Subaru Snow Drive 2016: Čtyřkolky ve svém živlu

Subaru si na svém pohonu všech kol hodně zakládá, a protože svému systému plně důvěřuje, zve nás testovat všechny své modely se stálým pohonem všech kol do extrémních podmínek na zamrzlé jezero v Norsku.

Celá galerie 147 Zdroj: archiv redakce

Zní to jako hodně zábavný plán, že? Až na to, že je všechno úplně jinak! Místo mrazivých teplot tu panuje krásný slunečný den s deseti stupni nad nulou, takže z rozpuštěného jezera se musíme přesunout na stále ještě trochu uklouzané letiště a závodní školu Johna Hauglanda. Ale to je jen bezvýznamný detail, který na úspěšnosti celé akce nemá žádný vliv. Zvláštní, přitom by člověk řekl, že by při všech těch regulacích, které mají zaručit, že se žádná zlá, užraná a neekeologická auta nedostanou na norské silnice, mělo být jako v mrazáku. Jediným efektem je, že tu skutečně nejezdí, protože jsou tak drahá, že si je ani bohatí, vyspělí a šťastní Norové, kterým v životě nic nechybí, nemohou dovolit.

Třeba takové WRX STI stojí milion norských korun, tedy asi třikrát tolik, co u nás, přičemž celých 70 % zaplatíte na daních! I proto Subaru za poslední rok v Norsku neprodalo jediné. A stejně je tu v půlce března vedro jako u moře… Zdá se mi to celé nějaké rozbité. Možná proto, a teď mluvím v hodně velké nadsázce, jak jde celý systém krásně obejít. A všichni ho také obcházejí. STIčko tu je neúnosně drahé, ale takového Raptora, ještě zlejší, užranější a neekologičtější věc, tu s přehledem přihlásíte na zelené značky jako užitkové auto osvobozené od daně. Jen musí mít dvoje sedačky a za nimi mříž.

Norsko je krásná země plná úchvatných scenérií, jenom je tu až moc horko, především na silnicích…

Možná by u STIčka stačilo vytrhat interiér a pak už jen přesvědčit úředníky, že ta ochranná klec je jenom trochu děravější síť, a půjde to také… Tím rozhodně nechci říct, že by se mělo regulovat ještě víc, ba naopak, snažím se jen poukázat na to, jak je celý systém diskriminující, falešný, zbytečný a hlavně totálně postavený na hlavu. Ale víte co, mně je to vlastně jedno. Subaru nakonec STIčka dovezlo z Belgie a Nizozemí, protože bez zábavy by nás nenechalo, a žít v tom molochu stejně nemusím, takže si užívám krásně prosluněného zimního dne a poprvé v roce běhám jenom v tričku…

Subaru Levorg

Pořád mluvím jen o vrcholném WRX STI, a přitom úplně zapomínám, že největší hvězdou dne je vlastně Levorg. Je to právě tohle auto, kterým jedu z letiště v Oslu do horského střediska Geilo, asi 230 km po přísně střežených okreskách. Jenže v půli cesty se navigace zblázní a svede mě na bohem zapomenutou silničku kdesi v lesích, z nichž se ozývá pronikavé vytí divokých šelem. Úžasně zamotaná silnice plná terénních vln, slepých horizontů a jemných nerovností je jako vystřižená z nějaké rychlostí zkoušky rallye, ale kromě toho, že tvoří úchvatnou scenérii, také naplno odhaluje schopnosti podvozku.

Ten je jedním slovem geniální! Už dlouho jsem nezažil, aby nějaký podvozek s takovýmhle přehledem polykal nerovnosti, neodskakoval, nevlnil se, nezhoupl se na terénní vlně a vůbec neprotestoval tupým boucháním, když už se nějaké ošklivé díře nevyhnete. Tím spíš v běžném rodinném kombíku! Přidejte k tomu hezky vyvážené řízení, útulné pracoviště řidiče a velmi příjemně nastavený pohon všech kol, a dostanete moc hezky řiditelné auto, které se pro tohle prostředí přímo narodilo. Popravdě, nedokážu si představit, s čím jiným bych po téhle silnici chtěl jet. „Impreza“ by tu byla až příliš divoká, ale Levorg tak krásně splýval s okolím a prostě plynul krajinou. Jasně, že by mohl mít ještě zcela vypínatelnou stabilizaci, mechanickou ruční brzdu a hlavně manuální převodovku, protože by s ním byla o mnoho větší zábava někde na nějakém zapadlém plácku, ale v reálném světě funguje i bez toho brilantně.

Subaru Forester

Až ve chvíli, kdy jsem cestou potkal úplně prvního Forestera, jsem si uvědomil, jak se auta v čase změnila. Byl tak maličký a zranitelný oproti současné generaci, která působí jako o dvě třídy větší auto. Ale víte co? Tohle SUV mi je vážně sympatické. Jednak proto, že z něho mužnost přímo srší, ale mnohem víc uznávám to, že si na drsného lesníka jenom nehraje, ale opravdu jím je. V terénu totiž skutečně umí, a přiznám se, že jsem mnohdy zůstal v údivu.

