Alfa Romeo 156 (1997 – 2005)

Když tohle auto dorazilo na trh, byl to poprask. Na svou dobu vypadalo spíš jako socha, ta příď se prostě nedala přehlédnout. Navíc to po dlouhé době byla Alfa, která si vysloužila chválu i v odborných kruzích. V roce 1998 se stala Autem Roku a prodeje se rozjely na plné obrátky. Po dlouhých letech německé nadvlády přišel do sektoru sedanů střední třídy konečně rival, který jim mohl nadělat pár vrásek.

Co je ale nejdůležitější, 156 si uchovala to, čeho si příznivci Alfy cení nejvíce – cuore sportivo, neboli sportovní srdce. Stačilo otočit klíčkem a mechanická symfonie motorů Twin Spark, nebo silného 2,5 litrového šestiválce vás přesvědčila, že tohle je opravdu plnokrevná Alfa. Když v roce 1999 přišel dieselový model 2,4 JTD, byl to tak „sportovní“ nafťák, jak bylo jen na tu dobu možné. Silný a supernávykový model GTA dnes vynecháme, protože vydá na samostatný článek.

Zmínku si ovšem zaslouží karosářská varianta Sportwagon, tedy kombík. Ironií je, že měl ve skutečnosti kufr ještě menší než sedan, ale jeho estetické kvality mu vyhrály spoustu příznivců, dokonce i dnes ho chce víc zákazníků, než sedan.

Interiér Alfy Romeo 156 působí velmi podmanivě. Na svou dobu slušivá textura černého plastu, kruhové budíky pod volantem i na středové konzole, mírně vytočené k řidiči a obložené stříbrným plastem, skvělé anatomické sedačky, to všechno jako by říkalo „jsem sportovní a navíc i kvalitní“. Je ovšem pravda, že uvnitř není příliš mnoho místa a delší řidiči mohou mít potíž najít za volantem správnou polohu – i když už nejde o auto stavěné podle italského receptu „krátké nohy, dlouhé ruce“, jak tomu bylo u jeho předchůdců.

Pocit sportovnosti vzbuzuje také označení benzínových motorů Twin Spark. Bývaly to skvělé jednotky, ale emisní norma Euro3 je v roce 1999 doslova vykastrovala. Nadšený zátah zmizel a spotřeba znatelně stoupla. Co je ale nejpodstatnější, spolehlivost šla dolů a sehnat dnes Alfu s vylágrovaným motorem je jednodušší, než najít na Václaváku stánek s klobásami. Potíž je v tom, že motor má už z výroby velké vůle, což s sebou nese vyšší spotřebu oleje. Vyplatí se ho kontrolovat opravdu často, klidně při každém druhém tankování. Motor navíc spaluje velmi bohatou směs a aby správně mazal, potřebuje drahý a kvalitní olej, alespoň 10W-60. Zvolte nějaký řidší a ocitne se mezi prodejci zmíněných zadřených motorů. Smutné však je, že po nějakých 100 tisících km se to může stát i s dobrým mazivem.

Chcete-li se riziku zničení motoru vyhnout, zapomeňte na dvoulitr a hledejte osmnáctistovky, jsou o něco spolehlivější. Dalším častým problémem jsou řemeny rozvodů – pokud se kterýkoli s obou přetrhne, motor je v háji. Výměna řemenů i s kladkami přijde na 20 tisíc. Dalších deset si připravte na samotné svíčky – tohle je Twin Spark, takže jich tu je osm. Měnit se musí po 100 tisících a jsou speciální, běžné nejdou použít.

Nejbezproblémovějším motorem je tedy diesel 1,9 JTD. Není nesmrtelný, ale nevyčnívá z průměru. Větší motor má sice sílu, ale stejně jako benzínový šestiválec výrazně zvětšuje otáčecí poloměr auta a zhoršuje manévrovatelnost.

Kdo někdy s Alfou Romeo 156 jel, potvrdí jednu zvláštní vlastnost podvozku – přední náprava je opravdu nepříjemně hodně slyšet, zejména když trefíte nějakou ostrou nerovnost, například nekvalitní dilatační spáru. Volant vás kopne do dlaní a z přídě se ozve taková rána, že jste chvíli přesvědčeni o totálním zničení nápravy. Po zastavení zjistíte, že se vlastně nic nestalo. Nelze ovšem říct, že by přední náprava nebyla choulostivá, spíš naopak. Na našich silnicích vydrží horní i dolní ramena maximálně 100 tisíc km. Velký pozor si dejte na „vytuněné“ kousky: jakmile jsou na nápravě jiná kola (širší, jiný zális, apod.) náprava odejde po pár tisících kilometrech.

Pokud už jste někdy nějakou Alfu Romeo měli, už zřejmě tušíte, odkud vítr vane. Vlastnictví Alfy Romeo je jiné, než s „obyčejným autem“, je to vztah skoro jako s milenkou. Dost často vás štve, stojí vás spoustu peněz, ale když se s ní ocitnete na správném místě ve správnou chvíli (tedy na kvalitní asfaltce s minimem provozu), všechno jí to rázem odpustíte. Řízení je skvělé, auto se snadno dostane do rytmu zatáček a až dorazíte do místa určení, každý uznale pokýve hlavou. Alfa Romeo 156 ani po těch letech neztratila vůbec nic ze své sošné přitažlivosti.

SHRNUTÍ

Čtyřdveřový sedan a pětidveřové kombi se vyrábělo od r. 1997/1999. V roce 2002 a 2003 proběhly drobné modernizace, výroba pokračovala až do roku 2005, kdy byl představen nástupce, model 159.

Motorizace:

Benzínové motory

1,6i 16V TS (88 kW/120 koní)

1,8i 16V TS (103-106 kW/140-144 koní)

2,0i 16V TS (110-114 kW/150-155 koní)

2,0 JTS (123 kW/167 koní)

2,5 V6 24V (140 kW/190 koní)

3,2 V6 24V (184 kW/250 koní)

Naftové motory

1,9 JTD (77-85 kW/105-116 koní)

1,9 JTD 16V (103 kW/140 koní)

2,4 JTD (100, 103, 110 kW/136, 140, 150 koní)

2,4 JTD 20V (125 kW/170 koní)

Pro
Design, sportovní jízdní vlastnosti, přesné a rychlé řízení, dobré naftové motory, benzínové motory se sportovním srdcem

Proti
Potenciálně velmi nespolehlivé motory Twin Spark, choulostivá přední náprava, zejména do roku 2002, a u slabších motorizací nedostačující brzdy

autoweb.cz