Subaru Impreza 1.5R

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Stěžejním tématem tiskové konference, pořádané při představení nového modelu Impreza na českém trhu, bylo rozhodnutí automobilky, že Impreza už by neměla být vnímána především jako „to divoké rallye auto“ a soupeř Mitsubishi Evo, ale hlavně jako rodinný hatchback, tedy soupeř Astry, Focusu a podobně.

Inu, podle tvarů karoserie to v redakci tipujeme spíš na soupeře Mazdy 3, nebo Kia Cee’d. O tvarech by se dalo polemizovat dlouho a stejně by to nakonec skončilo hádkou, takže se spokojím s tvrzením, že v reálu to opravdu nevypadá až tak podivně, jako na fotkách. A kdyby se Subaru záměr podařil a nové Imprezy by zaplavily naše silnice v podobném množství, jako Cee’dy, určitě bychom si na některé její nezvyklejší křivky velmi rychle zvykli.

Obtížná výchozí pozice

Nerad bych byl špatným prorokem, ale mám neodbytný pocit, že Impreza to tak jednoduché mít nebude. Přitom to není tak úplně její vina, je to spíš vina prostředí, do kterého přichází. Když zůstaneme u srovnání s Cee’dem – ten je také z dálného východu a tudíž si ho kupují lidé, kteří nepotřebují mít na kapotě prestižní evropskou značku. Jeho výhoda ovšem spočívá v docela slušné ceně a zároveň vysoké kvalitě, srovnatelné s mnoha evropskými konkurenty. Co se týče techniky, staví ovšem na naprosto jednoduchých základech, protože většina zákazníků ani nic jiného nepotřebuje.

Subaru se rozhodlo udělat z Imprezy hatchback z jednoduchého důvodu: většina vozů prodaných v Evropě v tomto segmentu, má právě tuhle karoserii. Jenže když se podíváte pod ní, Impreza se od naprosté většiny ostatních hatchbacků dost zásadně liší. První neobvyklostí je plochý čtyřválcový motor, který se vyznačuje příjemně jadrným zvukem a díky své konstrukci udržuje nízké těžiště auta. Patnáctistovka pod kapotou testovaného auta byla ještě tak čerstvá, že na ní byl nános ochranného vosku. Však mělo také auto najeto doslova jen pár stovek kilometrů. O Subaru se říká, že si motory docela dlouho sedají, než začnou mít správný výkon a příznivější spotřebu, ale i tak je třeba říct, že pro šetřílky to nikdy nebude. Já jezdil i při rozumné práci s plynovým pedálem za zhruba deset litrů a tipnu si, že ani po zajetí neklesne v městském provozu spotřeba nijak zásadně pod devět litrů.

Patnáctistovka se mírně změnila a důsledkem je o 2 koně vyšší výkon, celkově jich tedy má 107 (79 kW). Na auto to stačí jen tak tak, hmotnost se v porovnání s minulým modelem příliš nehnula – je 1310 kg. Ale jak říkám, po pár tisících kilometrů by měl motor ještě trochu povolit.

Jiná, než všichni ostatní

Naopak jen samou chválu si zaslouží podvozek, což je další věc, na kterou by většina ostatních hatchbacků koukala s pokleslou čelistí. Symetrický pohon všech kol se vyznačuje vzácnou vyvážeností, na mokrých, zasněžených, zabahněných a i namrzlých silnicích vám poskytne nejlepší možnou přilnavost. A pokud zabřednete do opravdu kluzké šlamastyky, nebo budete potřebovat zdolat strmější svah, Impreza má dokonce i redukční převodovku.

Pochopitelně ale není určená do terénu, ale na silnice. Vývojáři se opravdu snažili, nové šasi umožnilo uložit motor ještě o 10 cm níž, změnila se geometrie přední nápravy a nová zadní náprava s dvojitými lichoběžníky a dvěma příčnými rameny zachovává skvělé jízdní vlastnosti a uspoří trochu místa v kufru – i když 301 litrů pořád není žádná velká sláva. Na druhou stranu, když sklopíte zadní opěradla, utvoří rovnou podlahu a celkem praktický úložný prostor.

Podvozek sám o sobě je poddajný a díky jeho chování se do zatáček nemusí příliš zpomalovat. Řízení je přesné a rychlé, pedály mají precizní a lineární chod, zkrátka ovládání je přesně tak, jak má být.

Pořád je co zlepšovat…

Velkou slabinou minulého modelu byl interiér. Při prvním pohledu mnozí zajásají – design je sice na první pohled asijský, ale rozhodně už nevypadá jako z minulého století. Jenže ouha, tvrdé plasty se nezměnily a při bližším prozkoumání se nelze ubránit mírnému zklamání. Tenhle vnitřek rozhodně Focusu vrásky nenadělá. Na druhou stranu, Subaru si alespoň dalo záležet s odhlučněním. Při vyšších rychlostech je to opravdu znatelně lepší, takže ani po delších cestách nevystoupíte z auta s bzučícím úlem místo hlavy. Kromě toho uvnitř výrazně přibylo místa. Zejména na zadních sedačkách je to znát citelně, problém s koleny nemám dokonce ani já se svými téměř dvěma metry.

Základní cena těsně pod půl milionem korun se – zejména při pohledu na tu šedivou umělou hmotu uvnitř – nemusí zdát zrovna nejnižší, ale to jen do chvíle, než se podíváte na výbavu. Litá kola, šest airbagů, automatická klimatizace, elektrická okna, mlhovky, rádio s CD a externím vstupem zvuku, to všechno by vás u soupeřů vyšlo na pěkných pár tisíc navrch. A to nemluvím o tom, že nadpoloviční většina z nich nemá v příplatkové výbavě ani ten nejjednodušší připojitelný pohon všech kol, o redukci ani nemluvě.

Honza Koubek

Měření a technické údaje