Díky své práci automobilového novináře jsem si mohl vyzkoušet už nespočet aut. Některá si už upřímně ani nevybavím, na jiná si vzpomenu, ale už bych se s nimi znovu svést nemusel. Pak tu jsou ale ta, která nemohu dostat z hlavy a toužím za jejich volant usednout znovu. Mezi ně patří i Aston Martin DB12 Volante, se kterým jsem měl jedinečnou možnost strávit víkend. Jde o vůz, do kterého když nasednete, už nechcete vystoupit. A když už vystoupíte, tak máte potřebu si ho neustále prohlížet. Má kolem sebe naprosto unikátní auru, která vás naprosto pohltí a dodá vám pocit výjimečnosti. Jak se ale chová na silnici? A není to jen další předražené pozlátko pro boháče, které si hraje na „supersport“? Na to vám mile rád odpovím.

Než se ale vrhneme na samotné auto, pojďme si připomenout, v jaké fázi se právě nachází automobilka Aston Martin, která poslední dobou zažívá velký převrat. Není tajemstvím, že anglická ikona s křídly na kapotě to neměla v poslední dekádě vůbec jednoduché a už několikrát byla takřka před krachem.

Naštěstí společnost z Gaydonu před takřka pěti lety získala nového investora – kanadského miliardáře Lawrence Strolla, díky kterému se znovu postavila na nohy a zároveň začala závodit ve formuli 1. Strollovi se navíc povedlo na několik sezón protlačit modely Aston Martin DBX a Vantage do role Safety caru a Medical caru F1, a tím je znovu dostal do povědomí milionů lidí. Z nevýrazného hráče na trhu se tak stal plnohodnotný soupeř konkurující Maserati, Bentley, Porsche či Ferrari.

A upřímně, konkurence se má čeho obávat. Už totiž nejde o převlečené Fordy Mondeo s pofidérním zpracováním a průměrnými jízdními vlastnostmi, jak tomu bylo před dvaceti lety. Aston Martin se do toho pořádně obul a s příchodem nové generace DB12 odstartoval novou éru. Tak si pojďme novinku podrobně představit.

Varianta Volante má stejně jako kupé pod kapotou osmiválec s výkonem 680 koní a 800 Nm. Nicméně já na vyzkoušení dostal tu nejostřejší verzi S, která se může oproti běžnému provedení pochlubit řadou vylepšení.

Kabriolet DB12 S má výkon zvýšený na 700 koní. Maximální rychlost 325 km/h a akcelerace z nuly na stovku za 3,6 sekundy zůstaly stejné, a to i bez střechy nad hlavou. Podstatnější než samotný nárůst výkonu jsou změny podvozku.

DB12 S dostal upravený software adaptivních tlumičů, specifické nastavení geometrie, přepracovanou kalibraci řízení a elektronického zadního diferenciálu a o sedm procent tužší zadní stabilizátor. Převodovka řadí až o 43 procent rychleji, změna převodového stupně má trvat jen 120 milisekund, a upraveny jsou také Launch Control a reakce plynového pedálu.

Standardní výbavou „eska“ jsou karbon-keramické brzdy. Proti běžným ocelovým kotoučům snižují neodpruženou hmotnost o 27 kilogramů, což pomáhá nejen brzdnému výkonu, ale také reakcím řízení a práci podvozku. Za příplatek lze objednat titanový výfuk, který proti nerezovému systému ušetří dalších 11,7 kilogramu a je ještě hlasitější.

Po stránce designu se DB12 S vyznačuje hlubším dvoudílným předním splitterem, výraznějšími otvory na kapotě, černými prahy, upraveným zadním difuzorem, karbonovým spoilerem a čtyřmi koncovkami výfuku, které jsou umístěné vertikálně nad sebou. Nechybějí emblémy S a specifická 21palcová kola. Interiér může mít červený otočný volič jízdních režimů, specifické prošívání a kombinaci kůže s Alcantarou.

Už víte, čím je obohacená verze S. Jaké jsou ale ty hlavní rozdíly mezi kupé a kabrioletem? Nejviditelnější technickou změnou je samozřejmě elektricky ovládaná plátěná střecha. Její otevření trvá 14 sekund, zavření 16 sekund a manipulovat s ní lze i za pomalé jízdy. Mechanismus střechy ale zabírá část zavazadlového prostoru. Zatímco kupé nabízí objem 262 litrů, Volante má 206 litrů se střechou nahoře a po jejím složení se prostor zmenší na 169 litrů.

