Opel Insignia CDTI 160

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Na úvod

Když se poprvé objevily fotografie nové Insignie, byli jste z ní nadšeni možná stejně, jako my. Po opravdu dlouhé době vyrobili pěkně vypadající auto. A naštěstí nezměníte názor, ani když Insignii vidíte naživo. Přední část a boky s těmi zajímavými prolisy jednoduše působí sebevědomě a v dané třídě nadstandardně. Pohled na záď insignie už možná tolik emocí nevzbuzuje, ale to neznamená, že ani z tohoto úhlu není Insignia pěkná. A o tom, že se líbí, svědčí i otáčející se hlavy mnoha kolemjdoucích.

Technika
No a Insignia, na kterou se tu teď díváte, je tou nejprodávanější kombinací, jakou si zákazníci u nás specifikují. Tedy základem je liftback s obrovským kufrem kombinovaný s manuální převodovkou a pod kapotou usazeným dvoulitrovým turbodieselem naladěným na výkon 160 koní a 380 Nm. Zní to celé jako pěkná kombinace pro auto, se kterým chcete najezdit hrozně moc kilometrů, a přitom vědět, že v garáži máte pěkné auto, ne? Tak co myslíte, má insignia nějaké to ale?

Opel Insignia velká fotogalerie

No, bohužel má. Nicméně k tomu až později. Devatenáctipalcové ráfky, které má obuté naše auto, nahrazují standardní osmnáctky a musíte si za ně připlatit pěkných 35.000 Kč. A kdybych se na insignii měl dívat čistě očima člověka, který nejde po funkčnosti, ale vzhledu, rozhodně bych si je pořídil. A to přesně tyhle, které jsou podle mě ty nejhezčí, které můžete na insignii vůbec obout.

Na silnici
Tedy jak se s Insignií jezdí. No, špatně ne. Na kvalitních silnicích. Náš podvozek má sice i tři různá nastavení, ale režim komfort na rozbitých cestách komfortu nijak zásadně nepřidává. Jen cítíte, jak auto ztratí jistotu v posazení na silnici. Režim sport, kromě toho, že dramaticky změní podbarvení ukazatelů, které postřehnete jen v noci, o něco málo zpevní podvozek. Ale opět nijak zásadně. Kdo ví, možná za umírněným projevem adaptivního podvozku stojí ty krásné a veliké ráfky. No a teď k řízení. Pro většinu řidičů snad bude i vyhovující. Ale to pravděpodobně jen z důvodu, že nikdy neřídili auto, které s nimi komunikuje. Lepší je to v režimu sport, kdy přestane být přeposilované. Musíte ale počítat s tím, že vás někdy zatahá za ruce. Obuté devatenáctky totiž mají šíři 245 a tak se chytají vyjetých kolejí jak moucha mucholapky. Jestli si tedy připlatíte 25.000 za nastavitelný podvozek, můžete si zvolit, co všechno se stane po stlačení tlačítka Sport. Může přituhnout podvozek, zrychlit reakce plynu nebo se jen zpevní řízení. Mně osobně vyhovovalo jen zpevněné řízení, kdy dostanete alespoň více vazby s předními koly. Škoda jen, že ramena volantu jsou příliš masivní a jeho uchopení tak není optimální. Tedy alespoň v případě, že nemáte dlaně velikosti tlapy medvěda.

Dvoulitrový turbodiesel pod kapotou je úsporný. Po dálnici s ním dokážete jezdit za 6,5 litru na sto, když na to budete šlapat nebo se budete pohybovat ve značné míře jen po městě, logicky spotřeba stoupne a to zhruba o dva litry. No a těmito slovy bych nejradši povídání o motoru ukončil. Protože dál přijde kritika. Do 1700 otáček nemá prakticky žádný výkon, takže ve městě v kolonách vás bude nutit v nějakých 15, 20 km/h podřazovat na jedničku nebo si počkáte několik vteřin, než zabere, pípadně mu budete pomáhat přes spojku. Nad hranicí dvou tisíc ale motor táhne rozumně, je průměrně odhlučněný, ale když ho držíte ve správných otáčkách, je s ním Insignia rozumně svižná, ale nijak zásadně jinak, než konkurence. Může za to její váha, ta pohotovostní totiž činí 1613kg.

Prostor a výbava
Moc se mi zamlouvá výše příplatku za kožené sedačky v interiéru, které vás přijdou jen na 35.000 Kč. Co se mi už ale nelíbí je to dřevěné obložení palubní desky. A nejde ani tak o to, že to je imitace dřeva, která do mého auta nesmí, dokud mi nebude šedesát. Víte, co je na něm nejhorší? Vrže. Musím říct, že takhle rozvrzanou palubní desku u auta s patnácti tisíci najetými kilometry jsem zřejmě ještě neviděl. A tady začíná konec idylky jménem Insignia. Alespoň tedy z mého pohledu. Když se po interiéru porozhlédnete detailněji, zjistíte, že plasty, které vás obklopují, s výjimkou vrchní části palubní desky působí tak nějak lacině. Prostě plastově.Tohle je definitivní odpověď pro všechny, kteří tvrdí, že používání měkčených plastů v interiéru nemá vliv na jeho kvalitu. Vrzání se totiž samozřejmě ozývá i při jízdě. A zkombinujte si kvalitu našich silnic s devatenáctipalcovými ráfky a máte odpověď, jestli je takhle obutá Insignia tou správnou volbou.

Verdikt
Takže, ať si to zrekapitulujeme. Insignia má průměrné řízení, průměrný podvozek, velmi průměrný interiér a zvenku vypadá hrozně dobře. A to je přesně důvod, proč je v posledních měsících nejprodávanějším autem v Německu. Takže, jestli se vám líbí, jděte si ji koupit také. I když to doteď mohlo působit, že ji jen kritizuji, není to tak. Jen není tak zázračná, jak se při jejím uvedení na trh mohlo zdát. Možná nás přesvědčí i jiná motorizace na jiném obutí. Do testu se nám zanedlouho dostane benzínová jednašestka s turbem a já mám takové tušení, že by to mohla být lepší kombinace, než tahle. A jestli insignii nemilujete proto, jak vypadá a chcete si koupit opravdu dobré auto, zajděte si třeba k prodejci Hondy a svezte se Accordem. Tam totiž dostanete auto, které je podle nás ve všech směrech lepší. A abychom jenom neteoretizovali, sedli jsme si i za jeho volant, abychom si osvěžili vzpomínky. Sice je to Accord kombi s automatem, ale to pro tenhle účel není podstatné. Rozdíl mezi Insignií a Accordem je patrný hned. Plasty jsou kvalitnější po celém interiéru a rozhodně tady nikde nic nevrže.

Řízení je výrazně pevnější a komunikativnější, motor je lépe odhlučněn a podvozek i díky použití sedmnáctipalcových kol filtruje veškeré nerovnosti nesrovnatelně lépe. Až by se chtělo říct, že svezení Accordem je minimálně o třídu jinde. Je otázkou, jak se bude chovat Insignia na menších kolech. Jestli jste guru na podvozky a máte cit pro řízení, asi si devatenáctky nekupujte. Insignia je ale skvělým počinem a tleskáme Opelu za něj. Záměrně jsme tu nikde nezmínili jméno Vectra. Tahle dvě auta totiž od sebe dělí plus mínus sto světelných let a nemá smysl je jakkoliv srovnávat. Když si někdo koupil Vectru, nechápal jsem to. Když si někdo koupí Insignii, rozumím takové volbě a to i přesto, že z pohledu zábavnosti to není zrovna auto, na které bych ukázal jako na první.

Roman Trojna

Měření a technické údaje