autoweb.cz > autosalon > Autosalon Ženeva > Mini Clubman Cooper D
Mini Clubman Cooper D
Dynamika 6
Chování na silnici 6
Provozní náklady 6
Praktičnost 6
X-Factor 6
Celkové hodnocení 6
Na úvod
Jen málokdy se podaří navrhnout věc, která je krásná a stylová a zároveň dokonale plní svou praktickou funkci. Těch pár vzácných výjimek mají na svědomí ti nejgeniálnější designéři a většinou se z nich stanou všeobecně uznávané ikony.
Pár jich jistě existuje i mezi automobily. Například takový Volkswagen Brouk – byl geniálně jednoduchý, spolehlivý a zároveň levný a dostupný. Byl i praktický – ovšem na svou dobu. Po druhé světové válce bylo i jednoduché rádio luxusem, o satelitní navigaci snili jen autoři sci-fi a klimatizaci měly jen drahé americké bouráky. I když měl dva zavazadlové prostory (jeden v přídi, druhý za zadními sedačkami), mnoho místa v něm nebylo – jenže lidi tenkrát zkrátka byli skromnější. A kromě toho, Volkswagen zanedlouho uvedl Typ 2, lidově zvaný „busík“. A tam už bylo místa spousta.
Místo nebylo ani v originálním Mini, které okouzlilo celou Anglii a automobilka to napravila uvedením prodlouženého modelu Morris Traveller (nebo také Austin Countryman). Proč se tedy nový kombík založený na Mini jmenuje Clubman? Je to jednoduché, automobilka BMW nevlastní práva k názvu Traveller, takže sáhli po dalším – Clubman Estate byla o něco novější verze Mini s pozměněnou maskou. Trochu ironií ovšem je, že existoval i Clubman v krátké verzi.
Nové Mini ale není praktickým lidovým autem, ale stylovým designovým doplňkem. A snažit se mu praktičnost vnutit, to je velmi ošemetné. Dost dobře se může stát, že výsledek nebude ani praktický, ani stylový.Technika
Zatímco původní Mini Moris Traveller zůstal třídveřovým autem, nový Clubman je pětidveřový. Jenom ne tak, jak byste možná čekali. Dvoje dvířka se vedle sebe tísní na zádi, takže na boky zbývá lichý počet. Na straně řidiče jsou jen jedny, na druhé straně jsou skoro dvoje. Skoro, protože ty zadní jsou stěží poloviční – i tak ale přístup dozadu usnadňují. Angličani si sice stěžují, že v jejich případě vedou zadní dveře nikoli na chodník, ale do rušného provozu, ale ve zbytku moderního světa je to docela dobrý nápad.
Clubman je o 24 cm delší, má vyšší střechu a dvoje dveře navíc, takže by člověk čekal, že bude podstatně těžší. Chyba lávky, vývojáři se překonali a dokázali váhový rozdíl srazit na pouhých 20 kg.
To nám tedy dává naději, že jízdní vlastnosti nebudou o tolik horší, než u klasického Mini. Podvozek totiž zůstal nezměněný, vzadu tedy najdete vyspělou nápravu multi-link.
Na zádi najdete označení Cooper D, takže pod kapotou bije dieselové srdce. Motor o objemu 1,6 litru pochází z palety koncernu PSA. Možná je trochu škoda, že BMW nevyužilo některou ze svých jednotek (třeba výborný dvoulitr), protože tenhle motor nevyniká ani po stránce výkonu (80 kW/110 koní je průměr, i když 240 Nm při overboostu 260 je slušná hodnota), ani co se týče kultivovanosti. Že jde o diesel skutečně nepřeslechnete a to bohužel ani za jízdy. Stačí trochu přidat a akceleraci doprovodí temné dunění. Na dálnici ho slyšíte sice vzdáleně, ale zato pořád, což je trochu únavné.Na silnici
Dieselový motor pod kapotou Mini je ryze praktická záležitost. Dá se s ním jezdit za docela slušnou spotřebu, ale sportovní zapálení, které by odpovídalo značce Cooper od něj čekat nemůžete. Alespoň trochu hbitou jízdu umožňuje na malý diesel poměrně široký rozsah použitelných otáček a dobře poskládaná šestistupňová převodovka.
Podvozek si i přes prodloužený rozvod dokázal uchovat svou mrštnost – do zatáčky najíždí přímo dychtivě a řízení je jedno z nejlepších, která v autech s předním pohonem a elektrickým posilovačem najdete. K tomu ještě podvozek nabízí neuvěřitelnou spoustu trakce, takže ani trochu přestřelená zatáčka ještě nemusí znamenat problém.
