Range Rover Sport SDV8 (2014)

• Dynamika 10

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.8

Radosti

Posun v oblasti pohodlí směrem k předchůdci; motor; spotřeba; charisma

Starosti

Detaily v kabině; hmotnost versus dynamika

Psát test nového Range Rover Sport 4,4 SDV8 HSE Dynamic je mým pohledem trochu zbytečné. Abych vysvětlil, nejde tak o auto, které je více než zajímavé a stojí za to se mu věnovat, ale mám teď na mysli smysl s ohledem na dopad na čtenáře, potažmo zákazníky. Myslím si, že Range Rover Sport s osmiválcem buď chcete, a pak si ho prostě koupíte bez ohledu na to, co se kde napíše v testu.

Nebo si ho nemůžete dovolit a pak jsou vám jakékoli informace o něm stejně zbytečné. Začnu asi tím, že Range Rover Sport nemá v zásadě na trhu konkurenci – ano, je tady Mercedes GL, ale ten jde spíše proti klasickému Range Roveru a „sportovnější“ verzi GL německá značka v nabídce nemá. A BMW X6, které by se svou „sportovní“ vizí mohlo Range Roveru Sport postavit, zase nedosahuje jeho noblesy, charismatu, třídní nadřazenosti – a nemá naftový V8 jako Sport.

Takže jsme zpátky na začátku – chcete „něco jako“ Range Rover Sport? Pak nemáte jinou možnost než si koupit Range Rover Sport. Musím zmínit, že nový Range Rover Sport udělal obrovský krok od předchozí generace směrem ke klasickému Range Roveru. Pokud někdo kritizoval minulou generaci pro méně komfortu, dokonce určitou uskákanost či prkennost, tak nový Sport je svému většímu sourozenci velmi podobný. A to nejenom vzhledově.

Motor Range Rover Sport SDV8 je silný, podle očekávání… A překvapivým stylem úsporný.

Mluvím-li o autě, které jsme měli na test, tak nutně musím zmínit pohonnou jednotku. Už jsem to naznačil a teď upřesním, že naše verze měla pod kapotou vidlicový osmiválec s objemem 4,4 litru, výkonem 339 koní a točivým momentem 700 Nm s maximem v 1700 otáčkách. Zasadíme-li to do kontextu osmistupňové automatické převodovky, nelze prohlásit nic jiného, než že tohle auto je – navzdory své hmotnosti znatelně nad dvěma tunami, velmi rychlé.

Na stovku zrychlí Sport z nulové pozice z 6,9 sekundy a to je schopnost, která zaslouží úžas, nebo minimálně uznání. Nejde ale jen o zrychlení s pevným startem, auto je rychlé v jakémkoli okamžiku, třeba jedete-li devadesát a najíždíte na dálnic, pak přišlápnutím plynu zrychlí Sport neuvěřitelným způsobem. A to, cestujete-li po německé dálnici (anebo neřešíte-li dopravní předpisy) lze aplikovat kdykoli dále, třeba ve stošedesáti. Pružné zrychlení je opravdu fenomenální.

V8 4,4 litru, přes dvě tuny hmotnosti. A spotřeba kolem deseti litrů? Ano!

Hned doplním, že problémem není spotřeba, já jsem si dal s Rangem asi 800 km v kuse napříč republikou tam a zpátky a spotřeba v průměru nepřesáhla deset, jedenáct litrů, což hraničí s černou magií. Je tady jeden nepříjemný aspekt, mluvím-li o dynamice a to je zpomalení. Záměrně neříkám brzdy, ty jsou velmi schopné, ale mohly by být možná kousavější, respektive razantnější, protože fyzika platí stále a brzdová soustava sice nepolevuje, ale hmotnost nelze zamaskovat a ta je na brzdách znát. Možné více při posouvání se ve městě nebo koloně spíše než při „obyčejném“ cestovním brzdění. Motor nemá potíže auto dostat do pohybu, ale jak se celá 2,4tunová bestie pohne, třeba v zácpě, a vy hned vzápětí brzdíte, cítíte hybnost, se kterou by chtěla karoserie pokračovat dál ve směru jízdy, ale brzdy pracují na deceleraci. Na dálnici je Range Rover Sport plavný, ve městě je třeba s plynem a brzdou pracovat odpovědně.

