Test Hyundai Tucson N-Line 1.6 T-GDI PHEV: Má se Tiguan bát?

S aktuálním Tucsonem udělal Hyundai slušné haló. Odvážné tvary zabodovaly už v základu, a aby toho nebylo málo, připravili Korejci sportovně laděnou verzi N-Line za hodně zajímavou cenu. K tomu možnost schopného plug-in hybridu a konkurence pro elitu je tady. Nebo ne?
img_5157-1100x618.jpgCelá galerie 17 Zdroj: Hugo Kottás

  • Dynamika 8

  • Chování na silnici 9

  • Provozní náklady 9

  • Praktičnost 9

  • X-Factor 8

  • Celkové hodnocení 8.6

Srovnání s německým etalonem středních SUV je nasnadě, vždyť jde o prodejně nejúspěšnější Volkswagen současnosti a dost možná nejlepší (neprémiové) SUV pro normální lidi. Za jeho kvality si však Volkswagen nechává slušně zaplatit a dát minimálně 1 048 900 Kč za sportovně laděnou verzi R-Line je pro lidi žijící z normálních platů utopie.

Tím spíš, když Hyundai nabízí svůj Tucson N-Line už od 679 990 Kč (s manuálem) a ve srovnatelné specifikaci s Tiguanem 1.5 TSI 110 kW R-Line DSG vyjde Hyundai o bezmála 300 tisíc levněji plus další zajímavé bonusy.

Že je Tiguan celkově lepším autem asi není třeba vysvětlovat, ale je skutečně lepší o těch tři sta tisíc? Těžko. Chceme tím říct, že se Hyundai se svým Tucsonem N-Line posunul mílovými kroky vpřed a patrné je to už od pohledu.

Konkrétně v červeném laku Engine red (bez příplatku) perfektně vyniknou jak 19″ kola, vytažená hezky ke krajům podběhů, tak sportovní bodykit, černé lišty a skutečně hodně tmavá zadní okna. Takhle skvěle bude vypadat jak základní N-Line 1.6 T-GDI s přeplňovaným benzinovým čtyřválcem o výkonu 110 kW, tak testovaný špičkový plug-in hybrid se stejně objemným motorem, ale systémovým výkonem 195 kW (132 kW dává spalovací agregát, 67 kW pak elektromotor), automatem a pohonem 4×4. Ten ale stojí už 1 079 990 Kč.

Typickým uživatelům a cílovce Tucsonu tenhle příplatek proti základu reálně moc nepřinese, nicméně PHEV demonstruje technický potenciál Hyundaie. A funguje dobře. Na elektriku se umí neslyšně a plynule pohybovat městem zhruba 50 kilometrů za občasné asistence spalovací šestnáctistovky (průměrná spotřeba pak osciluje kolem 2 l/100 km) a dobijete ho za necelé dvě hodiny – nabíjecí výkon je totiž jen 7,2 kW za hodinu (AC).

Působivá je plynulost hlavně při parkování a rozjezdech, sousedy nebudete ráno budit startováním a na modrých zónách můžete díky registracím EL parkovat zadarmo. Tohle oceníte víc než lepší dynamiku.

Sprint z 0 na 100 km/h trvá 8,2 s, což je sice fajn, ale vzhledem k téměř dvoutunové hmotnosti má pohonný řetězec s autem zatíženými navíc pasivními odpory dost práce a na německé dálnici Tucson PHEV nedostane na vyšší rychlost, než je 191 km/h.

Pro levý pruh Tucson zrozen nebyl a při tempu nad povolený český limitem se na palubním počítači objevují dvouciferné hodnoty zcela běžně. Navíc nad 150 km/h je manko nízké kubatury a „hrubé síly“ dost znát. Když se ale držíte při zemi a necháte vyniknout plynulost jízdy nad dynamikou, celkově se průměr udrží kolem 6,5 litru na 100 kilometrů. To ale umí i diesel za 950 tisíc.

Rozmanitost nabídky Hyundaie Tucson N-Line je působivá a chybí v ní jen dvoulitry – zejména naftový, který by tomuto SUV vážně slušel. Turbodiesely jsou totiž pro zvýšené vozy bezpříkladně nejlepším pohonem, protože jejich točivý moment nemá s odpory vysoké karoserie, širokých pneumatik a transmisí takovou práci jako šestnáctistovka, byť přeplňovaná.

Tucson je totiž docela kus auta, i když jeho oblé tvary tuto skutečnost dost maskují. Ani ve snu byste neřekli, kolik se toho do 4,5metrové karoserie naskládá. Že je vpředu hodně místa, s tím se tak nějak počítá, že si ale za sebe v pohodě sedne dvoumetrové bidlo, to už v měřítcích dané třídy dokáže mile překvapit stejně jako objem zavazadlového prostoru a jeho využitelnost – 558 litrů plug-in hybridu je skvělé číslo, rovná podlaha po sklopení (sklonově nastavitelných) opěradel příjemně překvapí, a když byste v Tusconu chtěli přenocovat, s výškou do 190 cm to půjde.

Kokpit je sice specifický, ale dobře zpracovaný a bytelný celek korunovaný volantem s tlustým věncem a decentními logy sportovní divize „N“. Jistá roztříštěnost, zvukové efekty a grafika chce zvyk, tady koncernoví konkurenti působí uceleněji a zkrátka lépe, i tak se ale s Tucsonem funguje fajn.

Tlačítkové ovládání automatu je ale asi tím nejhorším řešením, co může být, klasická páka, kterou využívají Hyundaie s DCT jsou mnohem lepší alternativa. Jo, a kdo má v autě rád dobrou muziku, ať si moc nedělá naděje s audiosystémem Krell, nehraje nic moc. Ale to jsou jen pihy, jinak je ovládání Tucsonu bez problémů.

Korejci mají v poslední generaci Hyundaie Tucson velmi silného hráče na poli středních SUV, který zejména u soukromé klientely má velkou naději ukousnout kus z prodejního koláče Volkswagenu Tiguan nebo Škody Karoq.

A není to jen příznivější cenou nebo pětiletou garancí. Hyundai Tucson, zejména pak jako hodně sexy N-Line, umí zaujmout jak designem, tak velmi prostornou a praktickou kabinou a příjemně komfortní jízdou. Technický potenciál pak demonstruje dobíjecí hybrid s pohonem všech kol. Ale přitažlivý bude Tucson N-Line i v základní specifikaci.

22.12.2021 12:20| autor: Libor Hlisnikovský

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist