Tabulce MMČR před Barum Rally vládne Pech

Ze startovních listin domácích podniků se vytratil Roman Kresta, Jan Kopecký dal před GLOBAL ASSISTANCE Mezinárodním mistrovstvím České republiky přednost startům na různých podnicích v okolních zemích a získávání zkušeností s neznámými tratěmi. Zdálo se tedy, že Václav Pech nebude mít sebemenší problém dokráčet i letos až k titulu mistra ČR. Opak je ovšem pravdou, famózní formu letos předvádí Štěpán Vojtěch. Liberecký jezdec se ve Zlíně neobjeví, neboť vozy World Rally Car nemohou v seriálu mistrovství Evropy startovat! Pojďme se podívat na dosavadní průběh českého šampionátu. Již podruhé v historii začínal šampionát na rakouské půdě lednové JÄNNER RALLY. Přívaly sněhu se tentokrát ke smutku mnoha fanoušků nekonaly, trať soutěže však dokonale připomínala slavné Monte Carlo. Spousta ledových úseků na jinak suchých vozovkách přinášela rozpaky do myslí jezdců, kteří dumali nad správným výběrem pneumatik. České barvy letos s místními borci sváděly vyrovnaný souboj. V první rychlostní zkoušce byl nejrychlejší Štěpán Vojtěch, vítězství ve druhém úseku pro změnu ukořistil Václav Pech. Až na třetí rychlostní zkoušku, kde triumfoval loňský vítěz Raimund Baumschlager, převzal otěže soutěže do svých rukou právě plzeňský exmistr republiky Václav Pech a vybudoval si solidní náskok jedné minuty. Pod rouškou tmy, kdy vozovka pod koly soutěžních automobilů povážlivě namrzala, naopak chyboval Štěpán Vojtěch a s uraženým kolem musel odstoupit. Za Pechem tedy následoval Baumschlager, těžké rychlostní zkoušky druhého dne měly být rozhodující v souboji trojice vyrovnaných jezdců Mörtl, Stohl a Harrach. Ačkoliv se Raimund Baumschlager ještě zrána pokusil o atak a Pechovi nadělil dvacet sekund, zbytek soutěže již patřil českému jezdci, Baumschlager navíc musel odstoupit s porouchaným diferenciálem. Trojice rakouských jezdců s vozy mitsubishi skupiny A, mezi kterými se čekala nejvyrovnanější bitva, nakonec zůstala v pořadí, které určil první den soutěže, tedy Achim Mörtl, Manfred Stohl a Beppo Harrach. Produkční vozy se staly kořistí Hermanna Gassnera, na druhé příčce ovšem dofinišoval český mistr Jan Kopecký premiérově startující s Mitsubishi Lancer EVO VII. Jestliže se Jänner rally nemohla pochlubit sněhovou pokrývkou, na MOGUL ŠUMAVA RALLY KLATOVY spadlo sněhu nad poměry. V severských podmínkách se pak rozehrálo neuvěřitelné drama. Václav Pech i tentokrát zpočátku tahal za nejdelší konec, ačkoliv půlminutové vedení po první etapě mu umožnil především stávkující diferenciál Octavie WRC Emila Trinera. Ten mohl ve svém novém angažmá těžit ze svých rozsáhlých zkušeností právě se sněhovým povrchem a ostatním jezdcům ukázal záda. Štěpán Vojtěch měl v úvodu soutěže jezdecké potíže, a tak před ním figuroval jeho starší bratr s druhým týmovým vozem Peugeot 206 WRC. Ve skupině produkčních vozů zatím vládl Jan Kopecký, slovenský mladík Jozef Béreš na Impreze STi však zaostával jen o několik málo vteřin. Druhá etapa přinesla nečekané rozuzlení. Václav Pech musel kvůli prasklé hnací hřídeli převodovky vzdát, Štěpán Vojtěch vlétl do závěje, kde ztratil jeden a půl minuty, Emil Triner narazil do stromu a soutěž pro něj skončila. Na čele se tedy objevil Tomáš Vojtěch, což by před soutěží čekal jen málokdo. Jeho mladší bratr se však o