Rolls-Royce Ghost EWB

První jízda | vydáno 7. 11. 2011

Přesuneme-li se do kabiny, jsou tady tradiční detaily typu nastavování podvozku, sytému pohonu všech kol, světlé výšky atd. a přiznávám, že já jsem Terrain Response nijak moc nezkoušel. Ano, je tady mocná brodivost, obrovské nájezdové a přejezdové úhly, ale neumím si představit, že bych s nádherným autem za bratru tři miliony korun vyrazil někam do sutě a kamení. Prašnou cestu, mokré kostky a blátivý sjezd ze silnice do lesa zvládl Range samozřejmě bez poskvrny (tedy myšlenkové poskvrny, reálně byl špinavý až na střeše a kapotě – což mimochodem bylo složité ručně umýt, nejsem obr a nahoru jen tak tak dosáhl).

Interiér Range Rover Sport je, s příplatky za šest set tisíc Kč, skutečně luxusní a pohodlný

Rovnou zmíním, že dosáhnout na samé dno, tedy za sedačky, jsme měl problém i v zavazadlovém prostoru, který je velký, hluboký a pro prcky jako já až nedosažitelný bez toho, abych vyskočil do kufru a sedl zadkem či koleny na hranu zavazadelníku. Příkladem může být „zatoulaná“ lahev vody. Zpět k terénu, určitě se v něm Sport neztratí, nečekám ale, že by tam s ním kdo v našich podmínkách jezdil. Volant je velký, jde příjemně do ruky, jsou na něm typické ovladače, řízení nenabízí nijak moc citu (kde by se také cit v autě tohoto typu měl brát, že?), ale je vcelku přesné a jezdit se Sportem rychle v menším prostoru, mezi překážkami, není neproveditelné. Je třeba zvyknout si ale na rejd, zaklesnout ruce do polohy tři čtvrtě na tři a jen houpáním doprava-doleva všechny zatáčky neprojedete.

Pod volantem jsou pádla řazení – nepoužíval jsme je, nebylo zapotřebí, neboť jsem se jednak ztrácel v tom, na jaký jedu kvalt, a také to vzhledem k síle motoru prostě nebylo třeba. Chci ale říct, že v autě za tři miliony korun bych čekal pádla – co já vím – z karbonu, kovu, něčeho ušlechtilejšího než je plast, který vydává pod prsty zvuk, jako když si brnkáte nehtem o prázdný kelímek od jogurtu. A určitá výtka jde ode mne k navigaci, kterou nemohu – přiznávám jako ne zrovna milovník techniky, té digitální – označit za intuitivní. Někdo z kolegů přede mnou nastavil asi jako domovský stát Chorvatsko, já se toho nemohl a nemohl zbavit, takže používat systém v českém prostředí se mi právě nedařilo.

Sport jako modelová řada, v pohodlné kabině je třeba „sport“ brát s nadhledem.

Klimatizace, špičkové rádio, blablabla, to u vozu typu Range Rover nemá smysl řešit, vše tu je a vše funguje tak, jak má. Na chvíli jsem během cesty přesedl na místo spolujezdce a narazil jsem na něco, co mi trochu zkazilo cestování. Chtěl jsem se prospat a při pokusu sklopit opěradlo sedačky do polohy „co nejvíce vleže“ mne motorky a serva nepustily nijak moc dozadu. Mechanická sedačka umí víc zalehnout. Vzadu místa dostatek, o kufru jsem mluvil, nicméně stále u Range Roveru Sport cítím, že na to, jak je zvenku velký, by v kabině mohl být co do prostoru ještě vzdušnější. Před sebou mám kapotu jako kus ingotu, ale v sedačce se cítím jako ve sportovním voze. A to možná je správně, vlastně nevím, zde se vcítit do role ideálního zákazníka asi neumím.

Verdikt

Znovu zmíním cenu, auto s tímto motorem stojí v základu 2,37 milionu Kč, s příplatky, které nebudu jmenovat (je to jeden celý dokument a lakonicky seznam zahrnuje prostě „vše“ snad kromě televize – tedy pokud jsem TVtuner za jízdy nepřehlédl)… Tedy s oněmi příplatky byla výsledná cena vozu bez necelých čtyř tisíc rovné tři miliony Kč. Tím se, myslím, Range Rover Sport jasně vymezuje určité skupině zákazníků, která má Range Rover Sport dostatek financí.

Jednak na auto jako takové, a také na provoz – nejde o spotřebu, ta je fajn, ale třeba na sady gum nejméně s dvaceti palci v průměru, pojistku, a tak dále.

S co možná největší objektivitou bych chtěl říct, že Range Rover Sport dělá svou práci dobře, je luxusní a opulentní více než byl dřív, je masivně rychlý a přesto úsporný, je neotřelý, šarmantní a nepřehlédnutelný. A zcela bezostyšně posunuje svého majitele či řidiče řidiče na ten správný společenský status.

Měření a technické údaje