Porsche Cayenne S vs. BMW X5 4.8i

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 10

• Praktičnost 10

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 10

Přestože se u nás prodává čím dál tím víc luxusních aut, většina prestižních automobilek zatím s novináři zrovna nespolupracuje. Pokud tu vůbec mají oficiální zastoupení (což není případ například Ferrari), většinou nedisponují novinářskými vozy. A pokud už se nějaký svůj převáděcí model rozhodnou svěřit do novinářských rukou, bývá to maximálně na několik hodin.

Takže i když už jsem se svezl v lecčem, vyzkoušet Porsche je svátek i pro mě. V minulém roce jsem se projel s Carrerou 4S, ale ta jízda byla tak krátká, že jsem z ní s klidným svědomím nemohl udělat ani pořádný článek. Tentokrát jsme ale auto dostali na skoro celou pracovní dobu, od devíti do pěti. S tím už se (s trochou pečlivého plánování) dá něco dělat, i když na to, aby si člověk auto skutečně zažil, to pořád není.

Upřímně řečeno, na tohle testování jsem se sice těšil, ale že bych z něj byl úplně odvařený, to zas ne. Přece jen, nešlo o žádnou devětsetjedenáctku, ani o nového Caymana. Velký Cayenne je od začátku terčem kritiky většiny příznivců značky. Vždyť kdo to kdy slyšel, aby výrobce sportovních aut začal stavět pseudoterénní auta?

Samozřejmě že vím, že nebýt Cayenne, Porsche by už možná neexistovalo a i kdyby ano, rozhodně by nebylo tak ziskové, jak dneska je. A tudíž by si nemohlo dovolit vyrábět všechny ty speciály jako GT3 RS a podobně. Prodeje na americkém kontinentu, kde mají zkrátka na velká auta úchylku a kde cokoliv s prestižní evropskou značkou znamená symbol úspěchu, prostě Porsche vytáhly z bláta.

Pokud jde ale o design, Cayenne mi vždycky připadal jako nevzhledně nafouklá 911. A přezdívka „žába“, kterou jí někdo dal, mi taky přijde trefná. Po estetické stránce jsem tohle auto prostě nikdy nepochopil a podvědomě jsem si ho zařadil do skupiny výrobků, u kterých ani tak nejde o jejich funkci, jako spíš o vyjádření tučnosti šekové knížky jejího majitele.

Nový kabát je přece jen povedenější

Když se ovšem naskytla příležitost auto pořádně vyzkoušet, neváhal jsem. Zatímco 911 vlastně (už vzhledem ke své koncepci) příliš přímých konkurentů nemá, Cayenne je o dost konvenčnější. A tak jsme sehnali osmiválcové BMW X5, abychom si krátkou projížďku mohli dát do nějaké perspektivy. S bavorákem jsem už jezdil při představení nového modelu v Řecku, takže jsem věděl, jak dobrý je. Mezi velkými SUV to je nejlepší auto, se kterým jsem zatím jel. I když je při jízdě znatelně těžší, než jeho předchůdce, pořád dokáže v zatáčkách přesvědčit. A ten testovaný měl navíc aktivní podvozek, zabraňující náklonům v zatáčkách.

Porsche prodělalo facelift. Na fotkách na mě příliš nezapůsobil a když jsem ho poprvé spatřil na Ženevském autosalonu, okamžitě mě napadlo, že je to asi nejagresivnější příď, kterou jsem na sériovém autě viděl. Na tunerská mračítka zapomeňte, tahle světla už víc zamračit nejdou. Pod světly výstavní haly ovšem auto vypadá trochu jinak, než na denním světle. A hned, jak jsem auto uviděl na parkovišti, byl jsem nucen uznat, že mu facelift hodně pomohl. Zejména v přímém srovnání, když ho postavíte vedle minulého modelu, je to o hodně lepší.

