Hyundai Santa Fe 2.7 V6

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Před nějakými pěti lety jste v korejském autě našli nekvalitně sestavený interiér z materiálů, které člověku s estetickým cítěním způsobovaly nevratné poškození mozku. V jednom starém Accentu jsem se málem přiotrávil, když jsem ho nechal pár hodin stát na sluníčku, protože palubní deska odpařovala toxické plyny. Dveře většinou neseděly, motory byly většinou nekvalitně okopírované ze zastaralých evropských a podvozky sloužily spíš k udržení auta nad zemí, než k nějakým jízdním vlastnostem.

Zkrátka a dobře, byly to takové stodvacítky moderní doby a kupovali si je jenom lidé, kteří měli málo peněz a z nějakého důvodu odmítali mnohdy kvalitnější ojeté auto. Jenže stejně, jako se v zahraničí přestali smát škodovkám, přestáváme se pomalu my smát korejským autům. Protože, světe div se, na rozdíl od zboží na stáncích Holešovické tržnice, on to není pořád ten stejný plastový šmejd. Korejské automobilky jdou do sebe, čerpají zkušenosti od západních sousedů rychlostí vyprahlé houby a na jejich nových modelech je to znát.

Hyundai Santa Fe fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Pochopitelně ještě v nabídce najdete auta, která bych nedoporučil ani nesympatickému sousedovi, ale mezi nimi se začínají rýsovat opravdu slušné nabídky. Růžky vystrkuje podařený Getz i chlapácké Sorento, ale jestli existuje skutečný důkaz o tom, že Korejci už dnes umí zasáhnout i do šarvátek na hlavním bojišti, je to Hyundai Santa Fe.

Hromada změn k lepšímu

Zapomeňte na starý model, který sice jezdil docela pěkně, ale vypadal, jako by ho právě pobodal roj včel. Nové Santa Fe výrazně povyrostlo a jeho karoserie je jasnou ukázkou, že se v Asii přestali snažit trefit do evropského vkusu svými prostředky a raději si nechali poradit od skutečných evropanů. Netvrdím, že si z něj sednete vedle židle, ale několik lidí v mém okolí ho bez váhání označilo za pohledné auto.

Doslova revoluce se odehrála v interiéru. Ne, že by to byly nějaké lukulské hody moderního designu, ale pokud se pokusíte srovnat interiér nového Santa Fe s některými staršími modely značky, zjistíte, že nemáte žádný styčný bod. Tohle je jak z jiného světa – nebo, výstižněji řečeno – od jiné automobilky.

Plasty na palubní desce sice nejsou měkčené, jak je zvykem u evropských modelů, ale svou barvou ani texturou nevyzařují dojem levného bakelitu. V tom byli Korejci až dosud světoví mistři. Další všeobecně známou korejskou úchylkou je snaha nacpat plastovou imitaci dřeva, kam to jen jde, protože podle ní se přece pozná luxusní kára, ne? Zatím jim bohužel nikdo nevysvětlil, že opravdu „ne“, ale falešné dřevo v Santa Fe má alespoň příjemnou barvu i strukturu a s čistým estetickým svědomím mohu říct, že mě nerušilo.

Do třetí řady basketbalistu nenacpete

Upřímně řečeno, k vyrušení bych během testování Santa Fe býval potřeboval pořádně silný impuls, protože jsem téměř celou dobu nevycházel z údivu. Nikoli snad nad jízdními vlastnostmi, které se naprosto nevymykají průměru daného segmentu. Auto jede celkem hladce, v zatáčkách se vinou vyššího těžiště naklání a jeho zcela převládající charakteristikou je nedotáčivost. Jízdní komfort mírně zaostává za evropskými soupeři, stačí přejet třeba dilatační spáru na mostě a karoserií rázem proběhne nepříjemný otřes.

O trochu víc už mě překvapil prostorný interiér, hlavně proto, že jsem se u několika zahraničních kolegů dočetl, že uvnitř není místa nazbyt. Jenže mých 197 cm dokáže otestovat většinu aut až na dřeň a v tomto případě jsem neměl žádný pocit stísněnosti, či nedostatku místa. Volant je teleskopický (což už samo o sobě zasluhuje u korejského auta pochvalu) a i když bych ho mohl mít ještě trochu vysunutější, na asijské poměry jsem si za volantem našel pozici celkem slušnou. Stejně dobře jsem se posadil i „sám za sebe“ do druhé řady. S třetí řadou sedaček už je, pravda, trochu potíž. Ne nadarmo se Hyundai pyšní tím, že je první, kdo dává šestou a sedmou sedačku do SUV střední velikosti. Prostoru vzadu je skutečně poskrovnu a pokud se tam budete snažit dostat kohokoli jiného, než děti, vysloužíte si doživotní prokletí a mastný účet od chiropraktika. Už vůbec nemluvě o tom, že v kufru vám zbyde místo leda tak na mléčnou čokoládu.

Na druhou stranu, pokud víte, že třetí řadu sedadel potřebovat nebudete, můžete se těšit z ještě většího prostoru v zavazadelníku. Místo sedaček, které se sklápějí pod podlahu kufru, totiž získáte praktický, uzavřený odkládací prostor. Zamrzí naopak absence jakékoli rolety, nebo krycího deklu zbytku prostoru.

V hlavní roli ticho

Co mě ale skutečně položilo na lopatky, je odhlučnění vnitřního prostoru. Možná si budete myslet, že přeháním, ale věřte mi, že bych se ho nebál srovnat i s etalonem této kategorie, Lexusem. Nikde nic nevrže, neklepe, podvozek na kvalitní silnici téměř neslyšíte a o motoru při vyšší rychlosti zkrátka nevíte. Důkazem budiž můj kopanec na jednom dálničním nájezdu, kde jsem jaksi pozapomněl, že nemám automat a nechal tam trojku. Probral mě až omezovač otáček, motor prostě přes slabě puštěné rádio nebyl slyšet.

O víkendu jsem si se Santa Fe dal delší cestu a byl to skutečně odpočinkový zážitek, skutečná pohoda. Až mě napadlo, že by se k tomuhle autu možná spíš hodil automat. Jenže Hyundai ho zrovna k tomuhle motoru nenabízí a já mám takový pocit, že moc dobře ví proč: pravděpodobně zatím nemají natolik vyspělou jednotku, aby se ke všeobecné kultivovanosti tohohle auta hodila.

Když už jsme narazili na motor, vidlicový šestiválec o objemu 2,7 litru má sice skoro 190 koní, ale s téměř dvoutunovým autem má občas skutečně co dělat. Dá se udržet i docela svižné tempo, ale počítejte s vyšší spotřebou, zhruba kolem 12 litrů.

Jednoduché počty

Hlavním trumfem Santa Fe ovšem zůstává pořizovací cena. Srovnatelní soupeři z Evropy a Japonska většinou nemají sedm míst a průměrně stojí o třetinu víc. Za benzínový šestiválec s plnou výbavou totiž dáte 899 900 Kč, diesel stojí jen o 10 tisíc víc, ale zase ho můžete mít se skromnější výbavou. Cena se pak dá srazit na necelých 700 tisíc, ve verzi N1 na šest set a nějaké drobné. A jestli vás zajímá, jak je na tom s odhlučněním nafťák (který si pravděpodobně koupí drtivá většina zákazníků), počkejte si měsíc. Test na sebe nenechá dlouho čekat.

Honza Koubek

Měření a technické údaje