Test Kia Stinger 3.3 T-GDI: Korejský bavorák
Tedy radost u těch, kdo si tento sedan z kategorie GT koupili, ale vzhledem k prodejním číslům těžko odhadnout míru nadšení u výrobce. Konkrétně se jedná za rok 2019 o 13861 kusů celosvětově, z toho (za rok 2018) 3820 v Evropě. Těžko soudit, kolik manažeři automobilky očekávali, ale v Evropě to velký úspěch není. Podle mě jsou za tím tři důvody.
První je design, který je pro evropského zákazníka těžko uchopitelný, druhý je cenová kategorie, ve které Stinger konkuruje modelům automobilek s mnohem větším statusovým potenciálem (ale to neberu jako výtku autu, spíš to přikládám snobštějšímu nastavení Evropanů proti Američanům) a poslední je fakt, že řidiče puristu odradí automat a pokud chce čtyřkolku, pak zase není úplně precizní.
V roce 2019 Stinger prodělal pár úprav, jedna z těch, na které jsme se těšili nejvíc, je použití sasmosvorného diferenciálu na zadní nápravě. Zní to skvěle, ale bohužel se to týká pouze verzí se zadním náhonem. Pokud čekáte schopnost ovládat smyk na úrovni BMW řady 3, nedočkáte se.
Tvůrci Stingeru se rozhodli pro větší bezpečnost, takže i s kompletně vypnutou stabilizací se chování auta v průběhu smyku mění. A ani po týdnu ježdění rozhodně nepůsobí tak jistě, abyste si dovolili drift v každé přehledné zatáčce a je zvláštní, že když už (mechanický) samosvor automobilka má, nepoužije jej v té nejvyšší verzi modelu.
Zdroj: Autoweb.czA k tomu je potřeba i připočítat hmotnost nemalých 1 933 kg. Fér je ovšem napsat, že zatímco u spousty jiných značek už tento údaj v technické specifikaci nenajdete, Kia jej nabízí. Jenže je otázka, jestli je v pořádku chtít od prvního pokusu značky, aby byl ve všem srovnatelný s těmi nejlepšími výsledky daleko renomovanějších značek.
On totiž navíc ve spoustě věcí srovnatelný je, a to za o dost nižší cenu. Naladění podvozku, brzd (speciálně v době kousavých brzd je příjemné zase najít auto s ideálním dávkováním), řízení, zvuk motoru, a hlavně celkový komfort cestování, včetně ticha v kabině, to všechno působí opravdu dospěle.
Kolečkem vedle voliče automatu může řidič vybírat mezi několika režimy. Defaultní je Comfort, Sport nebo Sport Plus pak zostří řízení, reakce na plynový pedál, přitvrdí tlumiče a posune otáčky, při kterých řadí převodovka o stupeň výš. A co mě potěšilo, zatímco v komfortním režimu je čtyřkolka bezpečně a téměř neutrální, ve Sportu a Sportu Plus je výrazně preferovaná zadní náprava.
Sport Plus pak vypne protiprokluz, stabilizaci ale nechá zapnutou, nicméně podržením vypínacího tlačítka na 5 sekund ji téměř vypnete. Jako velkou slabinu naopak vidím to, že převodovka nemá na voliči polohu pro manuální mód a ten se spíná tak, že zmáčknete jedno z pádel pod volantem. Ovšem zapne se na dobu určitou a vy si tak musíte na displeji pořád kontrolovat, v jakém režimu vlastně jste.
O pohon se stará přeplňovaný zážehový šestiválec do V o objemu 3,3 litru s přímým vstřikem paliva a nově filtrem pevných částic. Disponuje výkonem 269 kW a točivým momentem 510 Nm, hezky přirozeným plným zvukem, který se už dnes stává ohroženým druhem, a spotřebou, která se pohybuje mezi 11 až 17 litry na 100 km. Hlavní devizou motoru je ideální nastavení někde mezi hrubostí a kultivovaností přesně tak, aby řidič cítil, že pod kapotou bije dravé srdce, ale zároveň projev nepůsobil rušivě.
