovky se ale moc nerozšířil.Vůz se vyráběl i se zážehovou jednotkou 1.8 16V/85 kW. Ta je na trhu spíše raritou. Dobrou volbou nejsou atmosférické diesely s malým výkonem a zvýšeným rizikem vážných problémů. Někdy se totiž objevují potíže s prasklým těsněním pod hlavou, může však prasknout i samotná hlava motoru.
Do roku 2000 se nabízel motor 2.0 D/53 kW, poté jej nahradil 1.9 D/51 kW. To se už ale vyráběla mnohem povedenější přeplňovaná pohonná jednotka 2.0 D-4D/66 kW. Hledat tento agregát u corolly osmé generace je ale jako hledat jehlu v kupce sena.
„Dříve se u těchto vozů vyskytoval problém s rychlejším opotřebením spojky. To dnes už neplatí, protože díly z prvomontáže dávno nahradila odolnější druhovýroba. Dobře ale prověřte převodovku. U opotřebenějších vozidel se mohou objevit potíže se synchrony,“ upozorňuje Miroslav Vápeník, vedoucí manažer Auto Diskont.
Častá je koroze výfuku, avšak dobře chráněnou karoserii nenapadá. U některých automobilů se můžete setkat se skřípáním brzd, výjimkou nejsou opotřebené tlumiče.„Pozor si dejte na praskání hlavy válců nebo těsnění pod hlavou u předkomůrkového dieselu 2.0 D,“ varuje Vápeník. Zážehové pohonné jednotky jsou nesrovnatelně spolehlivější než atmosférické diesely.
Zřídka se lze setkat s poruchou imobilizéru nebo startéru, zavěšení náprav je nečekaně odolné, ale samozřejmě i zde časem vznikají vůle. „Na trhu není coroll osmé generace mnoho. V poslední době navíc zaznamenáváme zvýšený zájem afrických obchodníků s ojetinami, kteří je skupují a následně vyváží především do Nigérie,“ zakončuje zástupce Auto Diskont.
Ve zpětném zrcátku
1997 – uvedení Toyoty Corolla osmé generace s motory 1.3 16V/63 kW, 1.6 16V/79 a 81 kW a atmosférický diesel 2.0 D/53 kW.
1998 – nový motor 1.8 16V/85 kW.
2000 – facelift modelové řady, nyní se vůz nabízí s motory 1.4 VVT-i/71 kW, 1.6 VVT-i/81 kW, 1.8 16V/85 kW, s atmosférickým dieselem 1.9 D/51 kW a turbodieselem 2.0 D-4D/66 kW.
2001 – zážehová osmnáctistovka mizí z nabídky.
2002 – ukončení výroby, na světě je již nástupce, Corolla deváté generace.
Bezpečnost dle Euro NCAP
Bariérovým testem Euro NCAP prošla Toyota Corolla osmé generace v roce 1998.
Za ochranu posádky při nárazu dostala tři hvězdičky z 5 možných (23 bodů).
Za ohleduplnost při střetu s chodcem vůz dostal dvě hvězdy z maximálních čtyř (15 bodů).
Milan Jirouš
