Mercedes-Benz C220 CDI

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Načpak chodit kolem horké kaše: každý kdo se jen trochu oritentuje na současném automobilovém trhu moc dobře ví, že nový céčkový Mercedes má především jeden primární úkol: porazit konečně BMW řady 3. Zarytí příznivci trojcípé hvězdy s námi pochopitelně nemusí souhlasit, ale většina evropských motoristických novinářů se shoduje v tom, že po dlouhých patnáct let byl malý Mercedes v tomhle duelu vždycky až druhý.

Co hůř, v posledních letech se vozy od Mercedesu staly synonymem konzervativního zákazníka a céčko se dostalo do nelichotivé pozice – mladí zákazníci ho nechtěli, protože nebylo tolik cool jako bavorák a starší zákazníci většinou volili větší třídu E. C-class si tedy kupovali starší, konzervativní pánové, kteří neměli dost peněz na větší model. A to není zrovna skvělá pozice.

Mercedes Benz třídy C fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Pochopitelně teď dost paušalizuji. Ani chvíli nejsem na pochybách, že si céčko koupilo i několik mladších zákazníků – dokonce osobně znám dvaještě pubertální kluky, kteří tvrdí, že jim Mercedes přijde „odvazovější“ než BMW… Jenže jsou v drtivé menšině, stejně jako zmínění mladí kupci minulého céčka. Statistiku prostě nepřeargumentujete.

Nový bojovník s dvojí tváří

Jenže teď je tu céčko nové a svět je vzhůru nohama. Jistě, můžu mluvit jen sám za sebe, ale tenhle design mi skutečně sedí. A vzhledem k tomu, že jsem na konzervativní tvary docela vysazený, znamená to, že se Mercedes pohnul správným, svěžím směrem. Podle mě to dělá (kromě ostře řezaných kontur celé karoserie) především příď s velkou hvězdou v chladiči, agresivně tvarovaným spoilerem a přimhouřenými světlomety.

Každému německému manažerovi je ale jasné, že by přece byla škoda ve snaze získat mladší klientelu odehnat všechny ty věrné konzervativce, ja? Takže můžete mít nové céčko i s konzervativnějším chladičem a tradičním trojcípým zaměřovačem, trčícím z chladiče. Stačí si neobjednat výbavu Avantgarde.

Když jsem před tímhle stříbrným sedanem seděl na zahradě, dával si kávu a vychutnával poslední slábnoucí paprsky slunce, napadla mě kacířská myšlenka. Na to auto se dívá líp, než na trojkového bavoráka. Tedy pokud jde o mě – podstatně líp. Mluvím o sedanu, trojkový kombík a kupé se mi líbí, ale zadek sedanu mi přijde trochu korejský. Zadek Mercedesu sice působí trochu mohutněji, než by mohl, nebýt zadního nárazníku s příliš mnoha horizontálními zlomy, ale přesto je výrazně víc sexy. Velký kus optické práce odvedou také litá kola s vyraženými značkami AMG. Šestice dvojitých paprsků vypadá skvěle. Pokud vám jde o vzhled, objednejte si nějaká velká – nicméně tyhle sedmnáctky poskytnou i skvělý jízdní komfort.

Neměň, co není špatně, jen to dolaď

Podvozek se v zásadě příliš nezměnil, pořád je to MacPherson vpředu a multilink vzadu, ale vývojáři se pochopitelně vyblbli s pečlivým dolaďováním. Výsledek možná nepoznáte při předváděcí jízdě s prodejcem, ale přitlačte na pilu a na povrch začnou vyplouvat velmi zajímavé věci. Přestože jízdní komfort lze označit za velmi přijatelný, přilnavost zůstává na velmi vysoké úrovni. Řízení je skvěle přesné a má na dnešní dobu i dostatek odezvy, navíc můžete způsob zatočení upravit použitím brzd a plynu – stačí do toho trochu proniknout a zjistíte, že s tímhle autem může být skutečně dobrá zábava.

