Rakovan: Veřejná doprava se změní, cyklistů bude dvakrát víc!

V televizním zpravodajství jsem zahlédl dvě reportáže, které mne inspirovali k tomu zamyšlení. Ta první byla o tom, že kompetentní orgány chtějí zvýšit podíl cyklistů v dopravě o dvojnásobek, tedy asi z pěti procent na deset.
Vše by mělo probíhat v rámci jasného plánování, integrování všech složek dopravy a tak dále, jeden z lídrů aktivy mluvil o tom, že „nemá jít o žádné vytlačování aut na úkor kol, ale o zapojení všech složek systému dohromady“ a já to vítám a souhlasím s tím. Vždycky jsem chtěl jezdit do práce na kole, ale bál jsem se, že mne nějaký poloslepý řidič v autě smete.

Mám ale trochu strach o to, jak se začíná tato transformace realizovat a hned vám řeknu proč, ale ještě předtím odskočím k druhé reportáži. Tam padala celkem zajímavá čísla – a byla o cyklistech, kteří působí dopravní nehody (teď si nejsem jist, ale myslím že od začátku roku), kterých je dvanáct set, z toho čtyři sta pod vlivem alkoholu. A to je to co mne trápí. Arogance, s jakou cyklisté přesedají od sklenice piva rovnou do sedla a pokud mluvím o aroganci, tak tím nemyslím žádný svůj osobní postoj, ale rozhovor reportérky s cyklistou, který dal tři kousky a pak bezostyšně řekl, že kolo v žádném případě nepovede a … ujel.“ Takže se pomalu vrátím k původnímu tématu s tím, že pokud se má zvýšit podíl cyklistů v dopravě, měl by se zvýšit i dohled na nimi, ideálně se změnit legislativa.

DOPORUČUJEME: Vyšší věk lékařských prohlídek? Seniory označme!

Myslím že už jsem to někdy psal, nepřipadá mi špatný můj nápad, že by na kole na silnici (na vymezených cyklostezkách a v přírodě by to neplatilo) musel jezdit člověk vlastnící řidičák. Věděl by tak, že se za řidítky nepije alkohol., nejezdí se po chodníku, po přechodu že se kolo vodí, atd. Pokuty, body, ztráta řidičáku, tak jako pro všechny další účastníky silničního provozu. To, že kolo má být (znovu opakuji, že na silnici, na uzavřených tratích a mimo provoz ať si každý jezdí na čem chce) v předepsaném stavu a s předepsanou výbavou je snad jasné.Zpět ale k tomu, že by se měli cyklisté objevovat na silnici ve dvojnásobném množství. Za inspirací jezdí odborníci do zahraničí, třeba do Drážďan, a to si myslím není právě šťastné řešení. Tak třeba proto, že Drážďany byly během druhé světové války téměř srovnány se zemí a postaveny znovu. Na rozdíl od matičky Prahy, kde je většina ulic stará desítky a stovky let a tomu odpovídá i jejích šířka. Nebo Holandsko. Rovinatá země, kde když sněží, lidé si to fotografují jako vzácnost. To znamená, že se tam dá na kole jezdit celý rok. Což u nás nejde.

Pokud se ukrojí ze stávajících silnic pro vyhrazené pruhy pro cyklisty, bude asi v pořádku, pokud tam přes léto budou cyklisté jezdit. Co se ale stane v zimě, když cyklisti dají svá kola do sklepa a sednou do auta? Budou okleštěné silnice najednou na zvýšenou kapacitu aut stačit? A pokud inspirace v zahraničí, tak je tady třeba Bratislava. Tam namalovali na chodníky kolem Dunaje cyklostezky velké tak, jak to chce EU, a najednou zjistili, že už tam skoro není místo pro chodce a že pokud chce projít matka s kočárkem, čelí celkem reálnému riziku, že se prostě do minipruhu nevejde.Neumím si představit diskutovanou myšlenku, že by lidé využívali více druhů dopravy najednou. Přijedu autem do Prahy, sednu na kolo, jedu do práce, atd.? Jediné řešení vidím v tom, že přijedu autem do Prahy a pokud chci jet na kole, dojdu do veřejné půjčovny (ta bude součástí parkoviště). Jako kauci nechám své auto, proti němu si půjčím zdarma (!) kolo a jedu. Kolo bude jednoduché, vyrobené tak, aby nebyla potřeba je krást (každý by hned poznal, že jde o veřejné kolo, třeba jako když jsou šaty sbírky pro chudé označené viditelně razítkem). A kdyby je někdo jezdci ukradl, tak jezdec samozřejmě nepřijde o auto, ale zaplatí třeba tisíc korun. Málo na to, aby se bál na kole jezdit, dost na to, aby se o kolo staral. Svůj vlastní bicykl by také nenechal jen tak bez povšimnutí.

Takže abych vše uzavřel. Mne by vidina více kol zapojených do celkového systému dopravy zajímala a lákala. Neumím si představit, jak by to mělo fungovat v kopcovité Praze (tady mají Pardubice, Hradec, Třeboň a další rovinatá města výhodu) a věřím, že pokud bude tato myšlenka kompletně realizována, tak s ohledem na všechny klady a zápory, s dlouhodobým výhledem a bez omezovaní jednotlivých typů řidičů a dopravy. Mám ale obavu, že pokud se začne tento „projekt“ uvádět do pohybu, je tady reálná hrozba, že v našem prostředí dopadne stejně úspěšně, jako třeba jiný, „zaručeně dobrý“ projekt typu IZIP.

Filip Rakovan