Jenže. Když si někdo kupuje praktickou verzi Mini, asi jí nebude mít jen na zábavu, takže ho bude spíš zajímat kvalita jízdy. A to je bohužel kámen úrazu. Ani na vysokých zimních pneumatikách to není žádná sláva, podvozek je tvrdý a na nekvalitní vozovce poměrně hlasitě tluče. Abych byl spravedlivý, testovací auto bylo snad ještě předsériové a zadní stabilizítor byl úplně uvolněný, ale krátký průzkum testů mých zahraničních kolegů hovoří jasně. Tohle prostě není pohodlný podvozek a pokud si objednáte sportovní podvozek a sedmnáctipalcová kola, měli by vám rovnou přidat permanentku do masochistického klubu.Prostor a výbava
Říkat Clubmanu „kombík“ je trochu nadsázka. V nejlepším případě je to skutečný mini-kombík a srovnání s jakýmkoli skutečným (byť by to měl být třeba Peugeot 206SW) je předem prohrané. Na zadních sedačkách i v zavazadlovém prostoru Clubmanu je místo jakž takž srovnatelné s běžnými hatchbacky, nikoli s kombíky. Ale i to je dobře, protože tím pádem konečně existuje Mini, do kterého se vejdou čtyři lidi s osmi nohama a mohou si s sebou vzít víc, než jen krabičku tic-taců každý.
Pokud se týče přístupu na zadní sedačky, je to pochopitelně lepší, než u klasického Mini, ale nečekejte kdovíjakou pohodu. Pokud nemáte metr šedesát, čtyřicet kilo a artistickou průpravu, stejně budete muset odklopit přední sedačku, takže vpředu sedící spolujezdec musí tak jako tak vystupovat. Kromě toho je jeho bezpečnostní pás ukotvený na vrcholu zadních „polodveří“, takže se ustavičně plete pod nohy.
Jinak patří interiér k tomu nejzajímavějšímu, co dnes automobilky nabízí. Všude je spousta zajímavých detailů, od obřího tachometru ve středu palubní desky (který je ovšem tak trochu k ničemu, protože je dost mimo zorné pole řidiče, naštěstí si můžete digitální znázornění rychlosti přepnout na displej menšího budíku pod volantem) přes „letecké“ přepínače ovládající mlhovky, okna a další věci, až po měnitelnou barvu vnitřního osvětlení.Verdikt
Mini Clubman je povedené auto, ale nelze zavírat oči před faktem, že je to pořád spíš stylový doplněk, než cokoli jiného. Konec konců, základní cena verze Clubman Cooper D, která činí 627 400 Kč, mluví sama za sebe. A když se trochu zadumáte nad seznamem příplatkové výbavy, není problém přihodit dvěstě i víc tisíc navrch.
Na druhou stranu, konečně je to použitelnější Mini a alespoň zezačátku ho na ulici jen tak nepřehlédnete, což bude pro určitou skupinu zákazníků nepřehlédnutelné plus. Pokud máte řízení v krvi, dobře vás pobaví, ale na jakékoliv trochu horší silnici to bude nepříjemné. Zkrátka, tohle auto má hodně kladů, ale i hodně záporů, takže si při výběru musíte být opravdu jistí tím, co vlastně chcete a co jste ochotní za to obětovat. Ale tak je to u většiny výrobků.
Honza Koubek
Měření a technické údaje
Naměřené hodnoty | |
---|---|
0-100 km/h (s) | 9,9 |
Motor | |
Konstrukce | řadový čtyřválec |
Palivo | nafta |
Rozvod | DOHC |
Plnění | turbodmychadlo |
Uložení | vpředu napříč |
Zdvihový objem (cm3) | 1560 |
Kompresní poměr | 18,1:1 |
Vrtání x zdvih (mm) | 75,0x88,3 |
Převodovka | šestistupňová manuální |
Poháněná kola | přední |
Výkon a spotřeba | |
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.) | 80/110 v 4000 ot./min. |
Točivý moment (Nm) | 240 při 1750 ot./min. (260 overboost) |
Nejvyšší rychlost (km/h) | 195 |
Spotřeba paliva (l/100 km) | 5,6/3,7/4,4 l/100 km |
Objem nádrže (l) | 40 |
Rozměry a hmotnosti | |
Délka (mm) | 3945 |
Šířka (mm) | 1683 |
Výška (mm) | 1426 |
Rozvor náprav (mm) | 2547 |
Provozní hmotnost (kg) | 1250 |
Zavazadlový prostor (l) | 260/930 |
Ceny | |
Základní cena modelu | 627 400 |
Cena testovaného vozu | 844 650 |