Test Ford Focus ST 2.3 EcoBoost na závodním okruhu Spa-Francorchamps

Spa-Francorchamps je závodní okruh s neskutečnou historií. V kalendáři Formule 1 vždycky patřil k tomu nejatraktivnějšímu a často se tu svedla nejedna legendární bitva. Okruh uprostřed Arden také často zasáhne nevyzpytatelné počasí.

Pamětníci si jistě vzpomenou na rok 1998 a gigantickou nehodu hned v úvodu závodu. Nebo na snad nejlepší předjížděcí manévr všech dob, kdy roku 2001 Mika Häkkinen „loupnul“ Michaela Schumachera. Při tom se nejednomu televiznímu divákovi tajil dech.

Čtěte také: Ford Focus RS (2002 – 2003): Splněný sen

Na Velkou cenu Belgie jsem se v televizi prostě vždycky těšil a nejednou jsem zatoužil se sem podívat. A ještě lépe vzít auto a zažít Spa na vlastní kůži. Na simulátoru jsem sice obkroužil nespočet kol, ale to prostě není totéž, jako zažít Eau Rouge naživo.

Mimochodem, věděli jste, že tu sérii tří zatáček celou dobu nazýváme špatně? Ve skutečnosti se hlavní, nejvíce vzrušující pravotočivá zatáčka nazývá Raidillon. Hezké vysvětlení najdete tady. Eau Rouge je oblast před oněmi esíčky a nese jméno podle říčky, která místem protéká, to nad tím, co všichni tak zbožňujeme, je ovšem Raidillon. Teď budete zase o něco chytřejší.

Zdroj: Hugo Kottás

Spa + Ring = výlet století

Spa leží jen 120 km od dalšího legendárního okruhu – Nordschleife. Vzhledem k tomu, že tam jezdím celkem často, vždycky jsem si říkal, že chci jednou návštěvu obou okruhů spojit. Jenže to zatím ještě nikdy nevyšlo. Až konečně letos.

Jednoho večera jsem plánoval obligátní výlet na Nordschleife, když tu jsem si vzpomněl, že jsem vždycky chtěl i do Spa. Otevřel jsem internet, a co osud nechtěl, na jeden z track-dayů ve Spa pořádaný britskou agenturou Circuit Days krásně navazoval úplně poslední termín veřejných jízd na Ringu. Čtvrtek cestu tam, v pátek ve Spa a sobotu a neděli na Rignu. To bude kvalitní výlet!

Teď ještě zvolit to správné auto. Aby takový výlet totiž opravdu stál za to, chce to to správné „železo“. Společnost mi dělal aktuální Ford Focus ST, který je pro tenhle job ideálním náčiním.

Praktický hot-hatch, který vás rychle a relativně pohodlně doveze na místo určení se všemi zavazadly i několika náhradními díly (bral jsem dvoje pneu a sadu destiček dopředu a nějaké to nářadí) a svým dostatečným výkonem i perfektním podvozkem si na okruhu neuřízne ostudu.

Zdroj: Circuit Days

A že tu byla slušná „konkurence“. Nespočet „vyřezaných“ emkových bavoráků všech možných generací a Porsche 911 GT3 patří mezi naprostou klasiku všech track-dayů, stejně jako budgetové okruhovky postavené převážně z francouzských hot-hatchů. A pak také naprosté lahůdky v podobě Lamborghini Huracán STO nebo Ferrari SP90!

Focus ST tady byl trochu za exota, navíc s českou SPZ mezi většinou britských či německých značek, ale zájem vzbuzoval. Jeden chlapík se přišel i zeptat, jestli se může na auto podívat, zajímal se, jak to ve Spa jezdí, a s nedočkavostí na svoje vlastní auto se vyptával, jak že jsme to dokázali, že my už ho máme.

Jak to jezdí?

Jedním slovem: skvěle! Trochu jsem čekal, že na tak velkém okruhu bude Focus ST trochu slabší, ale naživo působí belgické závodiště docela jinak, než jsem si ho představoval. Je poněkud užší a techničtější. Abych to přirovnal, taková hezká kombinace Mostu a Brna.

Ostrý vracák La Source se po kraťoučké cílové rovince celkem rychle přibližuje, ale vzhledem k tomu, že je mírně do kopce, můžete brzdit relativně pozdě. Zatáčka se brzy otevírá, takže můžete rychle zatápět a svištět z prudkého kopce dolů do Eau Rouge.

Zdroj: Hugo Kottás

Stará britská poučka říká: „With aero flat-out, without aero not so flat-out.“ A je to docela výstižné. Mám tendenci držet plyn a prolétnou to třístovkou „na Häkkinena“, ale z téměř dvoustovky si auto raději nabrzdím na 160 km/h, fiknu Raidillon a přes horizont naslepo posílám auto na výjezd k dlouhé rovince Kemmel.

Na konci tvrdě na brzdy do esíček Les Combes, pravou zatáčku ideální stopou, levou hodně prodat a pravou zase říznout. Brzy se otevírá a rozšiřuje, takže můžu brzy na plyn, jenom abych vzápětí brzdil do táhlého vracáku Rivage. Ten je opačně klopený, takže vás zrádně táhne ven a vyžaduje hóóódně pozdní apex.

Mírně prodat a přehodit do levotočivé zatáčky, která má na apexu nepříjemný „párek“, tedy vystouplý obrubník, a svištím si to zase z kopce do zatáčky Pouhon. Ta má zase slepý apex, na výjezdu mě to táhne na obrubník, který je na mokru pěkně zrádný, ale daří se mi dvojitou zatáčku projet hezky jedním táhlým obloukem.

Další esíčka Campus a Fagnes jsou pěkně úzké, vyžadují mírně prodat stopu a pořádně to říznout přes obrubníky. Následující Stavelot je zase úzká a pomalá, jenom aby mne přes Courbe Paul Frère vyplivla do táhlého stoupání Blanchimont.

Zdroj: Circuit Days

První oblouk je na plný plyn, druhý vyžaduje mírně ubrat, kde se naplno projevuje fordí nastavení podvozku směrem k veselé přetáčivosti. Což je fajn, ale ne ve 190 km/h. Naštěstí úniková zóna je tu široká, takže umožňuje prostor k chybám.

Následují už jen tvrdé brzdy do poslední šikany, která je po modernizaci poněkud umělá. Starou šikanu znám jenom ze simulátoru, ale měla větší kouzlo. A máme za sebou jedno celé kolo o délce sedmi kilometrů.

Never meet your hero? Tak trochu

Největší highlighty? Eau Rouge vás umí pěkně rychle vcucnout, Raidillon je hodně na srdíčko a slepý horizont na výjezdu úžasně vzrušující, stejně jako zrádná, opačně klopená Rivage. To jsou prostě místa, která nikde jinde na světě nenajdete, ani na Nordschleife, kde zase najdete trochu něco jiného. Přesto to na mě nějak nedýchlo.

Čekal jsem hutnou atmosféru starého, oprýskaného okruhu plného historie, jenže Spa je moderní aréna s neustále probíhající výstavbou, která působí trochu uměle. Jednou za život sem ale povinně prostě musíte, už jenom proto, abyste si odškrtli pomyslnou kolonku ve svém wish-listu.

A jelikož jsem avizoval, že ze Spa míříme na Ring, v příštím díle budeme pokračovat. A místo dojmů hlavně ze samotného okruhu, který byl pro mne novinkou, se zaměříme více na auto. Nordschleife totiž jízdní vlastnosti Focusu ST prověřila až do morku kosti.

Zdroj: Hugo Kottás