Audi TT (1. generace)

Věřili byste, že tahle módní ikona má na krku už deset křížků?

Říct, že originální Audi TT bylo ikonou, by znamenalo hrubě podcenit způsob, jakým tohle malé kupátko otřáslo automobilovým světem. Jednu dobu v něm jezdily (nebo aspoň chtěly jezdit) všechny české modelky a dokonce i Leoš Mareš.

Od té doby se změnila spousta věcí. Leoš Mareš přestal nosit kožichy a naučil se řídit (soudíme podle toho, že jsme už dlouho nečetli o žádné jeho bouračce), modelky přesedlaly do velkých esúvéček a Audi TT se překlopilo do své druhé generace.

Audi TT velká fotogalerie

Na modely TT první generace v bazarech pomalu sedá prach a ceny padají na úroveň, která činí TT dostupným širokému publiku. Nejvyšší čas podívat se, jak si TT vede jako ojetina.

Stručná historie
Mezi představením konceptu (Frankfurt 1995) a uvedením sériového modelu uběhly tři roky. Ty ale nijak neoslabily působivost karoserie, která bude později označena za jeden z milníků automobilového designu. Nejen že sériové TT vypadalo jako koncept – vypadalo jako bizarní, futuristický koncept, bořilo všechny mantinely a natolik se odlišovalo od všeho ostatního, že působilo téměř kosmicky.

Proto bylo všem jedno, že TT ve skutečnosti není ničím víc než Golfem čtvrté generace s jinou karoserií. A že se vyrábí v maďarském Györu. Audi nabízelo TT s motorem 1.8 Turbo, naladěným na 132 kW (180 koní) nebo na 165 kW (225 koní). Ke slabší variantě jste dostali pohon všech kol za příplatek, silnější ho měla standardně.

Ale ne všechno bylo růžové. Zatímco Auto Tip psal servilní cinty o vynikajících jízdních vlastnostech, čitelnosti podvozku a nemožnosti dotknout se limitů auta, čím dál více majitelů TT s pohonem předních kol končilo své sportovní vyjížďky někde v cizím plotě. V „zasvěcených“ kruzích se začalo šeptat, že Audi TT je nebezpečný zabiják.

Hloupost. TT se chovalo tak, jak by se rychlá předokolka chovat měla: nechalo řidiče korigovat stopu v zatáčce rychlým odstavením plynového pedálu. Potíž byla v tom, že TT svým vzhledem přitahovalo klientelu, která neměla ani tušení o základech rychlé jízdy a výkonných autech.

Většina těchto „zákeřných“ nehod měla následující průběh: sportovec (či sportovkyně) vlétl do zatáčky rychlostí, na jakou mu chyběla odvaha, lekl se, zavřel plyn – a TT bleskurychle zatočilo do příkopu na vnitřní straně silnice. Kdo ví, možná se tihle střelci nechali inspirovat zmiňovaným článkem z Auto Tipu…

Audi se naštěstí rychle dovtípilo, že zákazníci modelu TT se často rekrutují z řad řidičských neumětelů, a už v roce 1999 přispěchalo s úpravou podvozku a aerodynamiky. Dokonce proběhla svolávací akce. Upravené vozy poznáte podle charakteristického spoileru na víku zavazadlového prostoru.

Další vývoj byl méně dobrodružný: Ještě v roce 1999 dorazil roadster, o dva roky později přibyla verze s výkonem 110 kW (150 koní). Audi TT nicméně šokovalo svět ještě jednou, tentokrát naštěstí v pozitivním duchu. V roce 2002 byla představena motorizace 3.2 V6 s revoluční dvouspojkovou převodovkou DSG, která mezitím vstoupila do historie.

Evoluci originálního TT uzavřel příchod druhé generace na podzim 2004.

Jak se s tím jezdí?
Už jsme řekli, že TT dostalo techniku Volkswagenu Golf IV. – a to nebylo nijak zvlášť talentované auto. Vzdor svému vzhledu se TT chovalo na silnici docela tupě: kolébalo se, odskakovalo a pro nedotáčivý smyk v ostré vlásence nešlo nikdy daleko.

Verze 4 x 4 je mnohem schopnější – ne snad díky samotné čtyřkolce, ale zásluhou víceprvkové zadní nápravy. Předokolka má totiž vzadu jednoduchá vlečená ramena.

Pro obě varianty jsou bohužel společné typické nectnosti všech Audi té doby: nekonzistentní odpor posilovače řízení, ledabyle definovaný chod pedálů a „porézní“ dojem z brzd. Silné motory s charakterním nástupem výkonu situaci nezachrání – pokud si pod pojmem „sportovní jízda“ nepředstavujete závody od semaforů nebo zběsilý úprk po dálnici.

Co se může pokazit?
O brzdách už byla řeč – jsou poddimenzované a kotouče se rády bortí, podobně jako třeba u silnějších Octavií první generace. I další typickou závadu, praskání žárovek, TT sdílí s příbuznou Octavií. A v podstatě shodná přední náprava znamená další shodný problém – časté vůle v jejím uložení.

Klepání od předních kol může signalizovat také opotřebená pryžová pouzdra příčného stabilizátoru. Jejich oprava je však rychlá a nijak nákladná.

Motor 1.8 Turbo naproti tomu platí za téměř nezničitelný. U nejstarších vyrobených kusů zlobily zapalovací cívky, ty však jistojistě musel vyměnit už někdo před vámi. Jinak stačí dávat pozor na pískání turbodmychadla nebo dokonce kouř – i tady platí, že po delším namáhání motoru je zapotřebí nechat turbo „ochladit‘, což ne každý majitel ctí.

Zkontrolujte také, zda spojka nezabírá příliš nahoře a jestli pod zátěží neprokluzuje: čtyřválcový motor má sice objem pouze 1,8 l, ale díky přeplňování disponují všechny tři varianty silným točivým momentem, takže třecí obložení spojky nevydrží věčně.

Pokud je vaším snem Audi TT Roadster, věnujte navíc dostatek času pečlivé prohlídce stahovací střechy. Její výměna přijde na desetitisíce.

SHRNUTÍ
Hledáte-li ryzí zážitek z jízdy, jste na špatné adrese. Mnoha lidem je však ukradené, jak dobře nebo špatně si Audi TT počíná na silnici – touží po něm kvůli jeho originálním vzhledu. Pokud je to i váš případ, nenechte se naší recenzí odradit. TT je opravdu hezké auto, příliš se nekazí a jeho provozní náklady se drží v rozumných mezích. Víte-li, co od něj čekat, přinese vám jeho vlastnictví hodně radosti.

KLADY
Vzhled, vzhled a ještě jednou vzhled, silný tah motoru 1.8T, subjektivní i objektivní kvalita, skvostný interiér, pořád si slušně drží cenu

ZÁPORY
Chování na silnici, dražší servis, na trhu je spousta levně opravených bouraných kusů

VARIANTY
Dvoudveřové kupé a roadster s plátěnou střechou; pohon předních nebo všech kol (v závislosti na motorizaci); převodovka DSG (pro šestiválec)

Benzínové motory
1.8T řadový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem:
110 kW/150 koní, 210 Nm (od roku 2001)
132 kW/180 koní, 235 Nm
165 kW/225 koní, 280 Nm

3.2 V6, 184 kW/250 koní, 320 Nm (od 2002)