Škoda Octavia 1.2 TSI

• Dynamika 7

• Chování na silnici 5

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 10

• X-Factor 2

• Celkové hodnocení 6.4

RADOSTI
Vnitřní prostor; rozumná spotřeba; příjemný interiér; promyšlená ergonomie; dojem kvality

STAROSTI
Kultivovanost má jisté mezery, stejně tak komfort odpružení na horší silnici

Automobilky jdou efektivnějšími motory naproti řidičům, kteří mají potíže se spotřebou, chce to ale často pozměnit řidičské návyky. To je třeba případ maloobjemových přeplňovaných benzínových motorů, se kterými, aby byly opravdu úsporné, se musí jezdit „trochu jinak.“

Jeden takový motor máme pod kapotou téhle Octavie. Už jsem se o tom rozepsal dopodrobna v článku Škoda Octavia 1.2 TSI: test spotřeby paliva, takže vás odkážu tam, pokud chcete vědět, za kolik že to vlastně nová Škoda Octavia s benzínovou dvanáctistovkou jezdí.

Škoda Octavia RS (II) fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Jenže aby řidič dosáhl nízkých čísel spotřeby, musí výrazně změnit svůj styl jízdy. Především si musí uvědomit, že čísla na papíře jsou sice fajn, ale v reálném světě to funguje jinak. S dlouhými převody šestistupňového manuálu je tahle Octavie docela líné auto a chvíli jí trvá, než se rozjede na požadovanou rychlost. Takže musíte řadit, motor vytáčet… A spotřeba pak logicky roste.Autu vyhovuje více takový ten dieselový styl jízdy, tedy ustálenou rychlostí při konstantní a pokud možno malé zátěži. Všiml jsem si toho na dálnici, kdy má přeci jen dvanáctistovka s trochu naloženým autem už docela problém udržet ve stoupání tachometrových sto čtyřicet. A při takovém tempu se pak nemůže nikdo divit, že mu motor 1.2 TSI pojede za osm devět litrů.

Škoda Octavia III fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Stejné „potíže“ mají řidiči tříválcových hátépéček ve Fábiích, kteří jim stojí na dálnici na krku a pak jsou „překvapeni“ tím, že to jezdí za deset. Škoda Octavia 1.2 TSI je rovněž auto preferující rozvážný a předvídavý styl jízdy, pak umí být úsporné a přátelské.

Trochu mi tu nehraje mix nejvyšší výbavy Elegance s prakticky základním motorem, ale budiž. Je tu rozhodně plno příjemných věcí, jako třeba nová navigace s mnohem hezčí grafikou a především rychlejšími reakcemi či zajímavou funkcí přiblížení prstu (normálně je ovládací menu schované, aby nezakrývalo graficky hezky zpracovanou mapu, ale jakmile se přiblíží vaše ruka, vysune se). Jak už se u škodovky stalo zvykem, ergonomie je dobře promyšlená a za volantem se sedí velmi příjemně a pohodlně, neboť si tu ideální pozici nastaví skutečně každý.

Všechno je povědomé a srozumitelné, takže řidiči současných octavií rozhodně nebudou mít s přesednutím a zvykáním si problém. Podléháte-li hysterii ohledně místa vzadu, tak i za celkem vzrostlým jedincem, když se řidič za volantem neválí jako v obýváku na gauči, ale nastaví si sedačku normálně, je dost místa. Sedl jsem si pohodlně i za Honzu Koubka a to je co říct.

Tady je místa vskutku královsky, pohodlí omezují krátké sedáky. Kdyby byly sedáky vzadu víc naklopené, aby lépe podpíraly stehna? Ale takhle mě vzadu poměrně brzy začaly nohy bolet, i když jsem na ně měl spoustu místa.A pak je tu samozřejmě kufr, který je obrovský. A tím myslím opravdu obrovský. Jenže samotný objem není všechno, takže příplatkový paket se síťkami na přidržení normálního nákupu rozhodně doporučuji. Malé igelitky pak nelétají kufrem sem a tam a praktičnost auta to zvyšuje mnohem víc než samotný objem kufru. Jestli si budete kupovat novou Octavii, tenhle paket se síťkami je povinnost.

Co se tedy samotného interiéru týče, moc se nová Škoda Octavia od té staré neliší, spíše je to promyšlená evoluce dobře fungujícího receptu. Ale hodně se mluví o jedné velké změně, která se udála vzadu – místo nezávislého zavěšení teď Octavie používají vlečenou nápravu s torzní příčkou. Jen vrcholné motorizace, model RS a čtyřkolky dostanou víceprvkové nezávislé zavěšení.

