Testovali jsme kompletní modelovou řadu Subaru. A vy s námi!
Prognózy a předpoklady jsou ošemetná věc, podívejme se například na očekávávání a „jistý“ výsledek voleb amerického prezidenta s favorizovanou kandidátkou, a pak razantně opačný konec ve prospěch jejího rivala. My samozřejmě nemáme ambice srovnávat se s prognostiky volby nejmocnějšího člověka planety v politické funkci, anebo vůbec komentovat zahraniční politiku, jen jde o to, že jsme se v rámci spolupráce se Subaru ČR rozhodli otestovat kompletní modelovou řadu této japonské značky a předpokládali jsme, že když vybereme a pozveme příznivce Plejád a zájemce o testování, největší zájem bude o sportovní model BRZ.
Mýlili jsme se… Nicméně nejprve si představme všechny účastníky naší motoristické seance. O Subaru BRZ už jsme se zmínili, šlo o specifikaci Sport s manuální převodovkou, oficiálně bychom vůz označili jako Subaru BRZ 2.0R Sport. Dalším adeptem na testování bylo Subaru XV 2.0 Comfort Lineartronic. Na pokrevní linii, ohledně motoru určitě, může navázat Subaru Forester 2.0 Comfort Lineartronic. Naftovou nabídku zastupovalo Subaru Outback 2.0D Comfort Lineartronic, a poslední, ovšem pouze ve výčtu, pak bylo Subaru Levorg 1.6GT-S Sport Lineartronic. Že nám chybí do kompletu WRX STI? Ale kdepak, nebylo potřeba půjčovat si nejsilnější model značky ve chvíli, kdy právě STIčkem přijela většina zájemců o testování. Subaru WRX STI tedy na naší party nechybělo, naopak ukázalo se v mnoha verzích, ročnících a generacích.
Je jasné i kde jsme se sešli, přesněji řečeno kam jsme vyrazili, jednak to bylo předem avizováno, a za druhé už podle fotek je zřejmé, že jsme s celou flotilou vyrjeli na sever, naším cílem byla Sosnové u České Lípy. Jezdilo se jak na klasickém asfaltovém okruhu, tak na bývalé šotolině, a také na přilehlém offroadovém polygonu.
Začneme-li právě terénem, tak pro ten byly předurčeny dva modely, a to Forester a Outback. Obecně všechny testovací jízdy probíhaly tak, že jsme nejprve zajeli sami danou trasu, vytyčili ji, pak jsme ji projeli se zájemci o testování na místě spolujezdce, následně jsme si s jezdci vyměnili místa a v závěru pak řidiči dostali možnost projet se sami, aniž bychom je zbytečně z místa spolujezdce „znervózňovali.“ Nicméně samozřejmě všechna auta byla stále pod naším dozorem. A také před optikou našich fotoaparátů.
Subaru Forester byl vybaven atmosférickým benzínovým motorem s protiběžnými písty o objemu dvou litrů, s výkonem 150 koní a točivým momentem 198 Nm. Síla pohonné jednotky šla na všechna čtyři kola přes bezstupňovou převodovku a je třeba říct, že Forester námi zvoleno trať projel v podstatě bez potíží. Jeden z testujících měl drobné škobrtnutí, a to když na jeden rozmoklý kopec Forester na první pokus nevyjel, bylo zapotřebí autu povolit, zacouvat, a s vyšší nájezdovou rychlostí vyjet znovu. Ale upřímně, tady byly kamenem úrazu, a tím nejslabším místem auta, pneumatiky univerzální povahy, se vzorkem, který do terénu nebyl zjevně ideální. Myslím že tohle už jsme před časem zmiňovali v jakémsi testu Subaru a platí o i teď. Univerzální pneumatiky pryč, klasické zimní obutí sem a Forester se nezastaví před ničím.
