Kia Ceed 1.4 LX

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Nemá sice tak krkolomné jméno, jako nedávno testovaný Nissan, ale ani tak to není zrovna nejjednodušší. Už jsem slyšel spoustu různých zkomolenin a jsem si téměř jistý, že určitá skupina lidí bude tomuhle hatchbacku familiérně říkat „cédéčko“. Budou to zřejmě ti samí, co největší sedan od škodovky nazývají „superbéčkem“.

Název nového soupeře pro zavedené evropské vozy „třídy Golf“, se má ve skutečnosti číst „Síd“, zkrátka jako anglické „seed“, neboli sémě. Co a kam hodlá Kia zasít mi není úplně jasné. Dalším vysvětlením je spojení dvou zkratek: CE (Community European), což má značit zaměření na evropské trhy a ED (European Design), naznačující, že se designéři při vývoji řídili vkusem a požadavky evropských zákazníků. Osobně se domnívám, že zas nějaký kreativec natáhl příliš mnoho podpůrných prostředků a pak dokázal ostatní přesvědčit, že čím složitější, tím lepší.

Kia Cee’d fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Další mírné pochybnosti mám o onom proklamovaném evropském designu. Abyste mi rozuměli správně, Cee’d skutečně vypadá dobře. V bílém laku dokonce i velmi dobře (a kdybyste věděli, jaký mám jinak vztah k bílým autům, pochopili byste, jak velký je tohle kompliment). Stačí ho zaparkovat mezi současné evropské hatchbacky a zapadne mezi ně naprosto přirozeně. Snad jen extravagantní Mégane, nebo třídveřová C4 budou vypadat výrazně odvážněji, ale Golf, Focus, nebo Astra mu budou zcela rovnocennými soupeři. Když se vám ale stane, že náhodou zaparkujete mezi dvě Mazdy 3, budete mít problém. Cee’d totiž na první pohled nepoznáte. Možná podle světel, ale C-sloupky, zadní boky a celá zadní část střechy jsou téměř k nerozeznání. Kam se hrabe podobnost Fabie a Swiftu, tohle jsou dvojčata téměř jednovaječná.

Jenže to nemusí vůbec vadit, hlavní je, že auto vypadá svěže a moderně. A navíc je i kvalitní. Stačí prozkoumat rovnoměrné mezery mezi panely karoserie, poslechnout si sebejisté žuchnutí, se kterým se zavírají dveře a pokochat se zajímavou grafikou zadních světel a musí vám být jasné, že doby zoufalé první generace Ria jsou definitivně ty tam. Ještě výrazněji to budete cítit v interiéru. Zaprvé se tam dá bez obav dýchat i nosem – což se o starém Riu rozhodně říct nedalo. Žádné plastikové výpary, žádné nezačištěné otřepy u odlitků palubní desky, vládnou tu moderní, měkčené plasty, příjemné na dotyk i na pohled. Ergonomie je zvládnutá na jedničku, volant je nastavitelný v obou osách a poskytuje dostatečný rádius i pro dlouhány, sedačky sice nejsou nijak hluboké, ale budete se v nich cítit pohodlně i po delších cestách a všechny ovladače mají jistý a robustní chod. Zkrátka a dobře, všechny ty chyby, které vás napadnou při slovním spojení „korejské auto“, jsou ty tam. Nakonec by ani nemělo být divu, design auta vznikl v Evropě a vyrábí se, jak známo, na Slovensku.

Pokud Cee’d designově v něčem vyniká, je to vnitřní prostor. V šířce a prostoru nad hlavou dokonce překonává Focus (který je sám o sobě v této kategorii výborný), takže na místo si budou stěžovat jen hnidopiši, kteří si v tabulce přečtou, že má nová Fabia, či jakýkoliv jiný soupeř, některý z rozměrů o 2 milimetry větší. Kufr má slušných 340 litrů, zadní sedačky po sklopení vytvoří rovnou podlahu. Předek, kterému dominuje rozšiřující se kapota, dodává autu příjemně dynamický vzhled, aniž by působila extravagantně. Navíc pomáhá k nadprůměrně dobré aerodynamice – součinitel Cx=0,33 je dokonce nižší, než u zmíněného Focusu, či Golfu. Přidejte k tomu výjimečně tuhý skelet karoserie a výsledkem je výborná odolnost proti aerodynamickému hluku a příjemné cestování dálniční rychlostí.

