Reklama
Testy

TEST: DS 9 zašlape designem a výkonem hybridní Superb do země, ale provětrá vám peněženku

Vyzkoušeli jsme vlajkovou loď automobilky DS v nejvyšší specifikaci. Čím vás dostane a co se naopak moc nepovedlo?
Zdroj: Hugo Kottás

DS 9 je aktuální vlajkovou lodí mladé francouzské automobilky DS Automobiles, která se zrodila jako luxusní odnož koncernu PSA. V podstatě jde o překarosovaný Peugeot 508, který ovšem přináší ještě více avantgardy pro lidi, kteří se toho opravdu nebojí.

Nejvyšší varianta DS 9 e-Tense 360 4x4 nepůsobí na papíře vůbec špatně. Plug-in hybridní ústrojí nabízí krásných 360 koní a 520 Nm, osmistupňovou automatickou převodovku a pohon všech čtyř kol. Technicky je tedy naprosto totožná s nejostřejším Peugeotem 508 PSE.

Ani sportovní, ani komfortní

Zprvu nad DS 9 nejedno srdce sportovního fanouška zaplesá. Od pohledu vypadá hezky nabroušeně, s přikrčeným postojem a obřími 20“ koly zaraženými do podběhů, pod kterými se ukrývají čtyřpístkové brzdy Alcon s masivními dělenými kotouči o průměru 380 mm. Kola jsou potom obutá do sportovních šlupek Michelin Pilot Sport 4 S, na kterých jezdí celá plejáda skutečně skvělých sporťáků.

Jenže navzdory hodně slušnému sportovnímu základu, který by záviděl nejeden hot-hatch, tohle auto nejezdí vůbec sportovně. Podvozek je naladěný hodně tvrdě, na nerovnostech kodrcá, odskakuje a ošklivě bouchá do karoserie. Když na něj zatlačíte, tak pod náporem dvoutunové karoserie přejde do extrémní nedotáčivosti, kterou nezachrání ani dobré pneumatiky.

Zrcadlově hladká dálnice ještě budiž, cestovat tímhle autem svižným tempem po dálnici je vlastně uklidňující záležitost, ale jakmile dojde do tuhého třeba na městské dlažbě nebo typické české okresce po zimní (ne)údržbě, podvozek se roztřese a propadne na celé čáře. Je to vážně škoda a nechápu, proč se někdo vůbec snažil vetknout autu jakoukoliv sportovnost.

Ani papírově nadějné hodnoty výkonu nejsou na silnici znát. Stejně jako podvozek, tak i motor musí zápolit s hmotností dvou tun. Ve výsledku auto dokáže upalovat rychle, ale akcelerace je hodně vlažná.

Zdroj: Hugo Kottás

Fádní avantgarda

Designově je auto neutrální. Zepředu ale zaujmou LEDky denního svícení.

Zboku jsou zajímavé výsuvné kliky dveří a pohled zezadu je zdaleka nejpřitažlivější. Světla mají typickou krásnou „diamantovou“ grafiku modelů DS, třetí brzdové světlo je umístěno netradičně na spodní hraně okna a v horních rozích zase najdete odkaz na původní Citroën DS v podobě oranžových světel. Tady však nefungují jako blinkry, nýbrž jako pozičky. Milý detail jasně odkazující na „Bohyni“, která se stala naprostou ikonou nejen designu, ale i moderních technologií.

Inovace na obtíž

Původní Citroën DS totiž platil také za jedno z nejinovativnějších vozidel historie automobilismu. Tady jsou technologické inovace spíš na obtíž. Za všechny jmenujme třeba adaptivní tempomat, který svoji úlohu vzdává až příliš často, nebo noční vidění, které nahodile upozorňuje na chodce, kteří jsou v naprostém bezpečí chodníku, ale systém vás vyděsí alarmem přesně v tom nejnevhodnějším okamžiku.

Zdroj: Hugo Kottás

Plug-in hybridní ústrojí není úplně ideální. Reálný dojezd kolem 25 km na nabití dnes už není žádné terno, stejně tak spotřeba kolem čtyř litrů ve městě, pokud máte zrovna nabito. A když ne, tak motor žere hodně přes deset. Můj týdenní průměr 8,0 l/100 km je celkem fajn, ale za to umí jezdit i nesrovnatelně luxusnější Mercedes S 580 e.

Skvělá je funkce bezklíčového odemykání, kdy stačí k autu jen přijít/odejít, aby se odemklo/zamklo.

Interiér však působí okázale luxusně, to se mu daří hezky. Všude najdete krásnou kůži a místy zajímavé designové výstřelky. Jenže také se často pozastavíte nad některými ergonomickými rozhodnutími.

Třeba rozlišení mapy v přístrojové kapličce je „kostičkované“, dotykový systém multimédií klasicky ne úplně ergonomické, a pak tu máme drobné přešlapy, jako třeba když otevřete úložnou schránku před voličem převodovky, dvířka zasahují do kolečka na ovládání hlasitosti audia, takže se jím špatně kroutí. Jasně, máte ovládání na volantu, ale co má dělat spolujezdec?

Prostoru ale nabízí dé-es-devítka dostatek. Vpředu se budete cítit královsky, stejně tak vzadu, i když trochu zapadle, kufr potom navzdory zástavbě akumulátoru nabídne slušný objem 510 litrů, ačkoliv vstupní otvor je dost omezený. Ale odvezl jsem tu celou sadu zahradního nábytku, takže dobré.

V jádru DS 9 opravdu fandím, každý velký luxusní „Citroën“, který navazuje na tradici božské Déesse, má místo v mém srdci. Jenže tohle je trochu šlápnutí vedle.


Diskuze

Žádné příspěvky, buďte první!


Řídili jsme auto, které Dacii Duster hravě strčí do kapsy. Češi ho ale nebudou mít rádi

Lada Niva se stále prodává jako nové auto. Přitom má pod kapotou desítky let starou techniku
11.12.2025
|
26

Řídili jsme španělský bestseller. Cupra Formentor jezdí dobře i ve slabší motorizaci

Atraktivní crossover s technikou legendárního hot-hatche je super spojení
03.12.2025
|
0
Reklama

Škodovka nám půjčila historické skvosty. Zkusili jsme, jaké je to řídit 85 let starý veterán

Řídili jsme ty nejzajímavější modely Škoda Auto. Nechyběl starý Superb nebo třeba Rapid
27.11.2025
|
1

Drifty, sprinty a supersporty. Tuning Show Brno opět přijíždí na Masarykův okruh

Brněnský závodní okruh bude hostit další ročník tradiční motoristické akce.
16.10.2025
|
0
Reklama
Autoweb