Škoda Superb Combi 1.6 TDI Greenline

• Dynamika 4

• Chování na silnici 7

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 8

• X-Factor 3

• Celkové hodnocení 6.2

RADOSTI
Prostor na zadních sedadlech; příjemné řízení; nízká spotřeba

STAROSTI
Omezená dynamika; velké mezery mezi převody; cenovkaNesnažte se mi namluvit, že byste skutečně někdy uvažovali o koupi auta, které váží 1545 kilogramů, měří pět metrů a pod kapotou má malý diesel o výkonu lehce přes 100 koní. Samotná Škoda Superb Combi je přitom velmi slušné auto, na kterém se jen těžko hledá nějaký zásadní nedostatek. Záleží ale hodně právě na zvolené motorizaci.

Program Greenline od automobilky Škoda pravděpodobně znáte. Jedná se o projekt, který má zákazníkům přinést o něco úspornější vozy než běžná konfekce. Otázkou ale zůstává, proč se věci jako systém stop/start, pneumatiky s nízkým valivým odporem či aerodynamické úpravy nedostanou i do běžných modelů, aby mohly být o nějaké to deci úspornější. Pak by ale samozřejmě zeleně se tvářící verze postrádala smysl. Superb Greenline tak k již zmíněným fíčurám přidává ještě prodloužené převody pětistupňové převodovky a o trochu nižší hmotnost, kterou ale trochu vyvažuje bohatá luxusní výbava testovaného auta.Nutno ale dodat, že nebýt samolepek, na první pohled byste úspornější verzi Škody Superb Combi nepoznali. Vlastně je to naprosto normální auto s klimatizací, navigací, vyhřívanými sedačkami, elektricky otvíratelným víkem kufru, slušným audio systémem či plnou bezpečnostní výbavou. Jako cestující tak nebudete frustrování.

Škoda Superb II fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Horší je to ale s frustrací řidiče. Víte, program Greenline by mohl dávat smysl, kdyby byl v nabídce i pro ostatní verze. Jenže Škoda ho trochu nepochopitelně nabízí jen k základnímu naftovému čtyřválci 1.6 TDI, který má výkon 105 koní a točivý moment 250 Nm. To jsou parametry, která stačí tak na Fabii a s trochou kompromisů i na Octavii. Ale na veliký a těžký Superb Combi?

Pamatuji si na svezení se Superbem 2.0 TDI o výkonu 140 koní, který mi přišel dynamicky v pořádku. Ne, nebylo to nějak divoce rychlé auto, ale stačilo to na předjíždění a udržení cestovní rychlosti i v kopci na dálnici. Spotřeba takového auta se přesto pohodlně pohybuje kolem 6 litrů na 100 km a na delší trase pojedete klidně i za 5,5 litru. Dá se tedy ještě více ušetřit?

Nastartujte, rozjeďte se a… A normálně jeďte. Všechno je v Superbu Greenline jako v obyčejném autě. Motor poměrně tiše a klidně běží, volant zatáčí, rádio hraje, stěrače stírají… Zřejmě si ale už ve městě všimnete poměrně velkých mezer mezi jednotlivými rychlostmi. Trochu to vypadá, jako byste přeskakovali sudá čísla a místo 1 – 2 – 3 řadili 1 – 3 – 5 a tak dál. Na displeji palubního počítače vám sice číslovka 4 napovídá, že byste měli řadit, ale jakmile tam v 50 km/h čtyřku vrazíte, auto se začne div ne dusit u volnoběhu. Takže budete raději jezdit na trojku, kdy motor lépe reaguje a má klidnější chod.Na popojíždění to moc není, protože dlouhé mezery mezi rychlostmi jsou při rozjezdech z křižovatek trochu otravné. Musíte motor vytočit, aby se po zařazení další rychlosti otáčky vrátily do použitelného pásma někde nad 1800 ot./min. Jinak máte po akceleraci. Za městem je to trochu lepší, ale vyhněte se pro jistotu dálnici. Mimo město na volných širokých hlavních tazích je Škoda Superb Combi 1.6 TDI Greenline najednou mnohem příjemnější auto. Na pětku se motor při tachometrových 100 km/h jen tak převaluje, ale ještě má relativně dost síly, ale rychlost udržel. Nesmí ale přijít nějaký větší kopec…

Klidným tempem a předvídáním se dá spotřeba srazit pod pětilitrovou hranici a když bude silnice prázdná a pojedete v autě maximálně ve dvou a bez nákladu, možná se přiblížíte udávané spotřebě 4,4 litru na 100 km. Jenže když provoz zhoustne a vy se budete snažit aspoň občas něco předjet, začne vás nedostatek výkonu Superbu Greenline štvát.

Je potřeba hlídat si otáčky a řadit. Na nějaké ležérní šlápnutí na pětku na plyn zapomeňte, protože se auto ani nehne. Předjížděcí manévry musíte plánovat hodně dopředu a budete si připadat jako ve Fabii s tříválcem. V kopci ten kamion jednoduše nedáte, pokud nebudete mít dostatek prostoru na rozjetí se.

Na dálnici je situace podobná a navíc, pokud se budete snažit jet aspoň 130 km/h, spotřeba nepříjemně poroste. Superbu Greenline se nejlépe jezdí v rychlostech do 110 km/h, kdy si ještě auto poradí s odporem vzduchu. Za povolenou nejvyšší rychlostí se už motor 1.6 TDI moc namáhá a výsledná spotřeba přeleze i 7 litrů na 100 km. Jestli jste zvyklí předjíždět a neplazit se po dálnici, ve výsledku bude spotřeba Superbu Combi Greenline vyšší než u dvoulitrového dieselu.

