Test Renault Mégane R.S. 1.8 TCe 280: Závod každý den

• Dynamika 9

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 9

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.6

Megane R.S. je pro mě připomínka doby, kdy cílem automobilek bylo vyrábět auta co nejzábavnější pro řidiče, auta s co nejlepšími jízdními vlastnostmi, a tedy s co nejlepší aktivní bezpečností. A dokazuje, že to je stále možné. A díky řešením, která dříve nebyla známá nebo byla nespolehlivá, mohou být auta ještě zábavnější. Ano, narážím na systém 4Control. Ten mě nesmírně bavil už v Talismanu, který jsme testovali před dvěma lety, a neméně mě baví právě u Meganu R.S.

Není moc aut, která tak ochotně zatáčí v ostré vracečce a přitom jsou naprosto stabilní na limitu při rychlostech daleko překračující jakoukoliv naši maximálně povolenou hodnotu. A v neposlední řadě je příjemný neskutečně malý poloměr otáčení, který navíc u takto rozšířeného hatchbacku nečekáte. Nicméně člověk u takového řešení a ještě k tomu u Renaultu očekává, že bude fungovat tak nějak svéhlavě.

Ale ne, 4Control je prostě skvělý. Hned první den jsem si dal oblíbenou testovací trasu Komořany – Točná v Praze plnou ostrých zatáček i delších úseků a hodnotit můžu jen v superlativech. Auto se chová tak, že při najetí do ostré zatáčky ideální rychlostí nejdříve „jen“ předek drží zvolenou stopu, ale jakmile zatočí i zadní náprava a do toho se vloží imitace samosvorného diferenciálu, auto se vám jakoby stočí více dovnitř zatáčky.

Zdroj: archiv redakce

Pokud nájezdovou rychlost přeženete, nestane se nic, auto je chvilku mírně nedotáčivé. A stejně tak není vůbec problém vyvolat přetáčivý smyk. A ani v tom případě se Megane R.S. nechová nijak záludně. Rukama na volantu a zadkem na sedačce přesně cítíte, kdy se auto ještě přetáčí a kdy už se vrací do stopy. Dokonce si nevybavuji moc aut od prvního Focuse, která jsou tak zábavně přetáčivá.

Další, co se inženýrům od divize Renault Sport povedlo, je, že auto nějak samo pozná nejrychlejší způsob průjezdu konkrétní zatáčkou. Jsou zatáčky, kde je rychlejší si trochu hodit zadkem než jet čistou stopou – a tam to Megane R.S. udělá s tak čitelnou jistotou, že si po chvilce připadáte jak rodilý Fin. U zatáček s větším poloměrem pak máte pocit, jako by se auto během průjezdu nějak přilepilo na asfalt, takže nájezdová rychlost se vždycky ukáže jako zbytečně nízká, protože první metry jedete přesně na limitu, ale pak se projeví opět kombinace stabilizačním systémem simulovaného diferenciálu a zadního řízení a vy zjistíte, že vám dost rychlosti chybí.

Takže příště zrychlíte, nájezd vypadá na nedotáčivý smyk, ale pak se stane to samé. Po pár dnech v tomto autě se vůbec nepodivujete nad množstvím mnohem silnějších aut, která Megane R.S. na Ringu doslova smázne. Ale aby to nevypadalo, že se Megane R.S. řídí snadno, to ne. Kdo hledá auto, kde jednou rukou bude pít a v druhé držet cigaretu, ať hledá jinde. Megane R.S. řídit musíte. Pořád a intenzivně.

Zdroj: archiv redakce

Díky kombinaci oněch dvou pomocníků je jízda hodně rozevlátá a je potřeba neustále korigovat a usměrňovat. Ale co vám auto za to předvede, moc nemá srovnání. Je neuvěřitelně univerzální. Nerozhodí ho rozbitá okreska, kde série zatáček střídá dlouhé rovinky se spoustou ďolíků a horizontů. Stejně si libuje na dálničním nájezdu, kde spolehlivě budete pomalejší, než byste mohli být. Další věc je spotřeba. Umí 6,5 litrů – chtěl bych napsat, že to není problém, ale to není pravda. Problém to je, protože se jedná o auto, které chce pořád jet, zrychlovat a hlavně zatáčet (vypěstoval jsem si nenávist k pomalejším řidičům – to byli všichni – kteří se vždy objevili přesně před nějakou další krásnou zatáčkou), ale pokud jedete 90 a nezrychlujete, jde to. Při svižné jízdě 150 km/h po dálnici je spotřeba 10 l/100 km a při brutálním městském uličním boji 15 l/100 km.

A nakonec, vůbec není nepohodlné. Je tak nějak příjemně tuhé, ale ani na 19palcových kolech se mi za celou dobu testu nepodařilo od podvozku vyloudit nějakou nelibou ránu. Dnes jsem v něm ujel 300 km na trase Praha-Louny-Plzeň-Praha, a pokud bych mohl mluvit o únavě, tak ta je způsobená opravdu intenzivní potřebou se věnovat řízení, ale ne nepohodlnými sedačkami nebo tvrdým podvozkem. Dokonce je to jedno z mála aut, kde lze – díky možnosti si vytvořit vlastní nastavení důležitých parametrů auta – trvale vypnout stabilizaci.

