Reportáž: Jaguar F-Type na závodním okruhu
V posledních dnech snad definitivně pro tento rok vysvitlo slunce a začalo jaro, což motivovalo nejednu zájmovou skupinu oprášit svůj dopravní prostředek a začít jej řádně používat na své vyhrazené části písečku. Cyklostezky se zaplnily velocipédisty, okresky motorkáři a my jsme zase vyrazili na závodní okruhy.
Počasí nám tak přálo postavit Škodu Octavii proti BMW řady 3 na polygonu, zúčastnit se amatérských závodů nebo vyzkoušet zbrusu nový sporťák na okruhu. Když je oním sporťákem nový Jaguar F-Type a závodním okruhem nedávno otevřený komplex Navarra na severu Španělska, všechny ostatní povinnosti jdou stranou. I kdyby měl člověk domluvené rande s Claudií Schiffer…
To se mne (bohužel) netýká, takže o to jednodušší je rozhodnutí vzít do ruky foťák, helmu, a sednout na letadlo. Ve Španělsku nás společně s ostatními novináři pozvanými na prezentaci nového modelu vítá flotila Jaguarů F-Type V6 S zaparkovaná v pitlane.Jedná se o moderní okruh, který vyrostl (doslova) na zelené louce. Zpočátku jsem trochu skeptický vůči modernímu okruhu, jelikož architektovo kružítko jen stěží dokáže zatáčkám narýsovat charakter, který umí trati vetknout jenom Matka Příroda. Záhy se však ukazuje, že je tento okruh plný technicky náročných zatáček, které dokonale prověří nastavení auta. A kromě toho, okolní scenérie je okouzlující. Velmi připomíná legendárním okruh Laguna Seca.
Následuje nezbytný briefing o bezpečnosti na trati a jako inspektor poslušného chování ke mně do auta nasedá zkušený instruktor Chris. A jelikož je Chris fajn usměvavý chlapík, jeho prst nevydrží dlouho zdvižený. Místo toho namíří rovnou k tlačítku omezující stabilizační systém.
Nejprve ale zvolna. Cílová rovinka je docela dlouhá a na jejím konci číhá zatáčka se třemi zlomy, z nichž se každý další víc a víc utahuje. Na brzdách z vysoké rychlosti je však auto stabilní. Aplikace brzd uprostřed oblouku sice záď trochu rozvlní, ale hned se urovná do stopy – podvozek spíše jen informuje, že skutečně odvádí nějakou činnost a nefláká se, než že by chtěl skutečně kousnout.Ještě než dostanu na konec rovinky, zjišťuji, že jsou převody naskládané nakrátko za sebou, a trochu pochybuji o využití posledních dvou rychloběžných kvaltů osmistupňové automatické převodovky ZF – a to nejen tady, ale v podstatě kdekoliv jinde než na rovince Mulsanne na okruhu Le Mans. Převodovka využívá konvenčního hydrodynamického měniče pouze k rozjezdům, poté se motor s převodovkou spojí napevno. Každé přeřazení je doprovázeno akustickým signálem v podobě odprsknutí výfuku a mírným škubnutím, ale změny převodů jsou jemné a rychlostní skříň nemá sebedestruktivní tendence. V dynamickém nastavení se motor dokonce nechá vytočit do omezovače za doprovodu praskavého štěkání od výfuku.
Ačkoliv se to nezdá, okruh Navarra je jedním z těch skutečně náročných.
Jak se blíží další zatáčky, uprostřed oblouku je auto sladnce neutrálně vyvážené, čemuž napomáhá ideální rozložení hmotnosti v poměru 50:50 mezi nápravami. Navzdory širokým pneumatikám a vysoké míře přilnavosti je podvozek na hraně příjemně hravý, a ačkoliv příď nejprve působí trochu těžkopádně, hned první ukrajování zatáček prozradí, že je ve skutečnosti všechno jinak. Přední náprava netrpí na neotáčivost, naopak lehkonoze našlapuje do každé zatáčky a záď jí poslušně následuje.