Po mechanické stránce nečekejte žádné výstřelky – Cee’d se může řadit mezi moderní hatchbacky, ale nijak je nepřečnívá. Vpředu najdete klasickou nápravu MacPherson, zadní nápravu výrobce označuje jako „nazávisle zavěšenou víceprvkovou“, jenže to není tak úplně pravda. Náprava je jen trochu vylepšená a několika přídavnými táhly ověšená torzní. Ale ono to nějak zvlášť nevadí – vždyť Honda s Civicem dokázala, že se dá žít i bez nezávislého zavěšení.

Podvozek rozhodně není špatný. V zatáčkách sveřepě drží stopu i při nadprůměrných rychlostech, přestože je primárně stavěný na bezpečí a pohodlí, nikoli na sportovní jízdu. Těm, kdo mají zkušenosti s tím nejlepším, co se dnes v segmentu C nabízí (tedy v tomto případě s Focusem), bude po krátké projížďce po městě jasné, že Cee’d přece jen trošinku ztrácí. Jako by potřeboval trochu měkčí pružiny a naopak tužší tlumiče – karoserie se neustále mírně natřásá a poskakuje, jako by neměla dost času se úplně uklidnit. Karoserie jí přitom poskytuje ideální opěrný bod, podle automobilky je torzně tužší, než skelety Méganu, Focusu či Astry. Navíc jsou její dutiny vyplněné izolační pěnou a obě nápravy nesou hydroformované pomocné rámy. To všechno docela úspěšně bojuje proti NVH, neboli hluku, vibracím a nekultivovanosti, takže se auto sice kolébá, ale uvnitř je ticho.

Pod kapotou nám pracoval nejmenší nabízený motor, čtrnáctistovka. Má ale rovných 109 koní, což určitě není málo a na běžné ježdění to naprosto stačí. Točivý moment 139 Nm už ovšem žádný zázrak není, což ucítíte v dálničních kopcích. Pokud se po dálnicích pohybujete často, bude lepší našetřit pár korun a zvolit šestnáctistovku (122 koní), případně diesel o stejném objemu (115 koní a 255 Nm). Vrchol nabídky budou tvořit dva dvoulitry.

Nejmenší motor sice strádal na dálnicích, ale jinak se mi jevil víc než sympaticky. Na rozdíl od některých konkurenčních motorů pracoval se zápalem pro věc, nevadilo mu vytáčení a měl celkem příjemný zvukový projev. Převodovka má poněkud delší dráhy, ale je přesná a pracuje hladce. Řízení je také docela příjemné. Přestože má elektrický posilovač a tudíž postrádá prakticky jakoukoli zpětnou vazbu, nějakým způsobem dodává řidiči dost sebedůvěry a Cee’d se s ním řídí překvapivě intuitivně. Jenom ta tuhost kolem středové polohy by mohla být o něco lepší. Pokud budete jezdit úsporným stylem (což v tomto případě znamená velmi „rozvážně“), dosáhnete udávané kombinované spotřeby kolem šesti litrů, ale při rozumné a zároveň nezdržovací jízdě není problém zůstat lehce nad sedmi litry, což je pořád ještě přijatelná hodnota.

Pokud se týče výbavy, měli jsme v úmyslu půjčit si ten nejlevnější model, který na reklamě nabízejí za 339 980 Kč. Jenže výbava Base v novinářské flotile chybí, takže jsme se museli spokojit s úrovní LX, která byla základní donedávna. Má navíc především klimatizaci a ještě pár drobností a Cee’d s ní stojí necelých 370 tisíc. Za tuhle cenu dostanete 6 airbagů, ABS, audiosystém schopný přehrávat MP3, palubní počítač, centrální zamykání a pár dalších věcí – zkrátka slušný základ, se kterým se skromnější zákazník spokojí.

Než se Cee’d objevil v redakci, shodli jsme se, že jsme na něj docela zvědaví, i když výraz „těšit se“ bychom asi nepoužili. Moje zvědavost byla uspokojena vrchovatou měrou. Ne, žádnou ohromením pokleslou čelist si z testu neodnáším, ale Cee’d si vysloužil pochvalné pokývání hlavou. Tohle už není auto, o kterém byste při rozhodování říkali „a co ten korejec, je přece tak levný“. Cee’d plnoprávně patří mezi ostatní bojovníky a má v rukávu pár triků navrch. Tím nejviditelnějším je záruka. První tři roky máte záruku na všechno, ať už ujedete kilometrů, kolik chcete. Pět let trvá záruka na celé auto, pokud se tachometr nedostane za číslici 150 000 km. Na pohonné ústrojí, tedy motor, převodovku a tak dále, je ovšem záruka neuvěřitelných sedm let. Vsadím se, že u konkurence se drbou za uchem a přemýšlejí, jak se to automobilce Kia může vyplatit. To ovšem zákazníka nemusí zajímat, ten má své jisté.

Honza Koubek

Měření a technické údaje