Vedle zobrazení řady údajů o autě na displeji před řidičem se k volbě režimů snadno dostanete stiskem tlačítka s výmluvným názvem R.S. Nicméně se stabilizací je to složitější. Zapnutá – a nastavená v režimu Sport – funguje téméř dokonale. Nechá zadek ustřelovat, a to i když si pomáháte ruční brzdou. A hlavně zkrotí temperament 280 koní na přední poháněné nápravě. Bez opravdového samosvoru v nižších rychlostech vnitřní přední kolo začne prokluzovat. Na druhou stranu už jsem vyvolal situace, ve kterých by průjezd s vypnutou stabilizací byl rychlejší.

Zdroj: archiv redakce

Oproti minulé verzi je aktuální R.S. poháněno pouze osmnáctistovkou, řádně posílenou turbodmychadlem. To znamená 280 koní a 390 Nm. A znamená to také poměrně velkou prodlevu, ale dá se na ni zvyknout, protože na druhou stranu motor krásně točí až do omezovače. Přitom není problém jet na šestku 70 km/h a vidět okamžitou spotřebu 5,5 l na 100 km. Motor je spíš tichý, ale mně jeho zvukový projev vyhovoval. Rozhodně je slyšet a možnost si zvuk uměle vylepšit z reproduktorů (ano, i v Megane R.S. to je možné) je jeden z příznaků degenerace lidstva.

Další důležitou věcí jsou zmíněné sedačky, volant, řazení a poloha pedálů. Sedačky mají perfektní boční vedení a přitom jsou pohodlné, volant je tak akorát velký, s červeným stehem a páskem v středové horní poloze a stejně tak akorát silný. Řadicí páka padne přesně do ruky a řazení je hezky mechanické, rychlosti opravdu řadíte a cítíte tu mechanickou stránku věci. A ani poloze pedálů není co vytknout.

Zbytek interiéru je standarně „renaultí“ s dobrým i špatným, pro mě spíš s dobrým, s několika karbonovými doplňky – tedy karbonové destičky vložené na dveřích a palubní desce nebo koženka s vlisem imitující karbon na výplních dveří. Dále decentně červenou nití obšitou hlavici řadicí páky a alcantaru na sedačkách. Přiměřeně velký displej multimediálního systému, který zobrazuje navigaci, multimédia a nastavení, je doplněn čtyřmi dotykovými tlačítky (další velká pochvala, jedno z nich celý displej zhasíná) a řadou klasických pro ovládání klimatizace.

Zdroj: archiv redakce

Kapitola sama pro sebe je zevnějšek. Schválně vedle sebe postavte aktuální Hondu Civic Type R a našeho Renaulta. Honda je záměrně exaltovaná, u Renaulta je všechno tak nějak akorát. Na první pohled vidíte, že se jedná o hodně speciální auto, ale také to, že to dával dohromady někdo, kdo má v sobě geny Citroënu DS, Concorde a Catherine Deneuve a styl a eleganci má přirozeně v sobě. V souvislosti s exteriérem je potřeba zmínit světla. Přední jsou komplet LED a u modelu R.S. jsou navíc doplněny o přídavné jednotky ve spodních rozích nárazníku – ty umí svítit obyčejně, jako mlhovky, přisvěcovat do zatáčky nebo jako pomocné dálkovky. A pokud tedy dálkovky rozsvítíte, svítí opravdu dobře.

Po několika dalších dnech jsem si říkal, že na tom autě přece musí být něco špatně. A nepřišel jsem na nic, kromě jedné, opravdu otravné vlastnosti – a tu objevíte téměř okamžitě – svévolné spouštění varovných blinkrů při (pro Megane R.S.) normálním brždění. Dostal jsem z toho tik – přijedete k zatáčce, zabrzdíte, pravou ruku musíte sundat z volantu, který se s vámi ovšem neskutečně pere, trefit tlačítko výstražných blinkrů a dvakrát zmáčknout. Co ještě otravuje, je spínač pod plynovým pedálem pro deaktivaci limiteru rychlosti.

A pokud bych měl najít důvody, proč si to auto nekupovat, našel jsem tři. Když potřebujete kombi, máte smůlu. A pak už je to pouze otázka pohonu. Jsou řidiči, kteří preferují zadní pohon pro klidnější pocit z řízení, a pak ti, kdo chtějí čtyřkolku, protože odpichu z místa a zrychlení 0–50 km/h u Imprezy STI nebo Lanceru Evolution (s manuální převodovkou) se opravdu Megane R.S. rovnat nemůže.

Zdroj: archiv redakce

Ale pak přijde průjezd zatáčkou ve 100 km/h a je zase ve hře. Přitom je to přiměřeně pohodlný hatchback, ve kterém odvezete čtyři dospělé, bez problémů připojíte telefon a je vás na druhé straně slyšet a do dveří si pohodlně dáte 1,5litrovou lahev. A třetí důvod je ten nejdůležitější, ale snad bude mít řešení. Takové auto má mít opravdový samosvorný diferenciál, který je dostupný pouze v ostřejší verzi Cup.

Renaulte, děkuju! Prosím co nejvíc lidí, kupujte si Megane R.S., ať i další automobilky vidí, že ne všichni chtějí jezdit ve tříválcových nákupních taškách nebo opuchlých kusech nábytku s obrovskou nadváhou a zábavností filcky. Na českých stránkách Renault je u Megane R.S. heslo „Závod každý den“. Pokud bych hledal zkratku, jak popsat týden s tímto autem, nenašel bych lepší.

Měření a technické údaje