Toyota Corolla Verso D-4D

Corolla Verso je jedno z těch japonských aut nové generace, které bezpečně poznáte podle toho, že i v základní verzi vypadá jak po sportovní úpravě. Stačí se podívat třeba na zadní světla se stříbřitým podkladem a hned víte, že tohle auto nemůže být z Evropy. Poprvé se podobná věc objevila v tuningových kruzích, pak s tím přišla současná Mazda 6 a dnes to můžete vidět nejen u ní, ale i na Toyotě a Lexusu.

Třeba vás to svádí k myšlence, že na tyhle výstřelky není na autě pro celou rodinu místo, ale když se podíváte na to, jakým stylem je Corolla Verso dělaná, začne to celé dávat smysl.

Vůbec poprvé se totiž ve třídě MPV objevilo auto, které se nemusí bát fotek z libovolného úhlu. Ať se na něj podíváte odkudkoli, vypadá stále výborně, moderně a je z něj cítit kvalita a progresivní myšlení. Má správné rozměry a přes svou velkorysou prostornost se o něm nedá vůbec říct, že by bylo zavalité, ani zbytečně hranaté nebo naopak kulaté.

K atraktivitě designu přispívá velkou měrou základní křivka střechy a oken se zadním zkosením, převzatá z hi-techového hybridu Prius. Jestli jste viděli billboardy nebo jiné reklamy na Corollu Verso a říkali si, že je na nich opravdu pěkná, není v tom žádná retuš, protože přesně tak ve stříbrném laku vypadá.

Svým způsobem má štěstí, protože silný design je v jejím případě tou hlavní obranou proti evropským konkurentům. Po stránce síly značky i ceny jsou jí nejblíže Focus C-Max a VW Touran. Oba mají svůj charakterní styl s mnohem ostřejšími hranami a hlavně o třídu silnější motory, které se zvláště v případě C-Maxu dobře doplňují se sportovním nastavením jízdy. V porovnání s Corollou mají o pětinu vyšší výkon i točivý moment (kolem 140 koní a 340 Nm), se kterým mají o stupeň lepší zrychlení i maximální rychlost. Oba mají navíc i šestistupňové převodovky, zatímco Corolla má kulisu pětistupňovou. Je sice pravda, že v praxi je to úplně jedno a že jde hlavně o nastavení převodových stupňů jednotlivých rychlostí a ne o jejich celkový počet, ale i tak je to jeden z těch argumentů, kterým se může laický zájemce lehce ovlivnit.

Další silnou stránkou Corolly je interiér, který vyniká jak prostorností, tak i tvary palubní desky. Třetí řada sedadel je k dostání jen u vyšších verzí s cenami od 750 do 814 tisíc, ale jak pro ni, tak i pro druhou řadu sedaček platí, že je můžete lehce sklopit a vytvořit tak rovný nakládací prostor s objemem až 1563 litry. Na druhé řadě sedadel je hodně místa jak do stran, tak i pro nohy, zatímco dvě přídávná místa vzadu jsou hlavně pro děti.

Za volantem stojí za povšimnutí optitronové osvícení přístrojů s černým pozadím, které patří k řadě japonských aut stejným způsobem jako ta stříbrná světla vzadu, kolenní airbag a také řadicí páka umístěná na výběžku z palubní desky. Startování je na tlačítko, ale přesto musíte vložit do slotu u volantu elektronický klíč, což popírá hlavní výhodu všech podobných systémů, které by vám měly ideálně umožnit nechat klíč po celou dobu v kapse.

Ovládání volantu, převodovky i pedálů nechce po řidičovi podle očekávání nic náročného a celý pocit z jízdy je přesně takový, jaký byste hledali od novodobého japonského auta téhle kategorie – kvalitní utlumení všech rázů, pohodový styl řízení, na limitu šestnáctipalcových pneumatik nedotáčivost a ABS, EBD, TCS a VSC pro pohlídání všeho, co je mezi tím.

Sama o sobě nemá Corolla Verso žádné vady a v provozu ucítíte její výkonnový hendikep jen s větším nákladem na palubě nebo při předjíždění či rychlých rozjezdech na semaforech. Jakmile jí ale začnete srovnávat s evropskou konkurencí, při pohledu na její bezchybné tvary vám přijde líto, že neskrývají trochu důraznější sílu.

Marek Nastoupil