Zábava bohužel končí přesně v momentě, kdy začnete céčko podezřívat, že je naprosto skvělé. Jak je u Mercedesu zvykem, tlačítko s nápisem ESP OFF lže. Trakční systém lze pouze trochu ztlumit, ale když se pokusíte vyhodit zadek bokem a dát si nějaký ten driftík – a vězte, že by to klidně šlo i s tímhle dieselovým modelem – zabliká na vás prokletý žlutý trojúhelník a máte po ptákách. Ale dobře, driftovat většina zákazníků stejně neumí, takže se dá s klidem říct… nádech… pokřižování… že nový Mercedes třídy C má zábavnější podvozek než trojkové BMW. Ano, ve videu tvrdím něco jiného. Jenže po jeho dotočení jsem s céčkem strávil ještě celý víkend a vzal ho na své oblíbené okresky. Můžete se mnou nesouhlasit, můžete se se mnou hádat, ale jediné, co s tím opravdu můžete udělat je – vyzkoušet to sami.

Kacířská myšlenka?

V téhle chvíli jsem se dostal na černou listinu všech příznivců BMW, ale co se dá dělat. Bavorák je totiž výrazně nedotáčivější a působí ve srovnání s céčkem dojmem, že ho příliš umírnili, dali si příliš záležet, aby působil maximálně bezpečně i na absolutní řidičské neumětely. Zkrátka udělali uvnitř zatáčky dost místa, aby se tam Mercedes, se svým přesným a hbitým natočením čumáku k apexu těsně vmáčknul.

Teď trochu zariskuju a slíbím vám, že všichni v redakci Autowebu uděláme co budeme moct, abychom obě auta – nejlépe se srovnatelnými benzínovými motory, dostali do srovnávacího testu. Teprve pak bude možné vyřknout hlasitý verdikt bez jakýchkoliv pochyb.

Tahoun má klady i zápory

A co motor? Dvoulitrový diesel v BMW 320d mnozí označují za jeden z nejlepších nafťáků současnosti. Ve Stuttgartu ovšem zabrali a rozhodli se náskok zlikvidovat. Motor prodělal několik desítek změn, mimo jiné má nové turbo i mezichladič. Výkon poskočil o 20 koní na celých 170 (125 kW) a točivý moment dokonce o 60 Nm na kulaté čtyři stovky. BMW tedy v obou hodnotách mírně překonává. Přesto ale musím říct, že se mi motor bavoráku líbí o něco víc, je tak nějak kultivovanější… jenže ten rozdíl je tak malý, že ho většina lidí nepostřehne a naprosto chápu, že podstatně vyšší krouťák by pro spoustu zákazníků mohl být jedním z rozhodujících faktorů pro Mercedes. Jenže to se bavíme o číslech na papíře, ve skutečnosti se mi nezdálo, že by motor táhnul tak, jak by se na 400 Nm slušelo. Zrychlení na stovku za 8,5 sekundy je ovšem slušné, takže jde spíš o pocit… ba ne nejde. Slabší bavorák je totiž rychlejší. Jak to? Ano, správně, Mercedes je těžší. Papírově o 155 kilo (už to je sakra hodně), ve skutečnosti podle nezávislých měření anglických kolegů ještě víc – někteří naměřili rozdíl i 230 kg!

Ten motor je sice silný a úsporný, ale přece jen má své slabé stránky. Po nastartování je až překvapivě hrubý. Klepe se a hlučí, při zapumpování plynem se v přídi zaklepe tak, že to silentbloky nestihnou pochytat a otřes projede celým autem. Při prudší akceleraci je slyšet víc, než by bylo milé a ten zvuk není pro ucho nijak malebný. Je ale pravda, že s narůstající rychlostí se umírní a při plynulé jízdě není po hrubosti ani stopy.

Úplně bezchybné to přece jen není

Vzpomněl jsem si ještě na jednu věc, která by mohla rozzuřené příznivce BMW trochu uklidnit – od skutečně sportovní jízdy mě odrazovala spojka a řazení. Ne, že by šestistupňová převodovka byla špatná, ale její páka má příliš dlouhé dráhy a to samé platí o spojkovém pedálu. V tomhle je trojka daleko vpředu – vyvážení všech ovládacích prvků je pro uspokojivý pocit z řízení přímo zásadně důležité.

