autoweb.cz > Hyundai > Hyundai i30 > Test Hyundai i30 Kombi 1.4 T-GDI: Tátova ledvinka
Test Hyundai i30 Kombi 1.4 T-GDI: Tátova ledvinka
Dynamika 7
Chování na silnici 8
Provozní náklady 9
Praktičnost 10
X-Factor 8
Celkové hodnocení 8.4
Hyundai i30 je oblíbenou volbou českých řidičů. Třetí generace znamená pro značku Hyundai velký krok kupředu, protože přinesla výrazné vylepšení modelu, který se snaží útočit na nejsilnější hráče v kompaktním segmentu. Na trhu se nachází už od roku 2017 a zákazníci si mohou vybrat mezi pětidveřovým hatchbackem, stylovým Fastbackem a nejpraktičtějším kombi. Poslední uvedenou variantu jsem vyzkoušel v redakčním testu s nejlepší nabízenou motorizací a skutečně mne zaujala.
V nabídce Hyundai se nachází několik modelů, které se snaží vystoupit z řady svým odvážným designem, ale i30 k nim nepatří. Uhlazený elegantní vzhled je navržený tak, aby se líbil masám a kromě několika opravdu hezkých linií, k nimž patří agresivněji vyhlížející příď, je design karoserie jednoduchý. Nelze tvrdit, že aktuální generace i30 patří k nevýrazným autům, ale na prvním místě je nekomplikovanost a užitečnost.
Podle stejných standardů je navržený i interiér. Ten je sice vyrobený z nepřitažlivých tvrdých plastů, které jsou téměř všude okolo, ale udivuje mne, kolik je v i30 místa. I jako osoba většího vzrůstu se pohodlně usadím za volant, aniž by mému pravému kolenu překážela palubní deska nebo středový tunel. Pozice za volantem je navržená s příjemnou ergonomií, protože není příliš vysoká a ani stísněná. Hyundai i30 Kombi je vážně prostorné auto a po dlouhé době je autem, ve kterém jsem si musel vyzkoušet, zda si pohodlně sednu na zadní sedadla takzvaně „sám za sebe.“
Uznávám, že jsem mile překvapený, protože i já mám na zadních sedadlech dostatek prostoru na kolena. Tím ale množství volného prostoru nekončí, protože ačkoliv jsem schopný si sednout sám za sebe, i30 Kombi má další trumf v rukávu. V zadní části se nachází velký zavazadlový prostor o objemu 602 litrů, který je nepatrně menší než v konkurenční Octavii Combi s 610 litry, ale má téměř rovnou podlahu a vzhledem k propastnému cenovému rozdílu mezi oběma modely je to zanedbatelné. Hyundai i30 Kombi se tak neztratí ani v rodinách, které jsou zvyklé převážet více nákladu.
Už v úvodu jsem zmínil, že testovaný Hyundai i30 Kombi pohání nejlepší a nejvýkonnější motorizace nabídky, kterou je zážehová čtyřválcová čtrnáctistovka T-GDI o nejvyšším výkonu 140 koní a maximálním točivém momentu 242 newtonmetrů. Motor je navržený tak, aby podával nejlepší výkony v nízkých otáčkách, což znamená, že plný točivý moment je dostupný v rozmezí 1 500 – 3 200 otáček za minutu. To zajišťuje, že se s i30 s touto motorizací příjemně jezdí po městě i mimo něj.
Při jízdě lze snadno pocítit, že motor má nejvíce síly v nižších otáčkách, díky čemuž si rozumí s delším zpřevodováním šestistupňového manuálu. V klidu může jezdit v přibližně 2 000 otáčkách za minutu, aniž by se dusil, klepal nebo duněl. Nemá problémy s pružnou akcelerací z „podtočených“ otáček, přičemž se projeví drobná prodleva turbodmychadla, ale jakmile se motor začne plnit čerstvou směsí, začne okamžitě silně zabírat. Po překročení 4 000 otáček za minutu je ale silně znát, jak tah motoru pozvolna vadne. Naštěstí není potřeba jej točit, aby vyvinul potřebnou dynamiku.
Šikovné naladění motoru se odráží i na příznivé spotřebě paliva, která se v kombinovaném režimu umí propadnout k šesti litrům na sto kilometrů. U benzínového motoru se jedná o opravdu dobrý výsledek. Nutno podotknout, že motorizaci 1.4 T-GDI lze objednat i s dvouspojkovou převodovkou 7DCT, ale po zkušenosti s oběma verzemi mi více vyhovuje manuální převodovka. Jízda s ní je příjemnější, protože dvouspojkový automat má občas svou hlavu.
