První dojmy: Škoda Octavia RS
V kruzích nejen odborné veřejnosti se nad novou Škodou Octavia RS vznášel pocit nejistoty. Minulá generace rychlé Octavie byla mezi zákazníky oblíbená, a to jak v benzínové, tak naftové variantě, mezi nimiž si z téměř 88 tisíc celkově vyrobených vozů vybrali spravedlivým dílem. Obou motorizací se prodalo zhruba stejně.
Přes tento nesporný úspěch byla největším kamenem úrazu skutečnost, že Octavia RS nedokázala nabídnout vedle prosté rychlosti příliš dalších kvalit. Jako univerzální přepravník si zachovala všechny své přednost zabalené do atraktivního a rychlého hávu, ale ryzí sportovnost nabídnout neuměla. To má třetí generace Octavie RS šanci změnit.
Škoda Octavia III fotogalerie – vše co potřebujete vidět
Určitě k tomu má správně nakročeno. Jen pro pořádek znovu zopakujme technické údaje. Přeplňovaný zážehový motor 2.0 TSI poskytuje 220 koní výkonu a 350 Nm točivého momentu, vznětová jednotka 2.0 TDI potom 184 koní a 380 Nm. Tyto hodnoty jí s přehledem zajistí titul nejrychlejší škodovky všech dob, ale bude to stačit?Není to jen hrubá rychlost, které Octavia RS dokáže dosáhnout, mnohem důležitější je podařené naladění obou jednotek a charakter, který jim byl vetknut. Benzínový motor zatahuje od nízkých otáček, velmi lineárně a neustupuje až ke konci výkonové špičky, která je k dispozici v rozsahu 4500 – 6200 ot./min. Poté lehce povadne, ale nechá se bez přemlouvání točit až k omezovači v 7000 ot./min.
Praktičnost, rychlost a atraktivní vzhled. Nyní také zábava za volantem!
Motor doprovází i sympatický zvuk. Výfuk bohužel nevyloudí ani hlásku, chrapot sání zase imituje systém Sound Actor pracující na principu elektromagnetických pulzů. Ve sportovním režimu je velmi strojený, už od nízkých otáček burácí podobně jako motor boxer, ve vyšších otáčkách, zejména s vypnutým sportovním režimem je ale jeho zvuk o něco více uvěřitelný. Ačkoliv je citelně umělý, daří se mu dotvořit atmosféru. Vzhledem k okolnostem a trendu poslední doby jsem neměl pocit, že bych byl akusticky ošizen, ačkoliv laděné sání a výfuk by posunuly auto mnohem dál.
Podobně je na tom i turbodiesel. Umělý zvuk totiž dokáže potlačit charakteristický klapavý chod motoru, které sice ve vyšších otáčkách stejně vyplyne na povrch, ale syntetický projev se k němu hodí více. Motor se opět podařilo naladit dobře, působí o něco agilnějším dojmem než benzíňák, ovšem samozřejmě v mnohem nižším spektru využitelných otáček.Benzínový motor je mnohem využitelnější, podává výkon jemněji, bez zbytečného turbo efektu (jen s mírnou prodlevou, než se po sešlápnutí plynu turbodmychadlo roztočí) a stále stejně mocně v prakticky v celém spektru otáček. Skutečně výborně naladěný motor, který je jasnou volbou nadšeného řidiče. Poctou turbodieselu budiž alespoň fakt, že přední nápravu zatěžuje pouze zanedbatelně a drží si výbornou spotřebu – v kombinaci do šesti litů. Benzíňák si ale při svižné jízdě, kdy jsme jeho schopností využívali naplno, kde to jen šlo, řekl o 11 – 12 litrů, což nezní vůbec špatně.
Motor, ačkoliv je základem každého auta a mnohdy dokáže přebít i slabší články v celku, rozhodně není tím jediným faktorem, který dělá z Octavie RS tak dobré auto. Opěvování si zasluhuje především podvozek. Oproti sériovému učinil ohromný krok kupředu. Je pevnější, poskytuje spoustu přilnavosti, zároveň je však poddajný. I na těch nejrozbitějších rumunských silnicích, které svou nekvalitou ty české s přehledem zastíní, pod zátěží neuskakoval, držel stopu, byl překvapivě komfortní, ošklivé nerovnosti přeplouval s lehkostí a působil bytelně bez chatrných rázů přenášených do karoserie. Velkou část těchto benefitů bych přisuzoval lehké konstrukci, jejíž výhody jsou cítit pokaždé, když se předek ochotně, až nadšeně vrhá do zatáček.
Znáček vRS má po dlouhé době opět nějakou váhu.
Trochu mu chybí rozvernost zadní nápravy, podvozek se spíše snaží auto pomoci nasměrovat do zatáčky čistou stopou, než aby neurvale stáčel záď po ubrání plynu. Na výjezdu ale dokáže dobře zvládat výkon na předních kolech. Největší zásluhu na přenosu síly na asfalt má ale elektronická uzávěrka diferenciálu, která pracuje jemně a bez pocitu zahlcení ze ztráty výkonu. Dohromady tvoří sehraný celek, který dokáže i na zmáčeném povrchu zajistit, že auto zatočí, bude pevně držet stopu a na výjezdu přenese výkon na silnici.Zatím tu tedy máme velmi povedený a řidičsky orientovaný stroj. Tento pocit ještě dále umocní pohled do interiéru. Velké a pohodlné sedačky s integrovanými hlavovými opěrkami podrží tělo a jsou oporou pro ramena. Přestože by mohly být o malinko níž ukotveny, pozice za volantem je výborná. K tomu si přidejte příjemně padnoucí, kůží potažený volant a skvěle rozmístěné pedály. Odezva na plyn je rychlá, spojka příjemně tuhá s krátkým chodem a brzdy s tvrdým nástupem citlivě dávkovatelné.
Řízení je rychlé a přesné, s proměnným převodem se volant točí jen ve dvou otáčkách od dorazu k dorazu, ovšem změna převodu je nepostřehnutelná. Také poskytuje na silnou předokolku relativně dostatečné množství citu a točivý moment se jen občas připomene, když zatahá za volant. Řazení je tradičně mechanicky přesné a citlivé, hlavice dobře padne do dlaně. Všechny ovládací prvky poskytují přesně ten druh zpětné vazby, který se od sportovního auta očekává.
K tomu si přidejte atraktivní vzhled, velkou prostornost a praktičnost společně s chytrými funkčními detaily a je skutečně těžké odolat. Navíc vybrat si můžete z obou karosářských verzí, kombi je totiž stejně dobře vychované jako liftback. Nebojím se prohlásit, že se podařilo novou Octavii RS sladit do podoby, která nebyla vytvořena s nesmělostí, aby neurazila. Nyní dokáže nabídnout i nadšenému řidiči spoustu kvalit, které od tohoto druhu auta právem očekává. Nová Škoda Octavia RS totiž naplňuje definici hot-hatche v původním smyslu slova, jak je to jen v dnešní době možné. Už to není „jen“ rychlá Octavia, směle se může nazývat sportovní.