Možná se vám zdá test trochu zmatený – upřímně, mě taky. Představte si ale ten boj, který zuří v mojí hlavě. Už od malička mám rád bavoráky. Jedním z mých nejoblíbenějších angličáků byla stříbrná sedmičková limuzína, model E23. Její ostrá šípovitá příď mě fascinovala. V ohmataném německém autokatalogu zase na celé čáře vedla trojka E30. Už vidím ty káravé pohledy a zdvižené prsty – automobilový novinář by přece měl být nestranný. To je jistě pravda, ale nepopřete, že každý motoristický nadšenec má slabost pro určité auto – a pokud motoristický novinář není automobilový fanda, je něco špatně. Takže se všichni (nebo aspoň někteří) snažíme být objektivní i přes zuřící vnitřní boj.

Technika jak od Spielberga

Nedá se to oddalovat, pojďme na interiér. Minulé céčko bylo v tomto ohledu upřímně řečeno dost zoufalé. Jenže i tady se tentokrát dotáhlo na BMW jako nic. Materiály jsou měkké, kvalitní, dobře zpracované a navíc tu můžete mít spoustu opravdu zajímavých hraček. Předem upozorňuji, že většina jich je za příplatek a dokážou už tak vysokou pořizovací cenu ještě podstatně zvednout. Důležité ale je, že pokud na to máte a chcete, můžete si do céčka objednat věci, které před pár lety byly jen v nejdražších limuzínách.

Mluvím například o hlasovém ovládání Linguatronic. To se mi líbilo asi nejvíc – protože konečně opravdu funguje. Našli jste ho už v poslední generaci třídy S, ale zezačátku nebylo jeho ovládání žádný med. Vyžadovalo precizní anglickou výslovnost a ani tak vám v polovině případů nerozumělo. Nová verze už nemá povýšené oxfordské móresy a rozumí i „české“ angličtině. Česky ovšem neumí, takže při zadávání do navigace musíte jména měst a ulic anglicky spellovat. Když tohle zvládnete, máte vyhráno. Podařilo se mi bez jakýchkoliv – a teď myslím opravdu i těch nejmenších problémů nastavit a spustit navigaci a pak si ještě na vestavěném harddisku najít oblíbenou skladbu, aniž bych sundal ruce z volantu. Což bylo dobře, protože jsem se zrovna nepříliš pomalu proplétal serpentinami na křivoklátsku. V jiném autě bych se zmohl tak možná na ztlumení rádia… Tenhle systém opravdu funguje – celé rozhraní Command navíc velmi dobře vypadá, absolutně snadno se přes bluetooth spojí s vaším modelem a na požádání přetáhne vložená cédéčka na zmíněný harddisk, takže je už příště nemusíte tahat s sebou.

Další skvělou věcí jsou příplatkové inteligentní světlomety. Podle četnosti pohybů volantem a rychlosti poznají, jestli jedete po okresce nebo po dálnici a mění svůj režim – na dálnici zvýší výkon a dosvit, na okresce zesílí osvětlení na řidičově straně, v mlze se víc sklopí, nasvěcují zatáčky a když náhodou praskne hlavní žárovka, snaží se jí zastoupit těmi ostatními.

Nesnadný verdikt

Tenhle souboj mezi Mercedesem a BMW byl pouze simulovaný, bavoráka jsem k dispozici neměl, takže ostrý verdikt nečekejte. Ale jedno je jisté – tentokrát to bude velmi, velmi těsné. Jenže co si budeme povídat, těch, kteří se nakonec budou zcela vážně rozhodovat mezi zmíněnými auty, bude docela málo. Obě značky mají silnou zákaznickou základnu, jejíž členy by ani nenapadlo zběhnout k nepříteli. Takže možná jenom malé přátelské upozornění pro šťastné majitele trojkových bavoráků – až vedle vás zastaví nové céčko, jeho řidič si rozhodně nezaslouží pohrdavý, či nadřazený pohled. Ten dech, co cítíte na zátylku, je totiž jeho.

Honza Koubek

Měření a technické údaje