Putování za luxusními funkcionalistickými vilami Prahy v Mitsubishi Eclipse Cross

Jeden z nejobdivovanějších architektonických směrů začal krystalizovat ve 20. letech minulého století a přinesl do stavebnictví přístup, podle kterého forma následuje funkci. Pro funkcionalismus jsou typické budovy jednoduchých tvarů s využitím tehdy moderních materiálů jako železo a beton.

Funkcionalismus se vyznačuje geometrickou čistotou tvarů a odpoutáním od okázalé zdobnosti předchozích slohů, to ovšem neznamená, že by snad byl nudný. Mnohdy netradiční a důmyslná stavební řešení totiž sama představují jistou formu ozdoby.

V meziválečném období byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a dal vzniknout mnoha úžasným stavbám, mezi nimiž nechyběly ani luxusní vily tehdejší smetánky patřící k evropskému architektonickému vrcholu.

Nejkrásnější dochované funkcionalistické vily jsme vyrazili prozkoumávat v novém Mitsubishi Eclipse Cross, které svým moderním vnějším designem a důmyslnou účelností v interiéru podtrhuje nadčasovost funkcionalismu jako architektonického směru.

Fričova vila

Zdroj: Archiv

Jedna z nejznámějších funkcionalistických vil byla postavena v pražských Hodkovičkách v letech 1934 až 1935 podle návrhu architekta Ladislava Žáka pro slavného filmového režiséra Martina Friče na pozemku patřícím Fričově babičce. Vnitřní vybavení navrhl bytový architekt Josef Hesoun.

Martin Frič si nechal vilu vybudovat po svatbě s herečkou a scenáristkou Suzanne Marwille. Do vily se přestěhovali z vinohradského bytu. Fričova vila je památkově chráněna od 3. května 1958, v roce 2004 potom prošla rekonstrukcí pod vedením studia Nacházel architekti ve spolupráci s Julianou Chlumskou.

Adresa: Na Lysinách 208/15, 140 00, Praha 4

Hajnova vila

Zdroj: Archiweb

Budova vyrostla v pražských Vysočanech v letech 1932 až 1933 opět podle návrhu architekta Ladislava Žáka pro Miroslava Hajna, spoluzakladatele letecké společnosti Avia. Stejně jako Fričova vila i Hajnův rodinný dům je památkově chráněn od roku 1958.

V současnosti je objekt stále obýván majiteli, kteří jej odkoupili od vdovy po Miroslavu Hajnovi v roce 1964. Zajímavým prvkem této funkcionalistické vily je tzv. „kapitánský můstek“ na střeše, který si majitel nechal vybudovat, aby mohl sledovat letadla na nedalekém kbelském letišti.

Adresa: Pod Krocínkou 404/31, 190 00, Praha 9

Müllerova vila

Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy

Luxusní vila vznikala na pražské Ořechovce v letech 1928 až 1930, tedy ve stejné době, kdy Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat. Jedná se o jedno z nejslavnějších děl věhlasného architekta Adolfa Loose, kterému sekundoval Karel Lhota. Vilu si nechal postavit František Müller, ředitel stavební firmy Müller a Kapsa.

Zajímavostí je uplatnění teorie tzv. raumplanu, což znamená, že prostor není členěn do jednotlivých sousedících místností a pater, ale do místností o různé výšce a velikosti podle účelu, kdy se celý prostor prolíná v různých úrovních.

Za socialismu byl dům vdově po Františku Müllerovi znárodněn. Po pádu režimu vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a nechalo ji podle dochovaných fotografií zrekonstruovat za 47 milionů korun. I díky tomu je dnes tato úchvatná budova přístupná veřejnosti.

Adresa: Nad Hradním vodojemem 14/642, 162 00, Praha 6

Markova vila

Zdroj: Muzeum umění Olomouc

Střešovickou vilu pro Antonína Marka, ředitele Ústřední sociální pojišťovny, navrhl architekt Oskar Oehler společně se svou partnerkou a bytovou návrhářkou Elly Sonnenschein. Stavbu projektovala a realizovala firma Freiwald-Böhm.

Vila se tyčí na jižním svahu pískovcových skal nad bývalými pražskými viničními svahy ve Střešovicích. Z parcely je krásný výhled do Břevnova, na Petřín, na katedrálu sv. Víta a dále přes střechy Strahovského kláštera a Černínského paláce do pražské kotliny.

Adresa: Na bateriích 820/13, 162 00, Praha 6

Winternitzova vila

Zdroj: Loosova vila

Druhé slavné dílo Adolfa Loose stojí na pražském Smíchově od roku 1932, kdy se do něj nastěhoval právník JUDr. Josef Winternitz. Podle barvy slonové kosti, která dominuje interiéru členěnému podle tzv. raumplanu, je sídlu přezdíváno též Béžová princezna. Interiérové prvky navrhoval Karel Lhota.

V roce 1941 Josef Winternitz se synem Petrem zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. V roce 1943 vilu spravovalo hlavní město Praha a zřídilo v něm školku. Manželka Jenny a dcera Suzan získaly vilu zpět v roce 1948, roku 1956 ji ale rodina darovala státu, jelikož nemohla splatit milionářskou daň.

Až do 90. let zde fungovala školka, než v roce 1991 rodina požádala o restituci a v roce 1997 získala majetek zpět. V současné době je vila v soukromém vlastnictví potomků a zpřístupněna veřejnosti k prohlídkám a pronájmům na společenské události.

Adresa: Na Cihlářce 2092/10, 150 00, Praha 5

Baarové vila

Zdroj: Archiv

Historie domova Lídy Baarové, jedné z nejslavnějších prvorepublikových hereček, je poněkud ponurá. Její otec Karel Babka, tehdy magistrátní ředitel, původně požádal o projekt architekta Čestmíra Šlapetu. Babkova manželka ovšem po návštěvě domu Martina Friče požádala o zrušení stavebního povolení a projekt zadala Ladislavu Žákovi.

Stavba byla dokončena roku 1937, tehdy už Lída Baarová žila v Berlíně a stavbu poprvé naživo viděla v srpnu následujícího roku po aféře s Josephem Goebbelsem. Historie domu je poznamenaná sebevraždou Lídiny sestry Zorky, která roku 1946 skočila z balkonu koupelny, jelikož jí aparát znemožnil hrát.

Po válce Lída bydlela v domě pouze krátce, a to od konce roku 1946, kdy se vrátila z vazby, až do emigrace v červnu 1948. Zničenou vilu zakoupil roku 2005 nový majitel, který ji nechal opravit podle návrhu architekta Ladislava Lábuse. Rekonstrukce byla dokončena roku 2008.

Adresa: Neherovská 677/8, 160 00, Praha 6

Osada Baba

Zdroj: Archiv

Osada Baba není jedinou funkcionalistickou vilou, ale rovnou celou vilovou kolonií v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení z iniciativy Werkbundu na přelomu 20. a 30. let a měla propagovat moderní a dostupnou funkcionalistickou výstavbu.

V rámci funkcionalistických kolonií je Osada Baba, která od roku 1993 patří do městské památkové zóny, jednou z nejzachovalejších, jelikož obdobná výstavba v Rakousku a Německu byla poškozena během 2. světové války. Mezi nejznámější stavby této čtvrti, kde najdete několik dalších funkcionalistických skvostů, patří Kytlicova vila od slavného architekta Josefa Gočára.

Adresa: Na Babě a Nad Paťankou, 160 00, Praha 6