Na okruhu Paul Ricard s Audi, Ferrari, Lamborghini a Porsche
Rakovan: Jezdí ve Ferrari a nemá jak odvézt televizi? Rus, chudák, buran nebo socka v replice!
Přepravovat velkou televizi v klasickém sportovním kupé italské značky není právě typické. Českou "malost" dokumentovanou komentáři na adresu řidiče bohužel za typickou označit můžeme.
Opravdu „miluji“ internetové všeználky, kteří – aniž by jen cokoli věděli o dané situaci – obdařují svět svými myšlenkami. Chápu, jde o kouzlo a prokletí internetu, na jednu strany tady máme globální síť, díky které jsou informace rychlejší než smrt, a zároveň (bohužel/bohudík) také prostor, kde se může každý vyjádřit, nebo mentálně vyzvracet, aniž by k tomu byl jakkoli kompetentní.
Třeba jako v případě Ferrari Testarossa převážejícím velkou televizi prostrčenou skrz zadní okénko. Jako člověku, který denně pracuje online s auty, je bohužel, díky Google a Facebooku, podsouvána řada informací, velmi často bezcenných. Včetně zmiňovaných názorů na ono červené auto s bednou na zadku.
Třeba že „to musí být nějaký Rus.“ Nevím, znám jen pár Rusů, ale žádný zatím televizi ve Ferrari nevezl, pokud vím, ale možná jsem jen neinformovaný a je to ruský národní zvyk. Že „je to replika.“ Ehm, vážně? Proč?
Že „je to člověk, který nerozumí autům a neváží si jich?“ Skutečně? Možná toho nevím o majiteli, autě a dané události tolik, jako tito „zasvěcenci,“ nicméně co vím mi stačí, abych si udělal jiný obrázek. Nadšenec do aut, a na jméně v tuto chvíli nezáleží, který kromě tohoto Ferrari má i jiné skvosty, nutně potřeboval novou televizi, aby mohl sledovat hokejové zápasy. A protože to správné auto bylo bohužel právě v servisu, a protože po ruce bylo Ferrari, a protože si umí udělat sám ze sebe legraci, provedl krok od veselé myšlenky k činu. Inverzně tvarované okýnko posloužilo jako průzor pro náklad, který byl protažen nad zadkem přes motor do kabiny, a jelikož Testarossa nemá „překvapivě“ přípravu pro kotvení nákladu, jako nejvhodnější zajištění posloužila lepící páska. Na kusu dálnice, který muselo od obchodního domu do cílové destinace auto absolvovat, budil tento transport značný rozruch, ještě větší než u pumpy nebo na parkovišti.
Neříkám, že bych takto já přepravoval televizi, ale to je věc mimo místu, nemám Ferrari a nemám na Ferrari a jen těžko se umím vcítit do role člověka za volantem. Nicméně co mám, to je smysl pro humor a také schopnost udělat si sám ze sebe legraci. Tak jako majitel a řidič Ferrari Testarossa – jasně, mohl si objednat dodávku, ale namísto toho zvolil postup, který se na dlouho zapíše – když ne do dějin, tak do fejsbukových profilů nejrůznějších chytráků a komentátorů, na jejichž názor se vlastně nikdo neptal. Já dávám palec nahoru a čekám, jak se nadšenec do netradiční spedice popasuje s nějakým dalším úkolem. Třeba až si koupí novou pračku.
20.5.2016 6:23| autor: Filip Rakovan
