Škoda slaví 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi

Již v roce 1905 debutoval první mladoboleslavský automobil, Voiturette A. Portfolio české automobilky, která v příštím roce oslaví 125 let od založení, rychle obohatila řada pokrokových motorů pro silniční vozidla, letadla i pro další účely. Svou výkonnost prokazovaly například na závodních tratích i v každodenním provozu prakticky na celém světě. Kompetence společnosti Škoda Auto na poli elektrických vozidel přitom sahá až do roku 1908.

Christian Strube, člen představenstva společnosti Škoda Auto za oblast technického vývoje, zdůrazňuje: „Škoda Auto patří mezi nejstarší automobilky na světě a se svými inovacemi v oblasti vývoje motorů po několik generací výrazně přispívala k rozvoji individuální mobility. Tato tradice a zkušenost nám dává inspiraci až do dnešních dní. V koncernu Volkswagen hraje Škoda Auto ve vývoji a výrobě motorů důležitou roli. Pohonné jednotky, které se tu vyrábí, implementujeme je do různých typů koncernových vozidel a platforem. Každý pátý motor, vyrobený v koncernu Volkswagen, byl vyvinut ve Škoda Auto.“

Výroba vlastních motorů

Na jaře 1899, necelé čtyři roky po založení společnosti Laurin & Klement, byla nabídka jízdních kol rozšířena o pomocný benzinový motor. Už 18. listopadu 1899 ale představila mladá firma motocykl s motorem vlastní konstrukce, Slavia Typ A byla dodávána ve výkonových verzích 1,25 k resp. 1,75 k. Konstruktér Václav Laurin navrhl také inovativní elektrické zapalování a vlastní karburátor. V roce 1902 vznikl prototyp BB s dvouválcovým motorem, uloženým příčně v rámu, v následujícím roce začala výroby typu CC s uspořádáním V2. Společnost kromě toho vyráběla také kapalinou chlazené motory.

V září 1904 byla podepsána licenční smlouva na výrobu motorů  L&K v Drážďanech pod značkou „Germania“  a v témže roce vznikl v Mladé Boleslavi jeden z prvních motocyklů se čtyřválcovým motorem na světě, model Laurin & Klement Typ CCCC se čtyřmi spojenými jednoválcovými pohonnými jednotkami.

Zdroj: Škoda

Po technickém zdokonalení v roce 1905 disponoval motor už společnou klikovou hřídelí, zadní kolo namísto koženého řemene poháněl kovový řetěz. Éra motocyklů značky Laurin & Klement, která pokračovala až do roku 1910, dosáhla svého vrcholu na jaře roku 1905, když značka L&K vyhrála neoficiální mistrovství světa ve francouzském Dourdanu.

Od motocyklů k automobilům

V dubnu 1905 byl v Praze představen první automobilový motor Laurin & Klement, který byl na podzim zabudován do vůbec prvního automobilu značky z Mladé Boleslavi, modelu L&K Voiturette A. Kapalinou chlazený motor V2/55° v litrové třídě měl výkon 5,2 kW (7 k).

V následujících dvou letech byly vyvinuty i řadové motory se dvěma a čtyřmi válci, na které navázal i řadový osmiválec typu FF (1907), první svého druhu ve střední Evropě.  Spolupráce s vynálezcem Františkem Křižíkem vyústila v první hybridní vůz na bázi typu E se dvěma stejnosměrnými elektrickými motory.

K vrcholům éry L&K patří závodní motor FCR s extrémním zdvihem 250 mm (1909) a čtyřválcový motor EL, s nímž v dubnu 1910 odstartovalo první letadlo na území Čech. Vedle agregátů pro vozidla se v Mladé Boleslavi vyráběly také stacionární spalovací motory, pohonné jednotky pro motorové pluhy a elektrocentrály.

Zdroj: Škoda

Velkosériová výroba motorů

Ve dvacátých letech 20. století zahrnovala nabídka značky L&K/Škoda například sofistikované motory Škoda 4R se šoupátkovým rozvodem a motory Škoda 6R se spalovacími komůrkami Ricardo. V roce 1929 byla v Mladé Boleslavi zahájena pásová výroba motorů; vrcholným modelem nabídky značky byl model Škoda 860 s řadovým osmiválcem a devětkrát uloženou klikovou hřídelí.

Generální opravy nové generace vozidel ulehčily ocelové vložky válců, nejprve „suché“  a později (1937) „mokré“. Rok 1937 znamenal pro automobilku Škoda také přechod od rozvodu SV k modernějšímu OHV. Vlajkovou lodí byl model Škoda SUPERB, poháněný řadovým šestiválcem, v malém počtu byly vyráběny i verze se čtyřlitrovým vidlicovým osmiválcem (1939). Škoda kromě toho vyvíjela také levné a velice oblíbené litrové čtyřválce, které položily základ i pro poválečnou nabídku pohonných jednotek.

Tlakově litý hliníkový blok

Revoluční změnu přinesl české automobilce motor vozu Škoda 1000 MB z roku 1964. Jeho blok byl podle původního českého patentu vyroben metodou tlakového lití hliníku,  což přineslo velké zrychlení produkce i snížení hmotnosti motoru.

