Test Volkswagenu Caddy 2.0 TDI, německého Roomsteru, který nebyl
Nový Volkswagen Caddy páté generace bude jistě zajímat i mnohé potenciální zákazníky Škodovky. Na základech populární osobní dodávky měla vzniknout i další generace Roomsteru, kterou ovšem zákazníci nikdy nedostali, ačkoliv auto už bylo téměř připravené k prodeji a jistě by se těšilo velké oblibě.
Paradoxní v tomto ohledu je jedna kapitola historie mezi Škodovkou a Volkswagenem, kdy to bylo chvíli naopak. Vzpomenete si ještě na Škodu Felicia Pickup, která se přeznačená prodávala i jako Volkswagen Caddy?
Ale zpátky k aktuální páté generaci. Netrénované oko může zmást, že Caddy vypadá nějak podezřele stejně jako předchozí generace. Zdání ovšem klame, tohle je zbrusu nové auto, které jako vůbec první užitkáč VW stojí na platformě MQB, stejně jako bude následovat nový Multivan.
Volkswagen Caddy tak přináší nejen pokrok v designu, kdy je viditelně agresivnější a emotivnější, ale hlavně v bezpečnosti, asistentech, infotainmentu, prostoru a komfortu. Zkrátka všechno dobré posouvá ještě o kousíček dál.
Zdroj: Hugo Kottás
Zdroj: Hugo KottásPod kapotou tradičně vládnou naftové motory, vybírat můžete z klasického 2.0 TDI naladěného na tři výkonové úrovně – 75, 102 a 122 koní – pokud vám ovšem nafta nevoní, k dispozici je i benzinový motor 1.5 TSI o výkonu 114 koní.
Široké možnosti konfigurace umožňuje trojice karoserií – užitkové Cargo, všestranné Kombi a civilní Life – vybírat můžete ze dvou délek a pět nebo sedm sedaček, z techniky potom šestistupňový manuál či sedmistupňové DSG. Čtyřkolka 4Motion doplní nabídku zanedlouho a těšit se můžete i na chytře vymyšlený obytňák Caddy California.
Caddy toho tedy nabízí opravdu hodně. My jsme do testu sáhli po variantě v podobě civilní verze, s krátkým rozvorem a sedmi sedadly, tedy autu, které je do jisté míry alternativou k odumírající kategorii tradičních MPV.
Zdroj: Hugo Kottás
Zdroj: Hugo KottásPod kapotu jsme dostali střední nafťák, tedy o výkonu 102 koní při 2 750 ot./min. Žádný silák, ale při prvních kilometrech městem překvapil pružností. Limitující výkon poznáte hlavně v dálničních stoupáních, kde musíte často podřadit na pětku, abyste udrželi rychlost. Stotřicítku zvládá v pohodě, 150 km/h už vyžaduje trochu práce. A maximálce 175 km/h se přiblíží jenom stěží.
Klasický dvoulitr s řekněme 150 koňmi by přinesl větší jistotu do předjížděcích manévrů, ale pokud nikam nespěcháte, bohatě se spokojíte i s tímto motorem, hlavně při každé návštěvě čerpací stanice.
Dlouhodobý průměr 7,1 l/100 km považuji vzhledem k obrovské čelní ploše auta za parádní, navíc motor také nebyl zrovna zajetý a netuším, jak jezdili kolegové přede mnou. Konstantní stovkou po okreskách, kdy se motor převaluje kolem 1 600 otáček, pak můžete jezdit za 4,9 l/100 km a šetrný městský provoz stejně jako dálniční jízda si vyžádají kolem šesti litrů nafty.
Takže s motorem spokojenost, stejně tak i uvnitř. Caddy nabízí spoustu prostoru. Posádka vpředu může jezdit i s kouzelnickým kloboukem na hlavě a dost místa je i na roztažená kolena. Ve druhé řadě sedadel je akorát místa do šířky, že se tři cestující vyloženě mačkat nebudou, a třetí řadu mohou bez újmy vyzkoušet i dospělí.
Zdroj: Hugo Kottás
Zdroj: Hugo KottásSkvělý je systém vysazování sedaček. S užitkovými auty se dostávám do kontaktu celkem často, přesto si kolikrát nepamatuji, jak který systém funguje. A podle mě je známkou dobře navrženého řešení to, na které snadno přijdete i napoprvé, především při navracení sedadel na místo, kdy hrozí polámání mechanismu. U Caddy je to naštěstí skvěle vymyšlené.
Zadní dvě sedačky jsou lehké a úzké, takže dobře skladné, když je nepotřebujete. Prostřední řadu pak tvoří dvojitá lavice a samostatné sedadlo. S trochou šikovnosti zvládnete i těžkou lavici unést a zacvaknout bez pomoci druhého, navíc všechny sedačky mají i praktické poutko, takže se dobře nosí.
Trochu kritiky si ovšem Caddy zaslouží. Jak jistě tušíte, má co do činění právě s rozsáhlou modernizací a digitalizací. Lepší asistenční systémy jsou vítané stejně jako trocha té konektivity, ať už to znamená cokoliv (mně postačuje zrcadlení telefonu), ale ty dotykové ovladače…
Zdroj: Hugo Kottás
Zdroj: Hugo KottásDotykové ovládání světel a odmrazování vlevo od volantu je vlastně fajn nápad stejně jako graficky pěkný a jednoduchý infotainment, ve kterém se rychle vyznáte. Ale ovládání klimatizace, které navíc v levnějších verzích chybí dotyková ploška a místo ní je přiznaná ošklivá plastová záslepka, je prostě špatně.
Jakmile si nastavíte teplotní komfort a vyrazíte, Caddy začne opět zářit. Tedy ne že byste chtěli vymetat okresky, ale kupodivu se i tahle široká a vysoká krabice řídí velmi snadno a díky schopnému podvozku si můžete dovolit i trochu svižnější tempo.
Důležitější je skutečnost, že podvozek nabídne hlavně komfort a hluk jak od motoru, tak podvozku, je potlačený na minimum. Zkrátka trávit za volantem mnoho času není utrpení, ale naopak příjemná záležitost. Nebýt zavřený celý svět, vyrazil bych hned alespoň do Chorvatska.
Volkswagen Caddy 5 je podle očekávání stále to skvělé univerzální auto, které si poradí se vším, co vám a potažmo jemu život nachystá, jenom ve všem zase o něco lepší (tedy až na tu klimatizaci). Jistě, oproti francouzské konkurenci je poněkud dražší, jenže pořád je to špička.
Zdroj: Hugo Kottás
Zdroj: Hugo Kottás