Potvrdit to může Outback, který jezdil s Foresterem v tandemu, a který byl obutý do klasických zimních pneumatik. Nové gumy, pěkný hrubý vzorek (znovu říkám, žádný offroadový dezén, ale zimní klasika) a stačilo to. Outback podpořen dvoulitrovým turbodieselem o výku 150 koní a s krouťákem 350 Nm neměl na hrubších pneumatikách absolutně žádný problém překonat všechny nástrahy sosnovského terénního okruhu, a to i při vyloženě pomalých výjezdech. Auto v klidu přejíždělo kopce na vytyčené trase. Pohoda. Tabáček. Na „obyčejné“ rodinné kombi opravdu slušný výkon.
Benzínový atmosférický boxer měl mezi našimi vozy nejenom Forester, ale také XV. Projelo terén, kam s ním měl potřebu vyjet nadšenec a zájemce o jeho koupi, zvládlo jízdu po závodním okruhu, a co na něm řidiči, kteří jej testovali, nejvíce oceňovali, to byl jeho podvozek. Schopnost relativně vysokého auta (vzhledem ke klasice typu sedan/kombi/hatchback projíždět zatáčky s minimem náklonů. Jistě, v dané konfiguraci nešlo o žádný sporťák a to, že jsme s ním jezdili po závodní dráze by se mohlo jevit jako nepatřičné, ale nám nešlo o lámání sportovních rekordů, ale využití závodního okruhu pro bezpečné testování.
Naopak jako doma na závodní trati bylo Subaru BRZ. Manuální převodovka, na Subaru atypický pohon zadních kol (jistě, všechna ostatní auta značky jsou čtyřkolky, jak jinak), benzínový atmosférický boxer s výkonem 200 koní v 7000 otáčkách a točivým momentem 205 Nm v rozmezí 6400 až 6600 otáček. Na stokilometrovou rychlost zrychlí BRZ za 7,6 sekundy a maximálku má na hodnotě 226 km/h, ale to nejsou zajímavá čísla. Jak v konkrétní rovině například ve srovnání s jinými sportovními auty, tak myšleno v tom ohledu, že nejde o rychlost v přímce jak na sprintu, tak v maximu. Nám, a jak se ukázalo, tak i vám, našim čtenářům, kteří na akci dorazili, jde o unikátní jízdní vlastnosti, komunikativnost, přímou vazbou mezi autem a řidičem.
Díky samosvornému diferenciálu a citlivému řízení nezatíženému hnací silou bylo nakažlivé jezdit v zatáčkách závodní dráhy, nechat se vynášet od apexu k apexu, pečlivě ukrajovat metry z ideální stopy, anebo se nechat sklouznout na vlhkém asfaltu do boku. Ale to už všechno víte a znáte, BRZ netestujeme poprvé, naopak patří mezi naše oblíbená auta, někteří kolegové v redakci považují jízdu v BRZ dokonce za absolutní nirvánu, dotek dokonalosti a koncentrované blaho. Přesto ale BRZ nebylo absolutním králem našeho setkání, jak jsme o naznačili už v úvodu. Nejvíce zájmu budilo totiž Subaru Levorg.
Pokud bychom si ho měli v krátkosti představit, tak šlo o nový modelový rok, doplněný o bezpečností systém EyeSight (opět již znáte, tzv. řidičovy druhé oči už jsme vám představovali v minulých testech), s přeplňovanou benzínovou šestnáctistovkou pod kapotou. Výkon 170 koní v 4800 až 5600 otáčkách, točivý moment 250 Nm v 1800 až 4800 otáčkách, bezstupňová převodovka, pohon všech kol se systémem variabilního rozdělení točivého momentu, a co je důležité (pro značnou část české motoristické populace), velký kufr s objemem 522 litrů. Anebo 1446 litrů při sklopených zadních sedadlech, ale tohle (překvapivě?) v Sosnové nikoho nezajímalo.