Klikněte: Nová Škoda Octavia RS na Nordschleife – špionážní fotky

Na srovnání nová Octavia versus ta stará si počkejte na již chystaný článek, takže já se teď rozepíšu jen o tom, jak se mi jezdí s novou Octavií s motorem 1.2 TSI. Nebudu zastírat, že to je dobré auto, které by vlastně běžnému spotřebiteli a uživateli určitě postačilo. Samotný motor nabízí akceptovatelnou dynamiku, pokud po něm zrovna nechcete trhání rekordů na trati Praha-Brno.

Jen je potřeba trochu plánovat předjíždění a pracovat s řadící pákou šestistupňového manuálu, který jde naštěstí příjemně lehce, i spojka je jak peříčko. Musíte mít také na mysli, že tenhle malý motor má jen 105 koní. I když točivý moment 175 Nm na papíře zní slibně, trochu ho sráží právě velmi dlouhé odstupňování převodů, které by sedělo spíše k atmosférickému dvoulitru. Protože je motor dobře utlumený, klidně by mohla mít převodovka trochu kratší stálý převod, nějakých dvě stě tři sta otáček navíc by při dálničním tempu akusticky rozhodně nevadilo. A zlepšilo by to pružnou dynamiku, na kterou se ostatně teď podíváme.Dynamické měření
Na mostecký polygon jsme se bohužel nedostali, ale k testu jsme našli dlouho uzavřenou rovinku, takže jsme změřili aspoň základní dynamické údaje, které potřebujete znát – zrychlení z místa, pružné zrychlení a brzdnou dráhu. Testovací Octavia už měla letní pneumatiky 225/45 R17, které výsledkům dost pomohly.

Brzdy auta jsou v pořádku, pedál se dobře dávkuje a má příjemný odpor, nepůsobí přeposilovaně. Odolávají dobře i vadnutí a během testu podávaly prakticky stále stejný výkon. Ostatně, posuďte sami. Naše obvyklé měření brzdné dráhy ze 100 km/h ukázalo délku jen 36,05 metru, což je velmi solidní výsledek. Octavia je totiž opravdu lehké auto a kdyby se jí předek tolik neponořoval, mohl by být výsledek určitě ještě lepší. Zadní kola se totiž při intenzivním brzdění dostala málem do vzduchu…

Pak jsme ještě provedli další měření. Z 50 km/h zastaví Octavia 1.2 TSI na 8,88 metru, ze 120 km/h na 52,89 metru a ze 130 km/h (ne podle tachometru, ale podle GPS, tachometrová rychlost byla asi 140 km/h) na 63,9 metru. To jsou pořád velmi dobré výsledky, ale upozorňuji, že nezohledňujeme reakční dobu. Jedná se o letmé zpomalení s plným účinkem brzd. Při dálniční rychlosti totiž i reakční doba jedné sekundy znamená ujetou vzdálenost nějakých 40 metrů.

Podle automobilky má Škoda Octavia 1.2 TSI zrychlit na stovku za 10,3 sekundy, ale náš průměr z jízd oběma směry měl nejlepší hodnotu 11 sekund. Se zapnutým protiprokluzem byl výsledek ještě o pár desetin horší. Jen pro doplnění uvedu, za na 80 km/h zrychlí Octavia za 7,25 sekundy a z 0 na 130 km/h potřebuje dlouhých 18,2 sekundy. Tady je vidět, že motor 1.2 TSI narazí na svoje hranice poměrně brzy.

Pružné zrychlení rozhodně není špatné, když vezmeme v úvahu, že je tohle malý motor. Z 50 na 80 km/h zrychlí Octavia 1.2 TSI na dvojku za 3,41 sekundy, na trojku za 4,7 sekundy a na čtyřku za 6,52 sekundy. Ke zrychlení ze 60 na 100 km/h pak na trojku potřebuje 6,6 sekundy a na čtyřku 8,94 sekundy. Z 80 na 120 km/h na čtyřku pak Octavia akceleruje za stále akceptovatelných 9,3 sekundy. Pružnost motoru je dobrá, ale přesto se nebojte podřadit a vyhnat ho do otáček. Není to diesel.A jak je to s ovladatelností?
Díky lehkému motoru vpředu je Octavia 1.2 TSI docela čiperné auto, které velmi rychle reaguje na povely volantem. Určitě na tom má podíl ne jen lehčí konstrukce auta, ale především ostřejší převod řízení a také tuhý podvozek. Na můj vkus možná až příliš tuhý. Na horší silnici se auto nepříjemně otřásá, na čemž se ještě podepisují zbytečně velká kola o rozměru 225/45 R17. Taková by seděla klidně na Octavii RS, základní motor nic takového podle mého názoru nepotřebuje. Dejte si tam radši základní patnáctky a Octavia určitě nebude tolik drncat. I když to je jen moje domněnka, zadní náprava je totiž možná příliš tuhá, zřejmě aby snesla velké zatížení. Ostatně, to nepříjemné drncání a odskakování se trochu uklidnilo v momentě, když jsem do kufru naložit asi 100 kg nákladu.