vítězství hodlal poprat bez ohledu na týmovou příslušnost a mohutně stahoval svou ztrátu. Před poslední rychlostní zkouškou byl mezi oběma bratry rozdíl osmi vteřin. Po projetí závěrečného úseku pak mnozí nemohli věřit svým očím. Štěpán i Tomáš Vojtěchovi dosáhli v součtu časů z 216 kilometrů rychlostních zkoušek stejné hodnoty! Vzhledem k nulovému rozdílu pak rozhodl o vítězi výsledek z prvního měřeného úseku, kde byl rychlejší Tomáš Vojtěch, a poprvé se tak mohl radovat z vítězství v podniku MMČR. Za druhým Štěpánem Vojtěchem pak už pořadí patřilo nejrychlejšímu produkčnímu vozu Jana Kopeckého, který dokázal „utrhnout“ Jozefa Béreše. Mezi dva mladíky se pak ještě vklínil hostující Raimund Baumschlager s Mitsubishi páté evoluce ve skupině A. SHERON VALAŠSKÁ RALLY se letos opět „osamostatnila“ a rozšířila kalendář českého šampionátu. Tentokrát se jezdci v jejím rámci nevydali ani na Slovensko, ani do okolí Šternberka, ale kromě tradičních valašských rychlostních zkoušek je čekaly úseky v okolí Hranic na Moravě. Velmi rychlou trať notně ztížilo značné množství všudypřítomného zimního posypu. Od první rychlostní zkoušky vyrazil nejrychleji Václav Pech a ani defekt jej příliš nezpomalil. Už ve druhé rychlostní zkoušce si navíc mohl škrtnout ze seznamu rivalů Tomáše Vojtěcha, kterému se v kabině sám spustil hasicí přístroj a s kabinou plnou zplodin havaroval. Pecha se držel jako klíště Štěpán Vojtěch, už v půlce prvního dne však hlásil problémy s diferenciálem a v noci nabral dvacetivteřinovou ztrátu. Za třetím Trinerem se vyhříval nejrychlejší produkční vůz Tibora Cserhalmiho, jehož stíhal famózně jedoucí Martin Prokop se Suzuki Ignis S1600, opodál byli další Cserhalmiho pronásledovatelé ze skupiny N Trojan, Jandík, Cais a Arazim. Situace na stupních vítězů se v průběhu druhé etapy nijak nezměnila, pokusy Štěpána Vojtěcha o útok na vedoucí pozici spolehlivě mařil porouchaný diferenciál. Musel se tedy i protentokrát spokojit se stříbrem, naopak Pech již podruhé v sezóně dokázal zvítězit. Premiérové stupně vítězů slavil i Triner. Za trojicí nejlepších si ovšem druhý den vybral krutou daň. Z boje o bramborovou medaili postupně kvůli haváriím vypadli tři jezdci produkčních vozů. Cserhalmi urazil kolo, Cais ve sjezdu z Dušné atakoval strom a Miroslav Jandík předvedl se svým mitsubishi veletoč. Čtvrté místo tedy připadlo Prokopovi, který předvedl na valašce životní výkon, vítězem produkčních vozů se stal Karel Trojan, který dokázal porazit ostříleného Václava Arazima. Bitva mistrů republiky posledních tří let – Václava Pecha a Jana Kopeckého – byla tahákem RALLYE MATADOR TATRY. Na letištních vložkách kolem Púchova si to měli mezi sebou rozdat o vítězství, Jan Kopecký totiž po několika závodech s Mitsubishi skupiny N na přání sponzora usedl do Škody Fabie WRC. Jeden z kandidátů na stupně vítězů naopak nepřijel – Tomáš Vojtěch zemřel čtrnáct dní před rallye na trati pelhřimovského relysprintu. Pořadatelé mu z piety přidělili startovní číslo 501, jeho bratr pak měl na svém Peugeotu 206 WRC černé nárazníky. Očekávaný souboj Pecha s Kopeckým probíhal již od prvních kilometrů a Pech v něm byl Kopeckému překvapivě zdatným soupeřem. Už na deváté rychlostní zkoušce se ale předčasně rozhodlo. Kopeckému přestalo jet auto, přišla i penalizace a najednou měl Pech