Rakovan: Virtuální realita už je nedílnou součástí aut. Bohužel.

Mám auto. Mám starší auto, abych byl přesnější. Není to žádný veterán, nicméně už je natolik staré, že se z něj stala klasika. Subaru Impreza WRX STI první generace původem z Japonska. To, že o něm píšu, se netýká jeho jízdních vlastností nebo schopností jezdit rychle za jakýchkoli podmínek. Zmiňuji se o něm v souvislosti se zvukem. Specifickým, jadrným a charismatickým zvukem.

Stačí nastartovat a v předu pod kapotou se rozběhne dvoulitrový boxer s kovovým klepáním. Jako když vezmete desetilitrovou plechovku s dvaceti stovkovými hřebíky a začnete s ní třást. Stačí prošlápnout plyn a turbo syčí jak jedovatý had, v podstatě už od těch nejnižších otáček a při každém přechodu na vyšší stupeň si frajersky uplivne.

Práci s řadící pákou doprovází široká škála zvuků, tak jako když stojíte na nástupišti vlakového nádraží a kousek od vás posunují vagony. Zadní diferenciál dá ránu jako z děla při každé změně kvaltu směrem dolů a výfuk? Bublání, které bych popsal tak, že si Bud Spencer pobrukuje pod vousy a na rtech má přitisknutý megafon.Být robot, nebo možná jen technikou posedlí blázen, poslouchal bych tohle auto místo hudby, je svým způsobem hrozně muzikální a náladové, jeho projev se mění v závislosti na tom, jak rychle/ostře/rozevlátě/klidně s ním jedete.

Netvrdím, že je příjemné jezdit s takhle hlučným autem na dlouhé vzdálenosti, to určitě není, na druhou stranu považuji jeho osobitý zvukový projev za nedílnou součást charakteru, který by mělo sportovní auto mít.

Teď bych chtěl mluvit o BMW M5. O tom novém. Ještě jsem s ním nejel a nemám důvod si nemyslet, že to bude skvělý a technicky propracovaný stroj, nejsem zarytý fanoušek divize M, takže nečekejte zhrzené elaboráty na téma „tohle už není pravé emko.“ Vlastně je mi jedno, že má auto foukaný osmiválec, že bude zřejmě diesel a že nás čeká pravděpodobně čtyřkolka.

Nerad bych prohlásil, že jsem nad BMW zlomil hůl. Je to tak, že to, jakým způsobem se automobilka odvrací od svých tradičních hodnot a upírá se kamsi do neznáma ve snaze držet krok, se mi nelíbí. Rezignoval jsem na to, že u nových aut postrádám to, co jsem nacházel dřív u jakéhokoli zástupce značky bez ohledu na motor či specifikaci (výjimkou budiž jeden jediný model s jedním jediným konkrétním motorem a jednou jedinou převodovkou).

Dnes je tomu mým pohledem jinak, namísto někdejšího „sednu do jakéhokoli auta a vím, že bude skvělé, rychlé, zábavné i kultivované zároveň“ musím své favority obtížně hledat. Takže vývoj u tak specifické oblasti typu divize M je mi celkem volný.Zpátky ale ke zvuku, zpátky k BMW 5. Vyděsila mne informace, která se objevila ještě před oficiální premiérou auta, a to, že nová em-pětka bude vybavena systémem Active Sound Design. Pokud jsem to pochopil, tak má jít o to, že do kabiny bude přes zvukovou aparaturu pronikat uměle vytvořený sportovní zvuk, který potěší a pobaví posádku na palubě a nebude obtěžovat okolí. To mně šokuje mnohem víc než to, že mají emková auta pohon všech kol nebo turbo.Dám si opatrně lahev šampaňského a do sluchátek si pustím zvukovou kulisu, abych neurazil lidi kolem, že jsem si „bouchnul“ láhev rychlých špuntů?

Možná se to zdá jako detail, ale já jsem znepokojen. Zamysleme se nad tím. Koupíte si auto za několik milionů korun, které bude rychlá jako střela s vědomím, že zvuk, který slyšíte, je z přehrávače? Dám si v restauraci ostré jídlo a namísto toho, abych si vychutnal čerstvě nasekané jalapeňos, se budu dívat na obrázek s papričkou jen proto, abych náhodou neurazil hosty kolem, když si odkašlu, protože že mi pálivý kousek uvízl po cestě do žaludku kdesi v jícnu? Nebo diskotéka – už vidím davy lidí, jak se hromadně kroutí v rytmu nejnovějších singlů, ovšem na parketu je ticho, protože každý tanečník má dráty v uších a za páskem malý port pro příjem hudby vysílané od dýdžeje přes Bluetooth.

Za vším vidím skutečnost, že se automobilka už dávno nesnaží dělat auta taková, jaká by měla být, všechno je podle mého názoru jasný podfuk na lidi a totální snaha vyhovět interním postupům, marketingovým vlivům a úřednickým požadavkům.

Chceme sedan, který bude papírově lepší než konkurenční auto. Takže vyhodíme starý desetiválec, který je společensky nepřijatelný (ve skutečnosti bych řekl, že společnost kolem M-pětek by ho milovala dál, ale úředník rozhodl, že je to archaismus, který už nesmí obtěžovat). Takže pryč s V10. Jenže potřebujeme ale o koně víc než má Audi nebo Mercedes, ale také nižší spotřebu. Ne skutečnou, ale tu do tabulek, abych nám lidi v marketingovém oddělení neházeli špendlíky do pití za to, že nemohou psát u sportovního auta o ekonomické a ekologické přívětivosti.

Takže osmiválec. A osadíme ho dvojím turbem (tři turbodmychadla bude mít až nová M3 – směju se při představě že možná jednou za pár let nebudeme mluvit o řadovém šestiválci s turbem, ale o čtyřturbovci s jedním válcem). Přeplňování zaručí příznivý údaj o spotřebě. To, že ve skutečnosti auto majitele sežere stejně, jako desetiválcový předchůdce, je nám jedno. Nikdo se to nedoví, člověk, který dá skoro tři miliony za auto pak veřejně nepřizná, že naletěl a že nejezdí za míň než patnáct litrů benzínu (a nebo ho spotřeba vůbec nezajímá a tak by klidně koupil V10).Abychom zákazníka a majitele umlčeli úplně, pustíme mu do reproduktorů frajerský, i když uměle vytvořený, zvuk. Nic proti syntetice, ale pokud mám chuť, zahraju si nějakou počítačovou hru, abych si vychutnal digitálně připravený a k dokonalosti vyčištěný soundrack a nelezu do auta. Za volantem chci slyšet motor, výfuk, a ne cosi, s čím si hrál ve studiu na mixážním pultu ještě před pár dny Jean Michel Jarre.

Nechci teď závěrem nahlas spekulovat, abych náhodou neispiroval do Mnichova k další šílenosti… Ale co třeba možnost stáhnout si příští M5 z internetu (konektivita k síti je další věc, bez které se ve sportovním autě neobejdete) libovolný zvuk libovolného motoru? Třeba italského dvanáctiválce, a nahrát si ho přes iDrive do sytému?

A nebo jinak, právě jsem na to přišel! Příští BMW M5 bude diesel se třemi turby a pohonem všech kol. A zvukem původního desetiválce reprodukovaného z drahé špičkové hudební aparatury. Kruh se uzavře.

Filip Rakovan