Řešilo se to, že Levorg skvěle vypadá, v červeném laku, s prvky karoserie a la WRX STI. Že nabízí výtečnou pozici za volantem, a to se střídali v autě jak menší řidiči, tak i urostlejší jedinci. Že má na japonská auta velice kultivovaný a designově vytříbený interiér. A že skvěle jede. S trochou obav jsme čekali, jak se pánové, kteří dorazili na místo ve Impreze WRX STi druhé generace, budou tvářit na auto s nižším výkonem a automatickou převodovkou, ale jejich verdikt nás posléze překvapil. „To auto neskutečným způsobem maskuje svou rychlost,“ nechal se slyšet jeden z dvojice nadšených subaristů. „Šlápnete na plyn a jedete. Ten podvozek je fantastický. Motor má dostatek síly, přijel jsem proto, že uvažuji o tom, že bych si aut koupil, a chtěl jsem zjistit, jaký bude rozdíl mezi ním a mým STi. Tedy jaké to bude, když přesednu z jednoho do druhého. A je to ok.“
Levorg oslnil i dalšího příznivce, který dorazil na místo v XV: „Já jsem s XV spokojený. Nicméně když jsem ho kupoval, Levorg ještě nebyl na trhu. Být to dneska, koupím raději Levorga než XV, protože se mi fakt líbí, že vypadá zepředu jako STI.“ A aniž bychom chtěli, došlo i na porovnání s českou klasikou, Škodou. „Já mám už asi páté Subaru, začal jsem si kupovat Imprezu kombi, když byla na trhu nová, a vlastně jsem s tím nikdy nepřestal. Pořizuju si pořád první generaci, dnes už víc a víc ojetou, do které jsem se prostě zamiloval. A to i přesto, že ve firmě jezdím přiděleným firemním autem. Mám k dispozici Škodu Superb, předtím jsem jezdil Octavií. A co budu povídat, neplatím naftu, neřeším amortizaci, takže dobrý, ale za srdce mne to auto nikdy nechytlo,. Dobrej dříč, ale emoce nula. U Subaru je to jiné. A s novým Levorgem mne mrzí, že firma kupuje pouze česká auta, v případě možnosti služebáku zahraniční značky bych okamžitě hlasoval pro Subaru a chtěl Levorg.“
Závěrem vyjádření za nás, za redakci? Asi není potřeba, tedy ne směrem k autům. Nebudeme zastírat, že Subaru je v mnoha ohledech naše srdcová značka, U některých z nás vyložené značka na celý život, u jiných ne, ale stále automobilka, která vyrábí auta s duší, se schopností nejenom přepravit řidiče z místa A do místa B, rychle a bezpečně, a za každých podmínek, ale ještě ho u toho pobavit a potěšit. Kdybychom měli, jen tak, prostě protože se to vzhledem k situaci a všem autům na jednom místě nabízí vybrat to, které nás nejvíce chytlo za srdce, asi by to nebyl obtížný výběr. Outback, XV a Forester by zůstaly v jedné rovině, možná i proto, a bavíme se čistě subjektivně, že už s nimi jezdíme poměrně dlouho, známe jejich silné i slabé stránky, považujeme je za dobré stroje, a umíme si vybrat jak mezi nimi, tak i co do pohonných jednotek.
Třeba Forester s dvoulitrovým přeplňovaným benzínovým motorem je náš velký favorit. Milujeme ale BRZ. Byli jsme s ním v létě na Nordschleife. Byli jsme s ním v zimě na sněhu v Livignu. Objeli jsme s ním všechny české závodní okruhy. Zvládli jsme s ním řadu poměrně dlouhých dálničních přesunů i radostných klikatých okresek. A nikdy nás nepřestalo bavit. Svých charakterem, jízdními vlastnostmi, v neposlední řadě i dostupností, cenou.
Pokud bychom měli vybrat Subaru, které bezhlavě zbožňujeme, bylo by to BRZ. Nicméně život není jen černobílý a máme-li vybrat auto, které nás pobaví, ale také převeze s více než jedním spolucestujícím, s většími zavazadly, s rodinou, v pohodlí a maximálním bezpečí, musíme objektivně, podobně jako většina těch, kteří dorazili v onu listopadovou sobotu do Sosnové, zaměřit svůj zájem racionálně na Subaru Levorg.
