Test Peugeot 2008 1.5 BlueHDI: Bestseller stále v kurzu

Peugeot 2008 je tu s námi už docela dlouho. Po drobném faceliftu před třemi lety teď dochází k další změně, naftový motor zmenšil objem na 1,5 litru. Výkon 120 koní i točivý moment 300 Nm ovšem zůstaly v nejsilnější verzi naprosto stejné a podle stupně výbavy může být spojen buď s pětistupňovým manuálem, nebo jako v našem případě s šestistupňovým automatem. Motor je to povedený.

Je to od Peugeotu odvážný počin, přece jen z aut této kategorie postupně naftové agregáty mizí a při srovnání cenovek je vidět, že aspoň zhruba srovnatelný motor 1.2 PureTech o výkonu 110 koní stojí o 70 tisíc méně. Naftová verze se začne vyplácet až po ujetí mnoha tisíc kilometrů. Připočtěte stále větší složitost naftových motorů, problémy při startech v hodně nízkých teplotách, nutnost hlídat aktuální typ nafty v nádrži s náhlým příchodem zimy a další drobné ústupky. Pro mě je navíc třeba nezanedbatelný i fakt, že tříválec je lehčí a auto tak působí ještě obratněji.

Na druhou stranu je ovšem třeba přiznat, že ti, kdo se pro naftovou variantu rozhodnou, neprohloupí. Motor je živý v dost širokém rozsahu otáček – mimochodem doporučuji využívat na automatu manuální mód řazení. Automat je tradičně trochu nesmyslně nastavený tak, že u naftového motoru s výhodou velkého točivého momentu už v nízkých otáčkách při akceleraci zbytečně brzy podřazuje, přitom je lepší nechat zařazenou vyšší rychlost a využít právě velkého točivého momentu. Krásně je to vidět třeba při rychlostech kolem našeho dálničního maxima, kde šestka zvládne úplně všechno a pro auto není ani problém citelně zrychlovat, bez ohledu na případný kopec.

Zdroj: Autoweb.cz

Další problém převodovky je ten, že občas při dojíždění do křižovatky, typicky pokud padne zelená před úplným zastavením auta, při sešlápnutí plynu chvíli neví, co zařadit. Přitom pokud si navolíte rychlost manuálně, auto se rozjede hned. Naprosto mě fascinovala spotřeba při malém zatížení, kdy jsem v Praze na Jižní spojce od Barrandovského mostu až ke sjezdu na Běchovice viděl hodnotu 3,3 litru.

A jedna vsuvka, která platí obecně pro všechny moderní naftové motory. Netankujte do nich standardní naftu. Po vyjetí nádrže prémiové nafty jsem musel dotankovat na pumpě, kde měli pouze obyčejnou. Motor začal být slyšitelně hlučnější a pocitově hrubší. Dnes, kdy většina velkých značek i čerpacích stanic u hypermarketů nabízí o pár desítek haléřů dražší prémiovou verzi nafty, opravdu není rozumné zrovna tady šetřit.

Další pro mě příjemné překvapení je ovladatelnost auta. Jako ve všech předchozích případech, i ve 2008 mi vyhovoval koncept i-Cockpit, tedy malý zploštělý volant, který je tak akorát silný a příjemně se drží, a nad ním přístrojový štít. A zatímco ve srovnání 308 proti 3008 je vítěz v jízdních vlastnostech úplně jasný, u 2008 se Peugeotu povedlo zvýšený podvozek zamaskovat lépe a na model 208, který už nastavil laťku hodně vysoko, moc neztrácí.

Zdroj: Autoweb.cz

Protože jsme měli auto vybavené systémem Grip Control (který bohužel opravdu čtyřkolku nenahrazuje), jezdili jsme na celoročních pneumatikách – tak to prostě u Peugeotu 2008 je, ale ty při teplotách kolem 10 stupňů fungují dobře. Navíc je hodně znát, že elektronika se snaží pomáhat autu zatáčet a opravdu cítíte, jak auto chce jet tam, kam je natočený volant a překonat tak případnou nedotáčivost. A čitelné a nezáludné je auto i v rychlostech kolem 150 km/h, víc jsem nezkoušel. Dávkování brzd je také v pořádku. Jediná výtka je skutečně velká citlivost na boční vítr, ale jinak si inženýři zaslouží velkou pochvalu za celkové naladění. Auto je příjemně pohodlné, přitom stále drží na silnici, a na občasné odskočení pevné zadní nápravy se dá zvyknout, protože je pokaždé stejné.

Vzhledem ke stáří modelu je důležité zmínit, že interiér nepůsobí zastarale. Samozřejmě například v porovnání se současnou generací 508 vypadá i přes podobnost obyčejněji, ale to je dáno tím, že u 508 se designéři opravdu vyřádili. Palubní deska se mi celkově líbila. Je jednoduchá, ale snad až na použití koženky s vlisem karbonového vlákna nepůsobí levně. Mám stále výhrady k tomu, že se (skoro) vše důležité ovládá dotykovým displejem a klasická tlačítka jsou jen dvě, plus otočný knoflík na ovládání hlasitosti. A ta dvě tlačítka mají navíc celkem bizarní funkci.

Jedno je návrat do hlavního menu, což je fajn, ale druhé je volba zdroje hudby. A to mi přijde zvláštní, protože stejná volba se dá udělat i v rámci menu hudba v infotainmentu, a že by zrovna toto vyžadovalo vlastní tlačítko, je zvláštní rozhodnutí. Na druhou stranu ovládání topení je zcela postaru tlačítkové, a to je skvělé. Pokud je klimatizace dvouzónová (od verze Allure výš), nelze ovšem nastavit tak, aby se teplota ovládala pouze z místa řidiče, tedy teploty v obou zónách synchronizovat.

Zdroj: Autoweb.cz

Líbily se mi sedačky. Jednak mají náznak bočního vedení, ale hlavně se v nich dobře sedí, ani dlouhá cesta není problém. Za zmínku stojí páka ruční brzdy, která má opravdu netradiční tvar. Bohužel je příliš blízko opěrce mezi sedačkami a ovládání je tak trochu problematické. Skvělé, i když se nedá otevírat, je panoramatické střešní okno s elektricky ovládanou roletkou.

Zvenku vypadá 2008 jako chytře přiznaná zvýšená verze 208, což vlastně je a působí stejně roztomile. Přibyly plastové lemy kolem kol a ve spodních částech nárazníku a nástavce prahů, plus trochu jinak tvarovaná světla. I když na některých fotkách vypadá, že má problém s poměrem výšky a šířky, třeba jako minulá Škoda Fabia, ve skutečnosti to zdaleka není tak špatné a jedná se o hezké auto.

A nejen hezké, je i dobré, ve verzi GT-line navíc s bohatou výbavou a k tomu se skvěle řídí. Rozhodně si umím představit, že se na něm může spousta párů dohodnout jako na jediném autě a ani jeden z partnerů pak nebude naštvaný. A právě pro ně pak bude dávat smysl naftová verze.