Nedokážu se ubránit dojmu, že se na tom poskakování a klepání podílí vedle tuhého podvozku a velkých kol právě i lacinější řešení zadní nápravy. Neustále se zezadu ozývá tlumené tlučení a na rozbité silnici si brzy auto neví samo se sebou rady. V zatáčce má pak dokonce zadek tendenci odskakovat a to je něco, co jsem u Octavií nikdy dříve nepozoroval.

Na kvalitním asfaltu si toho sotva všimnete a auto působí proti zvyklostem až nečekaně agilně a obratně, ale stačí trefit díru a hned poznáte, proč je tak tuhé nastavení podvozku u rodinného auto spíše na škodu. Přesto nejde jednoznačně říci, že by Octavia jezdila špatně, je jen moc tvrdá na naše silnice a taková podivně nepoddajná. Čekal jsem plavnější a uvolněnější jízdu.

Kultivovanost tak nevidím na tradičně vysoké úrovni, neboť neustálé jemné vibrace od podvozku a velkých kol jsou přenášeny do interiéru. Sice zmizelo dříve typické hučení od zadních kol, ale zase je tu to klepání nápravy a mírné vibrace, které povážlivě přicházejí i od motoru pod zátěží. Vytočte dvanáctistovku k červenému poli otáčkoměru a vyloženě se rozdrnčí, až to cítíte ve volantu, přístrojovce či řadící páce. V nízkých otáčkách to motor nedělá, a tak je cestování klidným tempem velmi příjemné, až tedy na to občasné klepání podvozku.Mám trochu pocit, jako by se tato Octavia zastavila těsně před cílem. Trochu více řidičského nadšení a ochoty k dynamické jízdě vyměnila za část komfortu a kultivovanosti. To by třeba u modelu Octavia RS určitě nevadilo, ale u základní dvanáctistovky?

Podle ceníku tohle auto stojí od 469 900 korun, což je na můj vkus docela dost za něco, co postrádá nenucenou dynamiku. Nicméně vysoká cena je způsobena až nepatřičnou výbavou novinářského auta. Nižší stupeň výbavy přijde na rozumnějších 419 900 korun a už ten má všechno, co může skromný člověk k životu potřebovat. Myslím, že i s nějakou tou výbavou navíc se lze vejít do 450 000 korun, aniž by člověk vyloženě strádal. O spotřebě jsem už psal, takže si sami spočítejte, jak se vám to vyplatí, ale podle mě není Octavia předražené auto.

Verdikt
Není to jednoduché rozhodnutí a tady nejde vyjádřit, jak dlouho jsem váhal, jaké hodnocení nakonec Octavii udělím. Dokonce jsem se na to musel vyspat, celé si to v hlavě ještě utřídit a pak znova dlouho přemýšlet. Nová Škoda Octavia rozhodně udělala v mnoha ohledech krok dopředu – je modernější, lehce se ovládá a drží krok s dobou, pokud se bavíme o vybavení bezpečnostními systémy a asistenty. Vypadá i docela pěkně, je v ní skutečně spoustu místa a ta diskutovaná chytrá řešení jsou možná místy trochu úsměvná, ale opravdu funkční.

Jenže levnější a jednodušší provedení zadní nápravy není podle mne krok správným směrem. Možná bych se mohl domnívat, že to běžným zákazníkům bude jedno, ale myslím si, že jim klepání a poskakování zadní části auta bude vadit. Takže jak to celé shrnout? Vnímám, že je pryč doba, kdy jsem na Octavii prakticky nemohl najít zásadní chybu, teď je to v této specifikaci a s tímto motorem mým pohledem běžné auto, které by díky nové platformě a lehčí konstrukci mohlo jezdit lépe.

Měření a technické údaje