Podvozek je naladěný vcelku příjemně, ale bohužel má slabší odhlučnění. Když však opomenu skutečnost, že nerovnosti jsou hlavně slyšet, už nejsou tolik cítit. Naladění podvozku je měkčí a mírně houpavé, což vytváří skvělý jízdní komfort. Hyundai i30 Kombi navíc obouvá obyčejná šestnáctipalcová kola s pneumatikami s vyšším profilem, které neruší pohodlí v interiéru. Inženýři značky Hyundai se nesnaží oslnit okolí zbytečně velkými koly na nízkoprofilových pneumatikách, protože si jsou dobře vědomí pravdy, že to nejdůležitější na kolech je dobrá funkce.
Měkčí podvozek si překvapivě nevybral daň na jízdních vlastnostech a za volantem i30 Kombi není potřeba se bát vjet do oblouku trochu rychleji. Řízení je sice mírně přeposilované, ale není rozbředlé a má přiměřeně dlouhý převod. Kombík se jednoduše a dobře řídí, ochotně následuje řidičem zvolenou jízdní stopu při průjezdu zatáčkou a je stabilní i ve vyšších rychlostech. I přestože jízda v něm na okreskách není řidičskou nirvánou, zkušený řidič s ním dokáže být rychlý a jistý.
Hyundai i30 Kombi je pro mne opravdovým překvapením. Dokonce jsem o něm řekl, že je to nejlepší auto, které jsem za poslední dobu řídil. Určitě si říkáte, že teď přeháním, ale rád vám to vysvětlím. Po dlouhé době je to auto, u něhož si nepokládám otázku, k čemu je vlastně dobré, protože mi dává stoprocentní smysl. Moc toho neumí, umí vlastně jen to nejnutnější, ale to málo umí opravdu dobře. Při jízdě v něm si říkám, že moderní rodiny nepotřebují módní crossovery, protože obyčejný kombík nabídne více muziky za méně peněz a navíc si u toho na nic nehraje.
Zároveň nastává vhodný okamžik, abych vám vysvětlil podivný titulek, nad kterým jste se určitě pozastavili, a zároveň kompletně shrnul Hyundai i30 Kombi. Budu upřímný, hodnocení mne napadlo už po první jízdě poté, co jsem si i30 Kombi převzal do týdenního redakčního testu. Připadá mi jako tátova ledvinka – nikoho neokouzlí tím, čím je, ale je prostorná, praktická a šikovná pro každodenní rodinný život. Když k tomu připočtu skvělou motorizaci 1.4 T-GDI, umí jezdit se slušnou dynamikou za cenu rozumné spotřeby paliva. Hyundai i30 Kombi je takové auto, které nenabízí žádné zbytečnosti a dělá pouze to, k čemu byla auta vynalezena, ale dělá to naprosto výborně. Když si jej vyberete, určitě neuděláte krok špatným směrem.
Měření a technické údaje
Naměřené hodnoty | |
---|---|
0-100 km/h (s) | 9,1 s |
Spotřeba v testu (l/100km) | 6,5 l/100km |
Motor | |
Konstrukce | řadový čtyřválec |
Palivo | benzín |
Rozvod | DOHC |
Plnění | turbodmychadlo |
Uložení | vpředu napříč |
Zdvihový objem (cm3) | 1353 ccm |
Kompresní poměr | 10,0:1 |
Převodovka | šestistupňová manuální |
Poháněná kola | přední |
Výkon a spotřeba | |
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.) | 103 kW/140 koní v 6 000 ot./min. |
Točivý moment (Nm) | 242 Nm v 1 500 - 3 200 ot./min. |
Nejvyšší rychlost (km/h) | 210 km/h |
Spotřeba paliva (l/100 km) | 5,8 l/100 km |
Objem nádrže (l) | 50 litrů |
Rozměry a hmotnosti | |
Délka (mm) | 4 585 mm |
Šířka (mm) | 1 795 mm |
Výška (mm) | 1 465 mm |
Rozvor náprav (mm) | 2 650 mm |
Provozní hmotnost (kg) | 1 337 - 1 492 kg |
Zavazadlový prostor (l) | 602 / 1 650 litrů |
Ceny | |
Základní cena modelu | 339 990 Kč |
Základní cena test. verze | 429 990 Kč |
Cena testovaného vozu | 539 990 Kč |