autoweb.cz > BMW > BMW 3 > Test BMW M340i xDrive Sedan: Jediné auto na světě
Test BMW M340i xDrive Sedan: Jediné auto na světě
Dynamika 10
Chování na silnici 9
Provozní náklady 10
Praktičnost 9
X-Factor 9
Celkové hodnocení 9.4
Pro trojkové bavoráky mám určitou slabost. Podle mě je to ideální jediné auto, které můžete kdy potřebovat. V záplavě všech SUVček je to stále rozumné auto, které dává ve všem smysl. Je akorát velké i kompaktní, elegantní i agresivní, pohodlné i sportovní. Prostě dokonalý univerzál.
Kdyby mělo existovat na světě jediné auto, byla by to právě trojka. S šestiválcem, manuálem, zadokolkou, samosvorem a výfukem M Performance. Víc bych nepotřeboval. Právě na tuhle kombinaci vzpomínám ze všech bavoráků, které jsem kdy řídil, možná nejraději. Hned po M3 E92, abych na ni nezanevřel.
Bylo to auto, které dokazovalo, že BMW i době, ve které se poněkud odklonilo od svých kořenů a začalo chrlit na trh unifikované produkty masové spotřeby, stále umí dělat auta, pro která je fanoušci milovali především – geniální řidičské sedany, kombíky a kupátka.
Aktuální generace M340i se však poněkud proměnila. Vrchol nabídky pod M3 totiž objednáte jenom jako čtyřkolku s automatem. Samosvor s xDrivem spojit nešlo nikdy, takže z nabídky přirozeně taktéž odpadá, a jestli jsem správně zaznamenal, tak i šťavnatější výfuky M Performance musely skončit kvůli náročnější evropské homologaci. A mechanická ruční brzda také zmizela v propadlišti dějin.
Jasně, chápu, proč tomu tak je. Jednak je zbytečné udržovat v nabídce konfiguraci, kterou ocení jenom hrstka magorů, a zadruhé v dnešních složitých časech brutálních emisních norem je stále těžší kvůli tak okrajovému modelu podstupovat homologační martyrium. Navíc roli trojky do jisté míry přebrala menší dvojka, která zaujímá roli klasického mnichovského kupátka.
A konečně já jsem ten poslední, který si může na něco stěžovat, protože o všem rozhodují platící zákazníci a já mám hodně daleko k tomu, abych vysolil na dřevo jeden a půl mega a přesvědčil automobilku tím jediným validním způsobem o tom, že má takové auto vyrábět. Ale bylo fajn vědět, že to šlo. Byl to jeden z pádných důvodů, proč chtít zrovna BMW.
Ačkoliv mě to bolí u srdce, nemá cenu se zaobírat minulostí, na kterou mi zůstanou už jenom krásné vzpomínky, a místo toho si povíme, jaká vlastně nová trojka budoucnosti ve svojí prozatím nejsportovnější podobě je.
Vlastně pořád docela stejná.
Zvenku pořád vypadá atraktivně a švihácky. Na jednu stranu je to elegantní manažerská limuzína, na druhou z postoje auta cítíte jistou nadřazenost a sportovní ambice. Zkrátka takhle má trojka vypadat. A hlavně, nemá bobří zuby. Díky bohu!
Uvnitř je to větší krok dopředu. I když záleží na úhlu pohledu. Já měl moc rád původní jednoduchou kabinu s analogovými budíky a menším displejem infonainmentu, látkové sportovní sedačky a menší změť tlačítek na středovém panelu, protože tím hlavním lákadlem byla naprosto geniální pozice za volantem. Jo, ten byl taky lepší, jednodušší a příjemnější do ruky.
Jenže nová trojka prostě musí být modernější, luxusnější a krásnější. Digitální budíky vypadjí parádně a mají krásně nenásilně ingerovanou mapu navigace, infotainment netrčí jako tablet, nýbrž je pěkně zasazený do designu palubní desky, a drobné hliníkové dekory některých tlačítek je povznášejí na luxusní úroveň. I kožené čalounění působí dražším dojem, i když zrovna tahle kombinace mi připadá už dost přehnaná. Jinak je to nádhera.
Všiml jsem si jednoho drobného detailu, který možná není důležitý, ale o mnohém vypovídá. Teploměr oleje v kapličce přístrojů totiž nahranila zpátky tepolota vody. Jasně, většina řidičů ani neví, že má v autě nějaký olej, natož aby potřebovala sledovat jeho teplotu, ale zarazilo mě to.
Budík sice stále najdete mezi sportovními displeji v infotainmentu, ale líbilo se mi to postaru, když jste měli teplotu oleje přímo před očima. BMW tím dávalo najevo určitý postoj, že je sportovně založenou značkou. Tohle jsou přesně ty drobnosti, díky kterým značce věříte to, co dělá, ne nějaké marketingové žvásty v brožuře.
Jízdně je na tom nová trojka také velmi podobně. To největší kouzlo totiž nikam nevymyzelo. Podvozek je úžasně vyvážený a pod plynem se krásně stáčí zadek, jelikož xDrive, jak známo, preferuje zadní nápravu, a proto tahle čtyřkolka stále jezdí tím typicky bavoráckým způsobem, který nikdo jiný neumí napodobit.
V zatáčce překypuje přilnavostí, jenom abyste na výjezdu trochu víc pošimrali plynový pedál a vyrazili v elegantně jemném driftu, který je oproti jiným čtyřkolkám krásně čitelný. Táhlé drifty přes celou zatáčku nevystřihnete, ale když se chcete hezky projet, nebude vám xDrive házet klacky pod nohy.
Malinko horší je to s komfortem. Přijde mi, že je podvozek o dost tužší, hlavně v nízkých rychlostech působí dost prkenně, když přejezdy nerovností jsou ostřejší a bolestivější. Jakmile ale přidáte na tempu, začne podvozek statně polykat nerovnosti. Rozbitou okresku nevyžehlí, ale kola dobře kopírují povrch a stále zůstávájí v kontaktu se silnicí, takže auto nikam zrádně neuskočí.
Chuť si dokonale spravíte motorem, který je pořád parádní a jedním z největších klenotů současné produkce. Táhne pekelně až do sedmi tisíc, ostatně 374 koní a 500 Nm jsou víc než pěkné hodnoty, stejně jako stovka za 4,4 sekundy a obligátní maximálka 250 km/h. Rychlejší auto potřebovat nebudete, ať už chcete bezpečně předjíždět, nebo se jenom pobavit.
Šestiválec hlavně také pořád celkem slušně zní. Nepřijde mi nikterak utlumený nebo šizený z repráků, ačkoliv M Performance výfuky bych rozhodně uvítal, ale poslech je to příjemný. Klasicky melodický řadový šestiválec. A kdyby vám snad intenzita zvuku nestačila, cesty se vždycky najdou.
Osmistupňový automat je také stále snad nejelpší převodovkou na trhu a perfektně si rozumí s motorem i řidičem v každé situaci. A pokud byste snad řešili spotřebu paliva, vězte, že po městě můžete jezdit lehce nad deset litrů. To je skvělá hodnota vzhledem k výbušnému potenciálu, který máte k dispozici.
BMW M340i xDrive je v nové generaci stále skvělé auto, které ukojí choutky po luxusu, prostoru, rychlosti i zábavě za volantem. A přestože nenabízí tak široké možnosti konfigurace pro starosvětské fanoušky, stále má to nezaměnitelné kouzlo, které z něj dělá perfektního univerzála. Kdyby tohle auto mělo zůstat jediným na světě, vůbec bych se nezlobil.