Tato pokroková výrobní technologie se osvědčila i na poli motoristického sportu, například ve voze Škoda 130 RS, který v roce 1977 ve své třídě zvítězil v Rallye Monte Carlo. Inovativní koncepce motoru i jeho výroby zůstala  zachována i po zavedení nové generace vozů značky Škoda s pohonem předních kol – modelu Škoda Favorit v roce 1987.

Zdroj: Škoda

Dodávky motorů do jiných koncernových značek

Po vstupu značky Škoda do koncernu Volkswagen v roce 1991 dodávala mladoboleslavská automobilka už od roku 1997 motory dalším koncernovým značkám. Pohonné jednotky vlastní konstrukce byly nejprve litrové agregáty o výkonu 37 kW/50 k, v roce 2001 začala výroba tříválcových motorů 1,2 HTP, které se uplatnily i v modelech VW Fox, VW Polo a Seat Ibiza.

O osm let později následovala s modelem 1,2 TSI nová generace hospodárných a ekologických čtyřválcových motorů s přímým vstřikováním paliva. 4. září 2014 bylo v Mladé Boleslavi uvedeno do provozu nové Motorové centrum, které dále posiluje kompetenci společnosti Škoda Auto ve vývoji pohonných jednotek.

Z Mladé Boleslavi do Mexika, Indie a v Afriky

V hlavním závodě Škoda Auto v Mladé Boleslavi sjíždí z linky motory typu EA 211 o objemech od 1,0 až 1,6 l, které jsou následně montovány do automobilů v zemích EU, jakož i v Mexiku, Indii a Africe. Nejmladším agregátem je motor 1,0 MPI EVO ve výkonových variantách od 65 do 80 koňských sil, vyráběný od roku 2018. Největším výrobcem motorů MPI na světě je Čína s tržním podílem zhruba 60 procent v závodech Šanghaj, Čchang-čchun a Čcheng-tu. Vozy pro trhy jižní a střední Ameriky se vybavují motory z Brazílie, v Rusku vznikají agregáty pro lokální trh.

Tří- a čtyřválcové motory se vstřikováním MPI, vyvinuté ve společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi, se vyrábí a montují na celém světě v počtu více než dvou milionů kusů ročně. Všechny pohonné jednotky, vyvinuté ve společnosti Škoda Auto, splňují aktuální požadavky a emisní předpisy příslušné země určení. Své vysoké know-how potvrzují vývojáři Škoda Auto i svou účastí na vývoji závodních motorů pro úspěšný soutěžní speciál Škoda FABIA R5. Motory vyvinuté ve společnosti Škoda Auto se využívají i pro průmyslové účely, například k pohonu hasičských stříkaček nebo čerpadel.

Zdroj: Škoda

Rozsáhlý proces vývoje a testování

Proces vývoje moderních motorů ve velice složitý, ve Škoda Auto začíná ve fázi konceptu. Po prvním návrhu následují simulace, výpočty a stavba prototypů. Pomocí řady funkčních testů se prověřují důležité vlastnosti, jako například akustika a realizace plánovaného konceptu. Následně se odborníci postarají o potřebný software a o naprogramování řídicí jednotky. Na základě dlouhodobých testů a jízdních zkoušek ve všech klimatických zónách se důkladně testuje kvalita, spolehlivost a životnost motorů, používaných na celém světě.

Inženýři ve Škoda Auto následně ověřují emisní vlastnosti motorů, provádějí homologační zkoušky a nakonec je motor uvolněn pro sériovou výrobu. Posledním krokem procesu vývoje je implementace motorů do různých koncernových platforem. Vedle benzinových motorů vyvíjí Škoda Auto také motory na bioetanol a agregáty na zemní plyn (CNG).

Milníky 120tileté historie vývoje a výroby motorů

1895 – Založení firmy Laurin & Klement
1899 – Rozšíření nabídky jízdních kol o pomocný benzinový motor a uvedení prvních plnohodnotných motocyklů značky
1905 – Představení prvního automobilu z Mladé Boleslavi, modelu L&K Voiturette A s vidlicovým dvouválcem o objemu 1,0 litru
1907 – První řadový osmiválec svého druhu ve střední Evropě, Laurin & Klement FF
1908 – První hybridní vůz značky L&K na bázi typu E
1910 – První letecký motor L&K – typ EL
1925 – Fúze automobilky L&K s plzeňským koncernem Škoda za účelem zajištění kapitálu pro další expanzi
1937 – Přechod na ventilový rozvod OHV
1938 – Zavedení „mokrých“ vložek válců
1964 – Litrový čtyřválcový motor pro model Škoda 1000 MB, s blokem vyrobeným metodou tlakového odlívání hliníku, počátek éry vozů značky Škoda s motorem vzadu (1964–1990)
1987 – Celohliníkový motor o objemu 1,3 litru, příčně uložený ve voze Škoda FAVORIT s pohonem předních kol
1991 – Škoda se stává součástí koncernu Volkswagen
1997 – Škoda dodává čtyřválcové hliníkové motory o objemu 1,0 litru ostatním značkám koncernu
2001 – Zahájení výroby motorů 1,2 HTP
2009 – Zahájení výroby přeplňovaných motorů 1,2 TSI
2014 – Otevření nového motorového centra v Mladé Boleslavi