Škoda Scala je i po modernizaci úplně nudný spotřebič, který vás dostane tím, jak je vlastně dobrý

Škoda kromě nedávných velkých novinek typu nového Kodiaqu a Superbu provedla také menší modernizace dalších modelů. Došlo na Enyaq, prodejně celkem úspěšný Kamiq, ale také na hatchback Scala, který stojí tak trochu stranou zájmu a člověk by skoro až zapomněl, že se tohle auto pořád prodává. Škoda uvádí, že od roku 2019, kdy se dvojka Kamiq/Scala začala prodávat, bylo udáno na 670 tisíc. Většina z toho samozřejmě připadá na malé škodovácké SUV.

Scala nakonec není zas až tolik vidět ani v běžném provozu, jenže to nic nemění na skutečnosti, že pro méně náročné zákazníky hledající auto spíše do města, se kterým ale budou podnikat i delší výlety, protože jako obyčejní lidé na další auto prostě nemají, to je skvělá volba. Scala je už dost velká na to, aby zvládla i menší rodinu, jezdí lépe než zvýšený Kamiq a díky nedávné modernizaci v ní může být naprosto kompletní výbava, jakou nabízí třeba ještě o třídu větší Octavia.

…a také dobře vypadá

Design samozřejmě hraje svou roli, ale zrovna v případě Škody Scala bude spíš okrajovým faktorem. Přesto by mělo zaznít, že Scala v té správné specifikaci na větších kolech a s protaženým zadním sklem může vypadat hodně k světu. Testovací šedý exemplář toho nebyl úplně tím správným důkazem, protože se v té nenápadné barvě spousta detailů snadno ztratí, ale ani tak bychom se za takhle vypadající hatchback určitě nestyděli.

Zdroj: Dittrich Lukáš

Zdroj: Dittrich Lukáš

Díky modernizaci navíc Scala vypadá o poznání lépe než dříve, přestože šlo o klasický facelift, kdy designéři měnili detaily. Tu se upravila maska, támhle se trochu změnil tvar světel, jinde zase prošel určitou péčí nárazník. Celkové vyznění všech těchto drobností ale nakonec autu propůjčuje takovou kulatější tvář, která se mi líbí. Nesmíte se ovšem pozorněji zadívat na auto přímo zepředu, kdy vynikne radar zasazený do masky přepůlený jednou lamelou. Scala pak dostane výraz smějícího se bobra.

Ona nově tvarovaná světla teď navíc mohou mít také technologii Matrix-LED. Pro vrcholné Monte Carlo je to standard, jinak to je příplatek dostupný pouze pro výbavu Top Selection. Stojí 18 tisíc a pokud máte pocit, že budete s autem jezdit často mimo města, určitě se vyplatí. Celkově se ovšem žádná designová revoluce neudála.

Škoda Kamiq a Scala

Zkoušeli jsme omlazené modely Kamiq a Scala od Škodovky. Nejvíce nás překvapil litrový motor

První jízdy v okolí německého Frankfurtu ukázaly, že Škodovka vyladila, co mohla a přinese tak zákazníkům zase o trochu vylepšené modely. Tyto inovace se týkají jak vizuálního designu, tak motorové výkonnosti.

Nic úplně zásadního se nezměnilo ani v interiéru. Po modernizaci má Scala hezčí materiály, digitální přístrojový štít, lepší infotainment a to je asi tak zhruba všechno. Ale opět. Těžko přehlédnete, že materiály působí opravdu dobře, že zpracování je na velice solidní úrovni, že ergonomie snese ta nejpřísnější měřítka a že ve výbavě vám nemusí chybět vůbec nic, pokud sáhnete po dražších specifikacích. Testovací exemplář demonstrující téměř všechny možnosti ceníku toho byl důkazem. Chybělo jen panoramatické okno a automatická převodovka.

O prostoru se asi nemá cenu rozepisovat. Scala je klasická škodovka postávající na hranici segmentů. Oproti malým hatchbackům je poměrně velká, oproti hatchbackům nižší střední třídy zase o něco menší. Ale jak už bylo řečeno, coby univerzální auto pro malé rodiny to je určitě dobrá volba. Do kufru o velikosti 467 litrů se toho vejde už docela dost. Škoda nakonec zdůrazňuje tuhle praktickou stránku standardně dodávaným tzv. síťovým programem. Upřímně, někdy ty síťky spíše překážejí, ale samozřejmě je můžete z auta vyhodit.

