Mercedes-Benz S500L

• Dynamika 10

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 10

• Praktičnost 10

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 10

Jsou auta, která zrají jako víno a řekl bych, že tenhle Mercedes k nim patří. Když se poprvé objevil na trhu, všichni obdivovali jeho techniku, ale k designu se vyjadřovali spíš zdrženlivě. Ne, ani dnes bych neřekl, že je eskový Mercedes přímo krásný, ale musí se mu přiznat, že se dokáže na ulici prosadit. Není tak ostentativní, že by na všechny křičel „koukejte, jedu!“, ale když si ho všimnete, určitě na vás zapůsobí. A když má hluboký černý lak a jde o prodlouženou verzi L, nenchá vás na pochybách, že jeho majitel určitě ví, proč si ho koupil.

Ono stačí, abyste s tímhle autem ujeli pár kilometrů a začne vám docházet drtivá pravda. Pokud jde o jízdní komfort a výbavu (a pokud nejste dost za vodou, abyste si mohli pořídit Phantom nebo Maybach), tohle je zkrátka a dobře nejlepší auto na světě. Jistě, nemusíte mi to věřit, můžete se se mnou přít, ale já si prostě nemůžu pomoct. Když jsem jezdil v Lexusu LS460, měl jsem drobné pochyby, kterou z těch dvou limuzín bych si vybral, ale stačilo dojet s eskem od Mercedesu do redakce a bylo jasno.

Spoustě lidem je tradiční německá preciznost a přesnost na úkor všeho ostatního (někdy i stylu a smyslu pro humor) občas až protivná, ale není sporu o tom, že na odhlučnění eskového Mercedesu někdo pracoval s až obsesivní pečlivostí. Uvnitř je na rušné dálnici větší ticho než v u mě doma. To bych si do oken musel pořídit stejná dvouvrstvá skla a ani tak bych možná od vnějšího světa nebyl izolován tak dobře.

Mercedes-Benz třídy S velká fotogalerie

Interiér je nejen oáza klidu, ale také skvělého moderního designu. Při prvním pohledu si možná vzpomenete na palubní desku sedmičkového BMW (protože co si budeme povídat, některé křivky mají zatraceně podobné), jenže jakmile začnete auto používat, konspirační teorie o zkopírovaném designu vás rychle přejdou. Mercedes má totiž výrazně lepší ergonomii ovládání. Otočný ovladač systému Comand je sice trochu podobný jako iDrive v BMW, ale spoustu funkcí lze ovládat dvěma způsoby. Buď podrobněji otočným ovladačem, nebo rychle a akčně speciálním tlačítkem, kterých jsou na palubní desce desitky a desítky. Kupodivu to ale vůbec nepůsobí zmateně, někdo si prostě dal tu práci a zařídil, aby to všechno bylo naprosto intuitivní.

A pokud ještě pořád nejste přesvědčeni, že je tenhle interiér naprosto úchvatný, počkejte, až se setmí. Intimní osvětlení zajišťuje světelná lišta táhnoucí se mezi dřevěným obložením a světlým koženým čalouněním. Vypadá to skvěle a při jízdě to vůbec neruší. To co tady popisuji jsou ale jen maličkosti, jinak v Mercedesu najdete naprosto všechno, na co si vzpomenete. DVD přehrávače s obrazovkami v opěrkách hlav, monstrózní audiosystém s prostorovým zvukem a naprosto dokonalým podáním.

O soukromí cestujících na zadních sedadlech se starají elektrické roletky zadního i bočních oken a o jejich pohodlí jedny z nějkomfortnějších křesel, jaká jsem v autě vyzkoušel. O tom, že jsou vyhřívaná a ventilovaná a mohou mít i masážní fuknci, ani nepochybujte. Prodloužená verze pochopitelně poskytuje spoustu přidaného prostoru pro nohy, takže ani dlouhán mého ražení si nemá vůbec na co stěžovat.

Ani řidič ale není o takovéto vychytávky ochuzen. Fantastické je, že přestože Mercedes dokáže posádku tak skvěle odizolovat od okolí, řidič se nijak zvlášť odtržený necítí. Pochopitelně je všechno relativní, tak přímé propojení s koly, jaké měla auta s klasickým hydraulickým posilovačem, ale rozhodně je to lepší, než u většiny takhle velkých aut.

S takhle velkým a dlouhým autem vás rozhodně nic nevybízí k nějakému zběsilému proplétání zatáčkovitých okresek – dokonce ani fakt, že máte pod kapotou osmiválec o objemu 5,5 litru a výkonu 388 koní a točivém momentu 530 Nm. Tohle je jedno z těch aut, ve kterých cítíte uspokojení z plynulé, rozvážné jízdy a jen občas na rovince trochu polechtáte plyn, abyste se mohli potěšit z okamžité a sebejisté akcelerace, kterou vám osmiválec naservíruje. A pokud byste pocítili náhlou potřebu zesměšnit okšiltovaného majitele nějakého otuněného hatchbacku, motor vás vyexpeduje od semaforu tempem 0-100 km/h za 5,4 sekundy. Což je stejně rychle, jako Subaru Impreza WRX STI.

Nenapadá mě žádné jiné auto, ve kterém bych radši absolvoval rychlou služební jízdu přes Německo, protože na autobahnu bez rychlostního omezení můžete nasadit přímo zabijácké tempo a nepřijdete přitom ani o procento svého pohodlí. Motor jede sametově tiše a jen když opravdu pozorně nasloucháte, zaslechnete občas melodický zpěv osmi válců. A spotřeba? Nenechte se vysmát, vážně si myslíte, že o ní majitelům takovýchto limuzín jde?

U takhle velkého auta ovšem musíte počítat s jistými omezeními. Například otáčecí poloměr prodloužené verze činí 12,2 metru a v některých těsnějších podzemních garážích to může znamenat mírný problém. Další věc je, že pokud zvolíte nějaká větší příplatková kola, ucítíte při pomalé jízdě ve městě jemné otřesy. S nízkoprofilovými pneumatikami si zkrátka neporadí ani jinak dokonalý příplatkový vzduchový podvozek.

Původně jsem teď chtěl začít rozebírat cenu a o kolik stovek tisíc (nepřeháním) jí můžete navýšit po pár minutách zaškrtávání v seznamu příplatové výbavy, jenže tohle je úplně ta stejná situace, jako se spotřebou. Pokud se zajímáte o cenu, tohle auto si nemůžete dovolit. Ale pokud si ho dovolit můžete, bylo by čiré bláznovství uvažovat o kterémkoli z rádoby konkurentů. A když už o nich mluvíme, měli by se sakra snažit, aby příští generace jejich limuzín měly o trochu lepší šanci.

Honza Koubek

Měření a technické údaje