„Subaru Forester si na drsného
lesníka nehraje, ale opravdu jím je.“

S naprostým přehledem totiž zvládne přejet i překážky, na které bych si s jiným SUVčkem netroufl. Má tak akorát krátké převisy a vysoký podvozek, aby se nikde nezasekl, a ve verzi XT má dostatek síly na to, aby se vyškrábal i na promrzlém bahně téměř kamkoliv. Automatická převodovka navíc nevyžaduje mnoho úsilí. To, že uvnitř po dalším z mnoha miniaturních faceliftů vypadá zase o něco lépe, je jenom příjemný bonus. Můžete k němu přistupovat nekompromisně, nemít hrůzu z každého škrábance na karoserii, a přitom nemusíte slevit ze svých nároků na, nebojím se skoro říct, luxus.

Subaru XV

Subaru XV je také nemalým překvapením co se týče schopností v terénu. Mohlo by se zdát, že je to jenom drsně oplastovaný a trochu zvýšený hatchback, který přejede tak maximálně obrubník ve městě, a do jisté míry bude jeho hlavní životní náplní právě tohle, ale když už se rozhodnete s ním vyrazit do terénu, určitě vás nenechá vy štychu. Musíte ale pamatovat na to, že nezvládne takové nájezdové úhly jako větší Forester, jinak to přinejlepším skončí vytrženým nárazníkem, v horším případě položením na břicho, ale šplhat dokáže víc, než kdykoliv budete potřebovat.

Příjemný je i režim X-Mode, který sice slibuje speciální terénní režim, ale víc než asistenta pro sjíždění svahů v něm nehledejte. Přesto však funguje výborně, auto pouští ze svahu velmi opatrně a na kluzkém povrchu mu můžete plně důvěřovat. To platí pro všechny vozy, ve kterých je nainstalovaný.

Subaru Outback

Až přímé srovnání se všemi zbylými modely naplno odhaluje, že tohle auto vypadá uvnitř nejmoderněji. V interiéru už nenajdete mnoho stop po devadesátých letech, naopak tu jsou hezké povrchy, materiály a čalounění. A hlavně moderní bezpečnostní systém EyeSight. Bohužel, nebo spíš možná bohudík, nemám možnost si jej vyzkoušet naživo, protože celá testovací trasa vede zasněženým lesem a žádní losi ani sobi v okolí naštěstí nemají potřebu skákat přes silnici…

Jaký na mně zanechalo Subaru Outback dojem? Vlastně nijak výrazný, což ovšem rozhodně není tím, že by tohle auto nemělo co nabídnout. Jen se mi tolik nevetřelo do paměti. Tak výtečně jako Levorg na silnici nejezdí, i když stále je to víc než dobré, a v terénu zase nešplhá tak sebevědomě, jako Forester. Zkrátka nevyniká jednou věcí, pro kterou byste si ho pamatovali, ale spíš kombinuje od každého něco do jednoho univerzálního celku. A to je dnes velmi trendy, přitom si už jen málokdo vzpomene, že Outback vznikl dávno před všemi těmi all-cross-road-scout-tracky…

Subaru WRX STI

Jestli se na něco celý den těším, pak je to rozhodně Subaru WRX STI na sněhovém okruhu. Dovádět s ostrou čtyřkolkou s rallyovými kořeny v jejím nejpřirozenějším prostředí je vážně hodně velká zábava, i když se přiznám, že tohle není koncepce, která by se mi někdy vryla pod kůži. Dvojí charakter čtyřkolek mne prostě občas mate, nejednou jsem také po krásně protaženém driftu na výjezdu ze zatáčky dostal facku na druhou stranu a zapíchl to do sněhu. Ten přední nárazník jsem ale vážně nerozštípal já!

Je to ale všechno jenom v mé hlavě, a pokud vás právě tahle neurvalá zábava těší víc, než řekněme řidičská čistota zadokolky se samosvorem, pak vám ji musím jen schválit! Subaru WRX STI je pozoruhodné auto, zejména v době, ve které žijeme. Už dávno mělo být někde v přírodovědném muzeu mezi dinosaury vedle ostatních rallyových čtyřkolek a vyklidit místo ostrým hatchbackům, které se neustále derou na svět, ale to by byla věčná škoda. Zážitky s ním jsou totiž pořád ty nejsyrovější, které dnes můžete dostat, a myslím, že nejen proto bychom měli oslavovat, že tu s námi je, že si ho lidé stále kupují relativně ve velkém a že jim přináší radost. Tedy alespoň těm, kteří neměli tu smůlu narodit se v Norsku…

22.3.2016 9:30| autor: Hugo Kottás