Po usednutí do interiéru jsem pomalu začal chápat, proč by si lidé mohli chtít Cayenne koupit. Nejde ani tak o to, že je interiér perfektně sestavený a vyrobený z velmi kvalitních materiálů – to nakonec člověk u takovéhoto auta trochu očekává. Ale samotný pocit, že sedíte v Porsche, pozdvihuje interiér jakoby o příčku výš. Před sebou máte kruhové přístroje vmáčklé do sebe, skoro jako v 911 nebo Boxsteru, na volantu se blýská slavný Stuttgartský znak a čalounění černou a cihlově hnědočervenou kůží znásobuje pocit luxusu. Ne, nesedíte ve sporťáku, ale bezpochyby je to Porsche.

Pánové, nastartujte motory

Porsche neomezilo facelift jen na příď, zadní světla a drobné změny v okolí blatníků, změny proběhly i pod přední kapotou. Vidlicový osmiválec modelu Cayenne S se zvětšil ze 4,5 na 4,8 litru. Pořád je plněn atmosféricky, ale dostal přímé vstřikování, což je v téhle objemové kategorii docela rarita. Výkon vyskočil o 45 koní, celkem jich tedy velké super SUV krotí 385. Ani točivý moment rovných 500 Nm není zrovna zanedbatelný. Už pouhý pohled na tahle čísla vás ubezpečí, že vám na silnici nebude nic chybět.

Jenže nové BMW X5 má taky nový motor. Osmiválec o shodném objemu má sice o třicet koní míň, ale už jsem si ověřil, že s mohutným bavorákem dokáže zahýbat opravdu svižně. Jak jste možná už viděli ve videu, neodolali jsme a uspořádali imrovizovaný drag race. Nepoužívaná ranvej letiště byla ovšem trochu svažitá, takže přesné měření zrychlení jsme vzdali, ale porovnání obou aut dopadlo jednoznačně. Drobná výkonová výhoda zajistila Cayennu vítězství ve všech jízdách, ale ten rozdíl nebyl nikterak velký. Tohle nejsou v žádném případě pomalá auta, naopak – výkon v kombinaci s obrovskou kinetickou energií působí monumentálně a chvílemi až děsivě.

Naprosto úchvatný je zvuk obou aut. Jsem sice na osmiválce zatížený, ale moje pochvalné mručení doplňoval i Jirka. Opět má mírně navrch Porsche, které zní trochu jako umravněný hot rod. Bohužel v případě obou aut platí, že zvuku si budou užívat hlavně kolemjdoucí. Odhlučnění interiéru je v tomhle případě skoro na škodu. Uvnitř uslyšíte v obou případech maximálně vzdálené basové mručení.

Zásadní rozdíl

Další věc, kterou Cayenne s faceliftem dostal, je dynamická kontrola podvozku PDCC (Porsche Dynamic Chassis Control). Mimo jiné má i aktivní stabilizátory, které – podobně jako u BMW – pomáhají zabraňovat náklonům v zatáčkách. Porsche jsem řídil jako první. Cesta, kterou jsme museli urazit k letišti, vedla přes zalesněné kopce a byla plná velmi zábavných okresek. Jirka jel v BMW jako první, protože znal cestu lépe. Pochopitelně jsme na silnici nezávodili, ale přece jen jsme byli v časové tísni, takže jsme nasadili svižné tempo. Věděl jsem, že X5 bude dobrá, ale nedělalo mi žádný problém se držet v závěsu. Na letiště jsme dorazili v pohodě a po zmíněném sprintu jsme se vydali na pár koleček pro potřeby kameramana. A já jsem byl nucen zásadně přehodnotit svůj převážně kritický pohled na „terénní“ Porsche.

Při běžné jízdě po silnicích možná není rozdíl tak drastický, ale když jsem si dal pár koleček na letišti a pak přesedl do X5, nevěřil jsem vlastním očím. První nájezd do dlouhé vracečky, stejná nájezdová rychlost a nebýt na letišti, měl bych na BMW co vysvětlovat. Auto se nahnulo a odstředivá síla mě vynesla až za okraj dráhy. Naštěstí zrovna v místě, kde není dokonce ani odvodňovací žlábek, takže jedinou újmou byla trocha bláta na prazích a v podbězích. Neberte mě špatně, BMW je skutečně skvělé SUV, mezi svými soupeři je na silnici zřejmě nejlepší (i když ten rozdíl už není tak markantní, jako v minulé generaci, ostatní se výrazně dotáhli). Jenže Porsche Cayenne s aktivním podvozkem jako by bylo v úplně jiné kategorii.

