Test SEAT Leon 2.0 TDI: Můj brácha má prima bráchu

SEAT Leon měl vždy trochu těžší život než jeho milovanější sourozenec. Jeho úděl života ve stínu Golfu není záviděníhodný, přesto však vždycky dokázal ukázat svoje ostré lokty. A zejména ostré hrany. Atraktivnější design totiž byl nakonec vždycky tím, co zákazníky přesvědčilo o koupi Leonu.

A platí o i nové generaci, která pochopitelně užívá koncernovou techniku, jenom v emotivněji pojaté karoserii. A opět to funguje skvěle. Agresivní příď, ostré boční linky a rozkročený postoj zezadu s širokým pásem zadních světel, Leon vás zkrátka nenechá chladnými. Jenom bych volil nějakou výraznější barvu, tahle šedivá je trochu nudná.

Zdroj: Hugo Kottás

Zdroj: Hugo Kottás

Uvnitř je Leon také trochu atraktivnější, ačkoliv základní architektura s digitálními budíky a velkým tabletem infotaimentu s absencí většiny fyzických tlačítek je pochopitelně převzatá z koncernových zásob, se všemi negativy, která z toho vyplývají. Grafický motiv je ale takový barevnější a veselejší.

Posaz za volantem potěší nadšenější řidiče nízkou pozicí sedačky s dobrým bočním vedením a možností volant přitáhnout pěkně k hrudníku. Středová konzole je zase pěkně natočená k řidiči, jak to mám rád. A stěžovat si nebudou ani cestující vzadu, kde mají solidní prostor ve všech směrech.

Zdroj: Hugo Kottás

Zdroj: Hugo Kottás

Ozvat by se mohli po přejetí nějaké nerovnosti, jelikož podvozek je mírně tužší, ostatně jako to bývá u SEATu zvykem. Přetížení v zatáčkách zvládá o něco lépe než Golf, přitom stále zůstává přijatelně komfortní. Za mě stále ještě dobrý kompromis.

Autu by více slušel nějaký peprnější motor, což ostatně nabídne sportovní divize Cupra, naftová jednotka 2.0 TDI ovšem platí za naprostou klasiku, pokud chcete něco relativně svižného, velmi úsporného a univerzálního do každodenního života. S dvouspojkovou převodovkou pak tvoří tradičně sehranou dvojku.

Zdroj: Hugo Kottás

Zdroj: Hugo Kottás