Tříválec postačí, čtyřválec jede jak pila 

Subjektivně mám pocit, že doba se posunula a že už i zarytí odpůrci tříválcové koncepce hlásající, že jim takové auto v žádném případě nesmí do baráku, vzali tyhle motory na milost. Nakonec pořád je lepší tříálcová Scala s cenou od 450 tisíc než podobně velký elektromobil za dvojnásobek, že ano. Scala zůstala po modernizaci čistě benzinovým autem. Elektrifikace se jí vyhnula obloukem (paradoxně za to možná bude vděčit právě ne úplně obrovským prodejům), diesel je už ale také minulostí. Škoda nabízí dva moderní litrové tříválce TSI evo2 a čtyřválcovou patnáctistovku s vylepšeným systémem vypínání dvou válců. Takže pokud je pro vás tříválec fuj, můžete si koupit výkonnější čtyřválec, ze kterého se tu a tam stane s trochou nadsázky dvouválcová sekačka.

Zdroj: Dittrich Lukáš

Zdroj: Dittrich Lukáš

My jsme dostali Scalu osazenou čtyřválec, který má i po modernizaci pěkných 150 koní. Takový motor už umí s poměrně lehkou Scalou dosti zacvičit, stovku auto zvládne za něco málo přes osm sekund a celkový projev je samozřejmě lepší než u tříválce. Systém vypínání dvou válců prošel řadou změn, díky kterým vám bude ikonka na přístrojovém štítu připomínat dvouválcový režim častěji než dříve. Subjektivně ale přechody mezi dvou a čtyřválcovým režimem poznáte jen hodně těžko. Jsou úplně hladké a neznatelné.

Mimochodem, pokud si nejste tak úplně jistí, u Škody Auto na vás připravili docela komplikované dilema. Čtyřválec o výkonu 150 koní se totiž dodává oproti silnějšímu tříválci za příplatek 40 tisíc. To není zas tak moc a je to stejná částka, jakou byste zaplatili, pokud byste si chtěli k tříválci dokoupit automat. A teď babo raď. Tak jako my bychom asi přece jen nakonec sáhli po testovaném čtyřválci s manuálem, protože více je prostě více.

Jinak v dnešní době je skoro až zábavné, že Scala coby jeden z nejzákladnějších modelů značky, osazená tímhle motorem jede až 221 km/h. Jojo, v dobách předražených elektromobilů bez převodovek jsme už skoro zapomněli, že i takhle obyčejná auta, jako je Scala, umí být dosti rychlá. Vždyť i ten silnější tříválec má maximálku 202 km/h. Ale je pravda, že suverénní dynamiku čtyřválcové patnáctistovky mnozí asi ani nevyužijí a těm určitě schopnosti tříválce postačí. Navíc kdo chce Scalu co nejlevněji, tak se tříválci nevyhne. Testovaný motor 1.5 TSI je dostupný až od druhé úrovně výbavy.

Dospělá klasika 

Musím se přiznat, že po každém testu si dělám poznámky, abych si s odstupem času mohl připomenout, jak se mi to které auto pozdávalo. Čím povedenější auto, tím kratší tyhle poznámky jsou a to byl přesně případ i testovací Scaly. Není co kritizovat, i když na druhou stranu není moc co rozebírat. Scala je prostě dospělá klasika, která svoje kvality podtrhuje ještě i tím, jak jezdí. Je jistá, i když spíše měkčí, i kolem 200 km/h stabilní, pohodlná, tichá. Nějaké zásadní nedokonalosti si nevybavuji a ani v poznámkách jsem nic, co by mne během testu vyloženě rozčilovalo, nenašel.

Scala bude určitě i po faceliftu stát ve stínu Kamiqu, ale všem z vás, kteří si nakonec tohle auto koupí, mohu s klidným svědomím sdělit, že to byla dobrá volba. Jen si teda ještě budete muset před nákupem vyřešit i druhé dilema. Zatímco základní výbava se celkem bezpečně vejde pod 400 tisíc, testovaná verze Top Selection už startuje částkou 519 900 Kč, s nějakým tím příplatkem, automatem, nebo nejsilnější patnáctistovkou pak zaplatíte 560 tisíc. Za to už koupíte i Golf, který je asi přece jen o něco lepší. Nebo byste raději dobře vybavený Hyundai i30? Je to těžké rozhodování. Kdybych si ale nakonec koupil Scalu, asi bych si to odůvodnil. Je to povedený stroj.