Turbodmychadla jsou uložená pěkně postaru vedle motoru a ne ve „véčku“ mezi hlavami, jak je to teď moderní. To má sice za následek delší sací potrubí a tím větší množství vzduchu ke stlačení, ale zase nebudou tak náchylná k problémům souvisejícím s přehříváním. Motor je spřažený s měničovým osmistupňovým automatem, což, pokud jste fanoušci automatických převodovek, je dobře. Plynulý chod měniče jde k autu kategorie GT mnohem lépe, než cukavé rozjezdy dvouspojkových systémů.
Délka 4 830 mm, šířka 1 870 mm, výška 1 400 mm. To jsou čísla, která znamenají jednak, že Stinger je velké auto, a také, že jsou všechny tři rozměry v rovnováze a celek tak působí vyváženě a speciálně díky poměru šířky a výšky navíc hodně sportovně. A když je řeč o šířce, auto opravdu je široké a při parkování u obrubníku jsem se nestyděl používat kamery v zrcátkách snímající jednotlivá kola.
Zdroj: Autoweb.czHodnocení designu auta je samozřejmě značně subjektivní disciplína, ale za mě vidím problém v nejednotnosti jednotlivých částí auta a různých detailů. Nejproblematičtější jsou odrazky v zadních bocích, které vypadají opravdu lacině, a vůbec nechápu, proč Kia do Evropy prostě neudělá verzi dílu bez prolisu na tu odrazovou lištu. Další zvláštnost jsou dělená skla v zadních dveřích a celé jejich provedení. Za to Stinger zbytečně ztrácí body, protože naopak předek vypadá povedeně a hlavně originálně.
Problém automobilek bez renomé v dražších segmentech bývá, že nemají dostatečné sebevědomí udělat něco originálního, ale ne za každou cenu. Buď do světa pustí třeba i povedený výsledek, ale naprosto mimo dosavadní linii značky a s logem, které si do té doby zákazníci spojovali s úplně jinými auty (napadlo mě Subaru SVX od Giugiara), nebo naopak něco na půl cesty, a to je podle mě případ Stingeru. A přitom původní koncept Kia GT, kterému je Stinger nečekaně podobný, působil přesně ve výše zmíněných detailech dotaženěji.
V interiéru se tvůrci odvázali víc a je to vidět i na kvalitě použitých materiálů. Sice se můžeme posmívat, že spousty detailů známe ze Ceedu, ale všechno funguje. A hlavně funguje dobře i výbava a hodně detailů například v možnostech nastavení by se mohly učit i daleko tradičnější značky. Typicky je to drobnost, kdy se na displeji uprostřed přístrojového štítu zobrazí hláška oznamující zapnutí nebo vypnutí automatických stěračů (a právě v nastavení se dá vypnout), možnost vypnout adaptivní tempomat podržením tlačítka pro nastavení odstupu apod.
Zdroj: Autoweb.czAudio hraje skvěle, head-up displej je výborný, zmíněný přístrojový štít je oldschoolově analogový s mírně utopeným displejem uprostřed (což působí moc dobře) a je tak krásně čitelný. Skvělé jsou sedačky s nastavitelnou délkou sedáku a možností přifouknout bočnice opěráku. V souvislosti s interiérem musím zmínit ještě jednu maličkou nedotaženost, když za jízdy otevíráte přední okna, při mírném pootevření vydávají nepříjemně pískavý zvuk.
Stvořením modelu Stinger Kia udělala velmi odvážný a zároveň chvályhodný krok. Pokud byste si udělali seznam značek dostupných v Evropě, které nabízejí aspoň jeden model se šestiválcovým benzínovým motorem, nebude dlouhý a kromě podobně speciálního osmiválcového Mustangu jsou to značky mnohem prémiovější.
Takže i když jsem si neodpustil pár výtek, celkové hodnocení musí být nadšeně pozitivní. Byť si u nás Stinger našel jen pár desítek zákazníků, je dobré vědět, že existuje aspoň někdo, pro koho je pořád ještě řízení zábava a dá tomu přednost před ohromováním sousedů autem nějaké značky k tomu vhodnější. Zatím…