Kvůli absenci pevné střechy museli inženýři vyřešit problém se sníženou torzní tuhostí auta. To si vyžádalo zesílení spodní části karoserie, příčných spojů, podlahy i některých upevňovacích bodů zavěšení kol. Pokud by tam výztuhy nebyly, kabriolet by se při ostré sportovní jízdě nebo na nerovnostech kroutil. Je ale logické, že když přidáte více materiálu, auto ztěžkne – varianta Volante má o 110 kilogramů více než kupé, tedy 1 898 kg.

A vyšší váha v tomto případě znamená i jiné rozložení hmotnosti (kupé má 48:52, zatímco kabrio 47:53). Ano, je to titěrný rozdíl, ale i ten dokáže při jízdě na limitu nadělat slušnou paseku. Proto v Aston Martinu museli změnit nastavení zadních pružin a adaptivních tlumičů, které počítá s vyšší hmotností i mírně odlišným rozložením kilogramů mezi nápravy. Angličané zkrátka nenechali nic náhodě. A upřímně, na celkovém projevu auta je to neskutečně znát.

Nebudu vás dál napínat a pojďme se konečně vrhnout na slíbené jízdní vlastnosti. A začnu trošku netradičně. Když jsem si vůz vyzvedával, český PR manažer Aston Martinu Michael Kudela mi řekl, že i když je to super luxusní exotický supersport s výkonem 700 koní, na okreskách se řídí jako malá Mazda MX-5. Tím si trošku zavařil, jelikož japonský roadster je moje srdcovka a mám v ní odježděny tisíce kilometrů. A upřímně, nebral jsem to moc vážně. Přeci jenom porovnávat tato dvě auta mi přišlo úsměvné.

Jenže on nebyl daleko od pravdy. Ve městě se Aston Martin DB12 Volante chová jako běžné luxusní auto. Přestože má varianta S ostřejší naladění tlumičů, motoru i převodovky, v metropoli je velmi komfortní, necuká a jezdí se s ním velmi příjemně. Jen samozřejmě stále máte v hlavě brouka, že sedíte za volantem majestátního a i poměrně rozměrného skvostu za vysoké jednotky milionů a každý šrám vám může vysát peněženku. Jen pro představu, bavíme se zde o částce 223 529 eur bez DPH, tedy nějakých 5,5 milionu bez započtených příplatků. Reálně se tak dostáváme na nějakých 7 milionů a výše.

Tato cifra se mi samozřejmě honila hlavou, i když jsem opustil městskou džungli a vydal se na klikaté okresky za Prahou. Upřímně jsem čekal, že si dám pár svižných kilometrů, aby se neřeklo, a pak se vrátím zpět. Jenže nakonec jsem v serpentinách nechal celou nádrž a několik milimetrů vzorku zadních pneumatik.

A co se najednou změnilo? Aston Martin DB12 S Volante mi dokonale padl do ruky a extrémně mě bavil. Ano, váží 1,9 tuny, má na zadokolku zbytečně moc koní a ano, neměl by to být dobrý sporťák. Jenže on je. V zatáčkách je dokonale předvídatelný, podvozek precizně kopíruje vozovku a je doslova přilepený k asfaltu. Kabriolet nedělá zákeřnosti, skvěle se koriguje plynem a v rukou působí mnohem menším a lehčím dojmem, než ve skutečnosti je. Řízení dává dobrou zpětnou vazbu od předních kol, je přesné a tak akorát ostré.

Obrovskou radost mi udělalo dávkování brzdového pedálu, což je detail, podle kterého je poznat, že auto ladil někdo, komu opravdu záleží na komplexních jízdních vlastnostech. Pedál měl tužší, sportovnější chod a plynulý nástup. To znamená, že brzdný účinek se dá dokonale dávkovat. Myslíte si, že je to samozřejmost? Tak mi věřte, že v segmentu luxusních „GéTéček“ a supersportů je to spíše výjimkou a Aston mi tím udělal obrovskou radost. Je totiž znát, že svá auta nestaví pouze pro boháče, kterým záleží hlavně na vzhledu a luxusním interiéru, ale také pro pravé řidiče, kteří chtějí ryzí požitek z jízdy.

Když se za těmi dvěma dny s Astonem Martin DB12 Volante ohlédnu, byl to skutečně nezapomenutelný zážitek. V poslední době jsem neřídil kabriolet, který by dokázal spojit luxus, eleganci a tak výjimečné jízdní vlastnosti. DB12 Volante umí být pohodlným a reprezentativním grand tourerem, jenže zároveň se dokáže proměnit v auto, které působí mnohem ostřeji a divočeji, než byste od něj čekali.

Právě tahle kombinace možná na papíře úplně nedává smysl, ale za volantem funguje skvěle. DB12 Volante je elegantní, rychlé, hlasité a neuvěřitelně charismatické auto, na které budu ještě dlouho vzpomínat. A upřímně bych každému přál, aby měl alespoň jednou možnost si Aston Martin bez střechy vyzkoušet.