Dýchavičnost motoru 1.6 TDI se projevila i při dynamickém měření na mosteckém polygonu. Na stovku se auto rozhýbalo až za 13,27 sekundy (Škoda slibuje 12,6 s) a k akceleraci z 50 na 80 km/h na trojku potřeboval Superb dlouhých 5,14 sekundy. Aspoň že brzdová soustava nevyžaduje kompromisy a dokáže velký kombík ze stovky zastavit na méně než 39 metrech. Na krátkém testovacím okruhu ale Superb ukázal, že je poměrně schopným autem. Čas 37,71 sekundy sice není rekordní, ale vzhledem k slabému motoru a poměrně vysoké hmotnosti není špatný.

Podovzek Superbu je nastavený komfortně, ale auto působí stabilně a nekroutí se. Tlumiče dobře zvládají náklony karoserie a zmizela nejistota přední části auta, která nás zarazila u těžkých motorizací – třeba u benzínového šestiválce. Pamatuji si, jak se na nerovnostech při rychlostech nad 100 km/h předek auta rozhoupal a trvalo mu dlouho, než se uklidil. Dokonce bylo cítit, že se přední kola nadlehčují a ztrácejí přilnavost. To se u malého dieselu nekoná a přední náprava je mnohem jistější.

Dobrému dojmu ze Superbu Greenline pomáhá i poměrně tuhé a dobře vyvážené řízení. Sice postrádá zpětnou vazbu, ale dobře se dá odhadnout oblouk zatáčky a nemusíte provádět řízením korekce při rychlejším průjezdu zatáčkou. Stejný den jsme měli na polygonu i Mercedes CLS a musím říci, že mi řízení Superbu přišlo svou vyvážeností a přesností mnohem lepší.

Základ auta je tedy velmi slušný a jediné, co kazí celý dojem, je vlastně jen slabý agregát a nepřesvědčivá převodovka. Se sedmistupňovým automatem by Superb Combi 1.6 TDI určitě působil živějším dojmem a netrpěl by na velké mezery mezi rychlostmi. Greenline vás nutí přemýšlet hodně dopředu a vyžaduje co největší plynulost. Každý kilometr za hodinu, který ztratíte, budete pak horko těžko (a navíc draze) získávat zpátky. Vlastně by se dal Superb Greenline používat jako ideální auto do autoškoly plynulosti, přesnosti a předvídavosti. Jenže to byste nesměli na silnicích potkávat ostatní neandrtálce, kteří vás na rovince předjedou a v následující zatáčce pak zbytečně brzdí. Pak jste frustrováni, otráveni a nemůžete nad tím jen mávnout rukou, protože každá zbytečná akcelerace vás stojí naftu, čas a nervy.Základní Greenline Combi s výbavou Comfort, která obsahuje klimatizaci a to nejdůležitější, stojí 633 900 korun. Příplatek k verzi 1.6 TDI bez zelené ekosamolepky není nikterak velký, ale myslím si, že Škoda nemá nárok za tohle auto požadovat ani jednu korunu navíc. Vy byste si snad dobrovolně připláceli za horší auto? V testované verzi s výbavou Elegance pak už od verze Greenline k obyčejné 2.0 TDI chybí jen zanedbatelných 30 000 korun, takže stačí, abyste oželeli pěkná kola i jiné zbytečnosti a můžete mít dynamicky schopnější a v reálném provozu stejně úsporné auto.

Superb Greenline sice na konci testovacího týdne ukazoval průměrnou spotřebu 5,4 litru na 100 km, která patří mezi testovanými auty k té vůbec nejnižší, ale byla vykoupena zdrženlivostí a rezignací na svižné meziměstské přesuny. Počítejte spíše s tím, že bude Superb Greenline jezdit za 6 litrů na 100 km, takže proti dieselu 2.0 TDI neušetříte zhola nic.

Verdikt
U nás pravděpodobně Superb Greenline nenajde dostatečně silnou zákaznickou podporu, protože z nákupu nízkoemisního auta neplynou žádné objektivní výhody. Sami lépe uděláte, když si půjdete koupit dvoulitrový diesel, který nabízí přesvědčivější dynamiku a reálně stejnou spotřebu paliva kolem 6 litrů na 100 km. Na velký kombík, který v sobě skrývá potenciál praktického přepravníku, je testovaná šestnáctistovka opravdu příliš slabá a ekologické samolepky nejsou pádným argumentem, abyste se museli tolik omezovat.

Dalibor Žák

Druhý pohled: Hlavně nenakládat!
Superb Greenline jsem měl půjčený na cestu na závody do Písku. Vidina nízké spotřeby a prostorného, pohodlného auta mě zkrátka zlákala – a stejně tak tomu bude i u spousty lidí. Superb s tímhle motorem pochopitelně není žádný drak – spíš naopak je skutečně líný. Je tu ale šance, že to spousta zákazníků vůbec nepozná, protože prostě budou jezdit primárně „na spotřebu“. Proč jinak by si takové auto kupovali, že. Horší to bude v případě, že v práci dostanete služebního Greenlina a budete potřebovat často jezdit dlouhé trasy a nekochat se při tom přírodou. Superb je velký a pohodlný, ale na předjíždění v kopcích v tomto případě zapomeňte. A ani si nechci představit, co se stane, až ten obrovský, monumentální kufr naplníte něčím těžkým…
Honza Koubek

Měření a technické údaje