Mohl bych tu o tom napsat ještě dvacet odstavců, ale bylo by to k ničemu. Dokud to nezažijete na vlastní kůži, neuvěříte. Ani já nevěřil a měl jsem problém vůbec pochopit, jak moc se dají fyzikální zákony ohnout. Klidně si o mě můžete myslet, že si chci importéra svými řečmi trochu podmáznout, aby mi půjčil i nějaké další modely, je mi to jedno. Kdo se v Cayennu sveze, okamžitě pochopí, že nemluvím z cesty. Jakmile přitlačíte na pilu, rozdíl oproti jakékoli konkurenci je propastný.

Někdy jsou objektivní důvody stranou

Tenhle test sice začal jako srovnávací, ale nalejme si čistého vína: Porsche Cayenne lze srovnávat jen těžko. Papírově je mu nové BMW X5 celkem důstojným soupeřem. Podobný výkon, podobná velikost, dokonce i podobná cena (alespoň v základní výbavě). Obě jsou to skvělá auta a pokud chcete skutečně dobré velké SUV, bavorák vás nemůže zklamat. Nedokážu si představit, že by někomu nestačilo, co může X5 nabídnout.

Jenže Porsche umí nabídnout něco navíc. Ne, nemyslím si, že majitelům velkých SUV jde až tolik o jízdní vlastnosti, ačkoliv v případě Porsche bych se opravdu nedivil. Jenže aura, vznášející se kolem tohoto auta, je přímo hmatatelná. Někdo si jí může spojit s arogancí a povýšeností bohatých, ale to je příliš jednoduchá zkratka. Samozřejmě, že Porsche je pro bohaté lidi a je jasné, že se vždycky najde někdo, kdo jim bude závidět. Ale majitelé Cayennu si ho nekoupili, aby provokovali „chudinu“. Stačilo mi jen pár hodin, abych pochopil, že si ho kupují kvůli jeho kvalitě, luxusu a schopnosti chovat se jako běžný osobák a přesto zajistit bezpečnost velkého off-roadu.

Když už jsme se otřeli o tu cenu – nenechte se zmást tím, že Cayenne S můžete mít za pár tisícovek přes dva miliony. Pokud jsem si u některých bavoráků a mercedesů stěžoval, že si nechávají připlácet za cokoli, u Porsche to platí čtyřnásob. Dokonce i znak Porsche, vyražený do kůže opěrek hlavy, vás vyjde na 5700 korun navíc. V základní ceně pak nemáte pořádná kola, kožený interiér, sportovní výfuky a především ani aktivní podvozek. Co vám budu povídat, cena testovaného vozu byla skoro 3,2 milionu Kč. Navíc by byl nesmysl se domnívat, že se vůbec najde někdo, kdo by si Cayenne v základní výbavě koupil. Tohle je auto pro bohaté. Nekoupíte si ho proto, že vám nestačí BMW X5, koupíte si ho proto, že ho chcete.

Nikoli jednoduchá volba

Dosti chvalozpěvů. Přes všechny věci, které jsem tu teď napsal, bych si stejně vybral BMW X5. Tedy – za předpokladu, že bych kupoval rodinné SUV. Protože kdybych něco takového dělal, už bych určitě měl v garáži nějaký pořádný sporťák a nepotřeboval bych dalšího sportovce. Potřeboval bych auto pro rodinu a X5 se mi přece jen líbí víc. Je mi ale jasné, že existuje spousta zákazníků, kteří nechtějí snášet nepohodlí a stísněnost malých sporťáků a pro ty je Cayenne S skvělou volbou. Vždyť se s ním některé úseky dají zvládnout rychleji, než s Boxsterem S. Vážně, tohle není vtip, zeptejte se mých kolegů v Anglii.

Jakkoli se může představa sportovního SUV zdát zcestná, zuffenhasenským se to podařilo. A Cayennu se podařilo získat si ve mně obhájce. Pořád si myslím, že je dost ošklivý a někdy možná až příliš arogantní, ale když zjistíte, co dokáže, chtě nechtě před ním musíte uctivě pokývnout.

Honza Koubek

Měření a technické údaje