komfortní minutový náskok. Štěpán Vojtěch nechal vedoucí dvojici ujet a zařadil i efektní kotoul, o své třetí místo se ovšem bát nemusel. Za čtvrtým Karlem Trněným hořel souboj o nejrychlejšího muže „pévéček“ mezi domácími Tiborem Cserhalmim a Jozefem Bérešem. Po první etapě na tom byl lépe Béreš, mezi oba rivaly se vklínil i Sebastian Frycz s nejrychlejší dvoukolkou Nissanem Almera Kit Car. Druhý den již pořadí vydrželo, Kopecký i přes nejrychlejší časy nemohl Pechův náskok vymazat. Karel Trněný odolal náporu Béreše, který si ovšem s přehledem poradil se zbytkem produkčních vozů a spolu se svým krajanem Cserhalmim nedali českým borcům šanci k výraznějšímu úspěchu. Co se týče trati, nedoznala SEAT RALLY ČESKÝ KRUMLOV žádných převratných změn. Diváci byli naopak rádi, že změn nedoznalo ani počasí, které bylo tradičně velmi přívětivé a celá soutěž byla prosluněná letním sluníčkem. Ačkoliv v té době Štěpán Vojtěch potvrzoval v relysprintech, že udělal obrovský pokrok a dokáže být Pechovi rovnocenným soupeřem, jeho suverenita na začátku krumlovské soutěže brala dech. Pech si na úvodní rychlostní zkoušce nechal nadělit osmnáct sekund a zbytek dne musel tento soupeřův náskok stahovat. Šlo to ale jen velmi těžko, až do konce prvního dějství se Pechovi podařilo skrouhnout jen deset vteřin. Třetí místo již zaujímal Lancer EVO VII Václava Arazima, Emil Triner i Karel Trněný totiž museli pro technické závady odstoupit. I zbylé příčky tedy zaujímaly vozy skupiny PV (N4). Poněkud nezvyklým obrázkem v České republice bylo, že to byly vozy Subaru Impreza jezdců Vojtěcha Štajfa a Achima Mörtla. Jestliže někdo od Pecha očekával zásadní obrat, sobota tato očekávání nenaplnila. Štěpán Vojtěch jel skvěle a jízdou bez chyb přidával ke svému náskoku další vteřiny. Když pak Pech na RZ 9 prorazil pneumatiku, bylo rozhodnuto. Štěpán Vojtěch poprvé triumfoval v soutěži MMČR, Pech ale vzhledem k bodovému stavu v tabulce byl rád i za stříbro. Třetí místo připadlo nestárnoucímu Václavu Arazimovi, druhý skončil Mörtl, jenž byl na Krumlov pozván jako host do Subaru skupiny N a hned s ním dokázal vyjet stříbro v kategorii produkčních vozů. Vojtěch Štajf musel v průběhu druhé etapy odstoupit, své místo na stupních vítězů této kategorie si tak opět našel Karel Trojan. RALLY BOHEMIA měla být letos zatím nejdramatičtějším závodem. K tomuto předpokladu vedl fakt, že Štěpán Vojtěch místem bydliště spadá do kategorie domácích jezdců, navíc se na bohemce podruhé objevil i Jan Kopecký s tovární fabií. Nesmírně náročné a technické rychlostní zkoušky kolem Liberce, které navíc zkrápěl déšť, ale žádné velké drama nedopustily. Už na divácké superspeciálce v areálu v Sosnové pohasly naděje na vítězství Štěpánu Vojtěchovi, který v první zatáčce poslal svůj peugeot do betonové bariéry a vylomené kolo pro něj znamenalo více než půlminutovou ztrátu. Z nejsledovanějšího duelu Pech – Kopecký vyšel vítězně Jan Kopecký a i na sobotních rychlostních zkouškách potvrzoval roli papírového favorita. Václav Pech už po prvních ostrých kilometrech zjistil, že honit se s Kopeckým nemá smysl, a raději si hlídal druhou příčku před případnými pronásledovateli, kteří se pravidelně účastní MMČR. Jeho klid měl na svědomí i Štěpán Vojtěch, který si zopakoval situaci ze Sosnové a urazil kolo i v sobotu, tentokrát