Když na výjezdu trochu víc přitlačíte, stabilizace zasáhne, nemotorně. Není příliš horlivá, nikterak drasticky do řízení nemluví, zasáhne ubráním výkonu, ovšem motor se pak sbírá ještě dlouho poté, co již zadní kola znovu získají trakci. Výjezdy ze zatáček jsou tak pomalé – spíše než aby umožnila efektivní rozjezd, je naladěna defenzivně.Při omezení stabilizace si však můžete s autem skutečně pohrát. Dopomáhá tomu i skvělá odezva kompresorem přeplňovaného motoru. Nepřekvapí vás totiž žádné náhlé přísuny točivého momentu jako u turbodmychadlem přeplňovaného motoru – odezva plynového pedálu dosahuje úrovně atmosférického plnění.
Všechna síla je ale stále dostupná v relativně nízkých otáčkách, takže máte spoustu prostoru v jakékoliv chvíli poslat na zadní kola tolik výkonu, kolik potřebujete, aniž byste se museli snažit a výkon z auta dolovat. Reakce plynu jsou bezprostřední a nedusí je žádné ekologické algoritmy šetřící emise. Pokaždé prostě dostanete od motoru takovou odpověď, jakou si zrovna intuitivně žádáte.
Když na vás čeká takováhle flotila, začnete být trochu nervózní.
Harmonickou symbiózu pohonné jednotky s podvozkem doplňuje i velmi dobré řízení. Není ani příliš lehké, ani se nesnaží o uměle těžký odpor, převod je příjemně rychlý – zkrátka akurátně vyvážené řízení, navíc dost komunikativní na to, aby vyvolalo důvěru. Výhradu mám jen k tlustým ramenům volantu, díky nimž je problematičtější volant uchopit pevně, ale volitelný alcantarový potah jistotu úchopu navrátí.Za řízením stojí ještě jedno tajemství – hydraulický posilovač. Společně s mechanickým samosvorným diferenciálem má na svědomí, že z auta čiší skutečné mechanické propojení se strojem. Když se jednoho z vývojářů s údivem ptám, co je vedlo k použití hydraulického posilovače, doslýchám se, že přesně tento mechanický pocit z auta byl jejich cílem: „Jaguar F-Type při tak malé výrobě a nízkém nájezdu svět nespasí, takže čert vem nějaký ten gram emisí navíc oproti elektrickému posilovači. Důležitější pro nás bylo propojení řidiče a stroje.“
Skvěle ovladatelný, hravý a sladěný stroj. Zkrátka zábavné řidičské náčiní…
Jistě, díky řazení pádly odpadá jedno z největších pojítek se strojem a zároveň příjemná povinnost vyplývající z principu věci, která bude staromilcům chybět (zvláště u takto skvěle naladěného auta), takže jestli se ptáte, proč tedy nemohlo mít nové auto kupříkladu také manuál, ve výsledku to taková ztráta zase není. I díky tomu, že na vás Jaguar F-Type umí zahrát skvělé divadélko. Všechno to cukání, prskání a skutečně výživný zvukový doprovod na vás zapůsobí natolik, že přestanete nad těmito „maličkostmi“ pochybovat.
Není to však ten laciný tyjátr otupělého moderního sporťáku, který všechno vyřeší za vás a který má nezkušenému řidiči navodit pocit řidičského poloboha. K takovému jedinci je sice auto také přívětivé, jelikož se skutečně snadno ovládá, ovšem mnohem důležitější je fakt, že stejně tak řidičsky uspokojivé bude i pro zkušeného řidiče, který hledá skutečně delikátní řidičský zážitek.Ačkoliv tedy Jaguar F-Type V6 S nejprve působí trochu těžkopádně a trochu rozměrnějším dojmem, než ve skutečnosti je, po krátké chvíli se kolem vás okolní hmota srazí – jednoduše vám padne stejně dobře jako napasované tričko na vypracovaném těle kulturisty. Stejně pevně vypracovaná je i celohliníková karoserie, která se ani náznakem nekroutí. Navíc kromě výborně sladěných ovládacích prvků je to zásluhou také skvělého vyvážení, díky němuž auto maskuje hmotnost.
Takže, podařilo se Jaguaru po čtyřiceti letech opět sestrojit pravý sporťák? O tom nepochybujte. Jistěže má svoje chyby, ale ty se projeví asi až na obyčejné silnici. Jak se chová Jaguar F-Type právě tam a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými motorizacemi, na to se podíváme v dalším článku. Tento uzavřeme konstatováním, že je Jaguar F-Type V6 S v extrémních podmínkách závodní trati opravdu skvělé sportovní auto. A to je skutečný úspěch, na který mohou být lidé stojící za jeho vznikem a čekající předlouhé čtyři dekády skutečně pyšní.
