autoweb.cz > Honda > Honda Jazz > Test Hondy Jazz 1.5 e:HEV: Pohoda džez
Test Hondy Jazz 1.5 e:HEV: Pohoda džez
Dynamika 6
Chování na silnici 9
Provozní náklady 10
Praktičnost 10
X-Factor 8
Celkové hodnocení 8.6
Honda Jazz minulé generace mi bylo velmi sympatické auto. Mezi všudypřítomnou Fabií se poněkud ztrácelo a bylo trochu neprávem přehlížené, hlavně vrcholná verze s točivou patnáctistovkou o výkonu 130 koní však byla svěžím závanem v záplavě dýchavičných tříválcových miniaut.
Trochu nevýrazný povoz s puncem auta pro důchodce dokázal překvapit šťavnatým motorem, skvělým manuálem, slušným podvozkem a bylo neuvěřitelně praktické uvnitř. A nevypadalo ani zle. Měl jsem to auto vážně moc rád, dokonce natolik, že bych si ho klidně koupil, ačkoliv dost vysoká cena prostě nedávala smysl.
Takže jsem pochopitelně velmi zvědavý na to, jak funguje nová generace, která se značně proměnila. Jednak pod kapotou už nenajdete tu skvělou jedna-pětku, ale slabší motor o totožném objemu, avšak spárovaný s elektromotorem. Honda Jazz je aktuálně výhradně hybridní a s bezstupňovou převodovkou.
To se projevilo hlavně na neschopnosti ukojit řidičský apetit, nicméně to vůbec neznamená, že by mě řízení Jazzu nudilo. Naopak jsem si jízdu užíval, jenom trochu jiným způsobem. Charakter auta je naprosto vyklidněný a řidiče nutí jenom nenuceně plout krajinou, užívat si pohody na palubě a ukrajovat desetinky ze spotřeby paliva. Po městě totiž budete s přehledem jezdit do pěti litrů.
Pohonné ústrojí je vskutku zajímavé. Honda tvrdí, že je nový Jazz spíš elektromobilem s vlastní elektrárnou. Primárně totiž auto jezdí na trakční elektromotor o výkonu 80 kW a spalovací jedna-pětka o výkonu 98 koní a točivém momentu 131 Nm působí jako generátor elektřiny, který dobíjí akumulátor, ačkoliv v případě potřeby může také přímo pohánět přední kola. Dohromady to stačí na stovku za 9,4 sekundy a maximálku 175 km/h, což na takové to městské poskakování bohatě stačí.
Hybridní systém funguje výborně, převodovka CVT není otravná, když po ní nechcete okamžitou dynamiku, a celkově všechno do sebe zapadá. Odhlučnění je skvělé a podvozek také jede na vlně komfortu. Typická japonská radost z průjezdu zatáčkou se mírně vytratila, nicméně to bohatě vynahradí pohodlím.
Velmi příjemnou atmosféru dokresluje interiér, který se výrazně zmodernizoval. Typickou japonskou architekturu připomínající devadesátky odvál čas, místo toho máte před sebou minimalistickou digitální kapličku, trochu veselejší a barevnější detaily, multimediální displej ve stylu tabletu nebo draze působící ovládání klimatizace trochu podobné Audi.
Především ale interiér působí velmi vzdušně, a to díky bohatému prosklení a architektuře čelního skla a palubní desky ve stylu MPV. Ostatně Jazz vždy koketoval na pomezí tradičního hatchbacku a miniaturního MPVčka, a v aktuální generaci to jenom umocňuje. Tenké přední A sloupky nabízejí opravdu parádní výhled.
Znamená to, že se kromě vzdušné kabiny můžete těšit i na tradiční kvality v podobě obrovského vnitřního prostoru (vzhledem ke třídě, do které Jazz patří) a chytrých vychytávek. Zadní sedadla tak nejenže nabídnou velmi slušný prostor dvěma dospělým cestujícím, navíc se geniálně sklápějí.
Magic Seats, jak Honda tento systém nazývá, lze jedním snadným tahem sklopit do úplné roviny, jelikož sedák mírně zajede do podlahy, druhou funkcí je potom vyklápění lavice vzhůru, čímž získáte velký prostor třeba na jízdní kola nebo vysoké předměty.
Tím to ale nekončí, Jazz nabízí ještě spoustu úložných prostor, např. dvoje schránky před spoulujezdcem, velkou kapsu na středové konzole, držák na nápoj, slušně velkou loketní opěrku nebo dvojici držáků na nápoje přímo před výdechy klimatizace, trochu ve stylu dodávek. V kufru potom najdete plastovou schránku pod dnem s výpustí, takže sem můžete dát třeba zablácené boty.
ČTĚTE TAKÉ: Honda Jazz Type-R: Splašená krabička pro důchodce vypadá lákavě
Velmi příjemný je také nový dvouramenný volant, který jednak opět působí vzdušně, zadruhé dobře padne do rukou. A tlačítka ovládající tempomat a palubní počítač jsou nově hezčí a logičtější. Ostatně samotný palubní počítač je konečně přehledný.
Osobně mi je sympatický i vnější vzhled, styl roztomilého vajíčka je prostě k sežrání, ačkoliv bych uvítal, kdyby vyjukanému předku sekundovaly i podobně stylizované zadní partie. Design zadku je prostě takový nevýrazný a divně useknutý, ale třeba vám se líbit bude.
Honda Jazz e:HEV tak ve své další generaci splňuje přesně to, co má, tedy především nabízí nadstandardní vnitřní prostor, chytré zadní sedačky, vzdušný interiér, komfortní podvozek a nově také velmi dobře funkční hybridní pohon.
Škoda jenom, že je pořád docela drahá. Startuje na rovném půl milionu, což v konkurenci Fabie, Ria nebo 208 je prostě hodně, nicméně pokud zabrousíme mezi hybridy, takový Yaris je jenom o 30 tisíc levnější, ale také menší. Takže pokud hledáte obří mini dodávečku, za volantem Jazzu si budete užívat opravdu pohodového džezíku.