jej to ovšem stálo tři a půl minuty. Třetí místo si tedy zasloužil Emil Triner, za Vojtěchem pak figurovala další Octavia WRC Karla Trněného. Na prvních dvou místech se v průběhu druhé etapy již nic nezměnilo. O bronzovou příčku se však rozpoutala bitva. Vpřed se tlačil nor Thomas Schie na Toyotě Corolle WRC a také Štěpán Vojtěch. Vojtěch však již v prvních kilometrech zaznamenal problémy s motorem, a tak si raději hlídal své čtvrté místo. Drama posledních kilometrů ukončil Schie, který havaroval, pořadí po prvním dnu se tedy nakonec neměnilo a bronzovou medaili si domů vezl Emil Triner. Za pátým Trněným se radoval z vítězství v evropském poháru a v produkčních vozech Vojtěch Štajf, který si tak bohatě vynahradil odstoupení v Krumlově a dokázal, že „pévéčka“ nejsou nijak stereotypní podívanou. Vždyť každá z šesti dosud odjetých soutěží má v této kategorii jiného vítěze! Skupina A je na tom s dramatičností podobně, navíc jejich jezdci čím dál více promlouvají do absolutního pořadí. Na rakouské Jänner rally jel jako z partesu účastník juniorského mistrovství světa Pavel Valoušek, jezdecká chyba jej však druhý den vyřadila ze závodu. První vítězství si tak připsal další „junior“ Martin Prokop s druhým Sužuji Ignis. Na Šumavě již Pavel Valoušek přidal svému výkonu i zlatou třešničku na dortu, ač ani tentokrát nebyl daleko od zklamání. Zatímco se Valoušek dále soustředil především na mistrovství světa, Martin Prokop oznámil úmysl bojovat o český titul. Základy položil již na valašce, kde s přehledem vyhrál a porazil dokonce všechny sériové čtyřkolky. Na Slovensku podobným způsobem uchvátil výkon mladého Poláka Grzegorze Grzyba, ten se ovšem v zostřené konkurenci domácích pilotů musel spokojit s osmým místem absolutně. V Krumlově opět vládl Prokop, ale cesta za vítězstvím pro něj nebyla jednoduchá. Poslední vítězství ukořistil na prestižní bohemce Josef Peták, který tak dokázal, že se v půlce sezony konečně sžil s novým vozem. Svědčí o tom i fakt, že na stejných tratích dokáže zajíždět rychlejší časy než loni s dvoulitrovým Peugeotem 306 Kit car… Skupině N zatím přesvědčivě vládne Jaromír Tarabus, ač dokázal vyhrát pouze na zasněžené Šumavě. Jeho největší konkurent Petr Křížek, disponující mnohem výkonnější Hondou Civic Type-R, doplácí na nespolehlivost. Dvakrát sice zvítězil, ovšem ze zbylých podniků si může započítat pouze jedno druhé místo. I proto se prosadil i Jiří Trojan s Volkswagenem Polo, který naopak oplývá spolehlivostí a na rozdíl od Tarabuse má výhodu, že absolvoval i první podnik sezony v Rakousku. Jänner Rally se, podobně jako valaška, stala kořistí další šestnáctistovky Daniela Běhálka, podobně jako Křížek ovšem cíl zbývajících soutěží viděl jen sporadicky. Průběžné pořadí MMČR 2005 po šesti závodech:ABSOLUTNÍ POŘADÍ:1. Pech 138, 2. Š. Vojtěch 112, 3. Kopecký 82, 4. Arazim 45, 5. Mörtl 39, 6. Triner 38, 7. Béreš jr. 33, 8. Trojan 33, 9. T. Vojtěch 30, 10. Trněný 30 atd. PRODUKČNÍ VOZY:1. Arazim 57, 2. Béreš jr. 50, 3. K. Trojan 46, 4. Kopecký 35, 5. Gassner 30, 6. Štajf 23, 7. Liška 22, 8. Vlček 20, 9. Barvík 16, 10. Cserhalmi, Mörtl 15 atd. SKUPINA A:1. Peták 77, 2. Prokop 74, 3. Tlusťák 54, 4. Kundrát 35, 5. Valoušek 30 atd. SKUPINA N:1.Tarabus 71, 2. J. Trojan 63, 3. Křížek 55, 4. Běhálek 50, 5. Bičák 36 atd.

Zdeněk Umlauf