Průzkum ukázal, že polovina českých řidičů netuší, jak se chovat k ojetině po koupi

Jak vyplynulo z průzkumu společnosti AAA Auto, celých 50% českých řidičů však netuší, jak se k nově koupené ojetině správně chovat. Vhodným výběrem vozu to přitom nekončí a začít ojetinu používat, jako by právě sjela z výrobního pásu, není přinejmenším ideální. Bezpečnost, delší životnost ojetého auta i budoucí zátěž vlastní peněženky máme totiž z velké části ve svých rukách.

Jak se o nový ojetý vůz starat a které zásadní úkony na něm provést, aby sloužil spolehlivě a bez nepříjemných překvapení? Jinou péči bude logicky potřebovat dva roky staré auto s nízkým nájezdem a desetiletý vůz s 200 000 kilometrů na hrbu. Což je paradoxně fakt, který si polovina Čechů nepřipouští a k nově pořízenému ojetému vozu přistupuje bez ohledu na jeho stáří a míru opotřebení.

Zánovní mladík aneb 1–4letý vůz s 20–50 000 km na kontě

Ani nejmladší ojetá auta nejsou výjimkou – znát doporučení o správné péči se i v tomto případě vyplatí. V první řadě je vhodné kontaktovat autorizovaný servis a ověřit si, zda nejsou na vůz výrobcem vyhlášeny svolávací akce. Pokud ano, zeptejte se, zda je nutné přijet na servis rovnou, nebo postačí vyčkat na pravidelnou servisní prohlídku. Servisní interval je velmi často v rozmezí jednoho až dvou let a 15 až 30 000 kilometrů. Pravděpodobně tak prohlídkou již vůz prošel, nebo vás bude v dohledné době zaručeně čekat.

Důležité je také znát záruku od výrobce. U mnoha vozů funguje prodloužená záruka, nad rámec dvou let daných zákonem. Pravidla pro prodlouženou záruku se ale od té základní dvouleté mohou lišit – proto je důležité veškeré podmínky dobře prostudovat. A jaká je situace na trhu? Třeba značky Hyundai a Kia poskytují několikaletou prodlouženou záruku, Škoda a Volkswagen mívají záruku často přikoupenou. Prémiové značky pak nezřídka poskytují předplacené servisní pakety, které zaručují servisní prohlídky zcela zdarma.

„Zkušenější“ ojetina: 5–10 let s nájezdem 100–150 000 km

Zde je již opravdu potřeba mít se na pozoru a nic nezanedbat. V ideálním případě máte v garáži nehavarovaný vůz s doloženým původem a servisní historií, i tak ale ihned proveďte výměnu motorového oleje a filtrů, případně také dalších provozních kapalin a rozvodů – pokud jsou řešeny řemenem a nemáte jistotu, že byly měněny nebo mají do výměny ještě daleko.

Do ruky si vezměte servisní plán a pozorně ho zkontrolujte. Podle přesného počtu najetých kilometrů a rovněž podle stáří v něm najdete předepsané úkony, které je potřeba provést. Stojí za to obrátit se rovnou na autoservis a zkonzultovat, jaké úpravy servisního plánu jsou vhodné: hojně se totiž doporučuje zkrátit servisní interval z původních 1–2 let a 20–30 000 kilometrů na pouhý 1 rok a 15 000 najetých kilometrů, či nad rámec plánu vyměnit náplně automatické převodovky nebo systému pohonu 4×4.

Levné auto do 100 000 Kč: harcovník s patřičnými neduhy

Hned na začátek je třeba zmínit, že pořídit si levnou ojetinu těsně před dlouhou cestou není přinejmenším rozumný nápad. Během prvních měsíců provozu se totiž projeví všechny potenciální závady a je lepší řešit takové záležitosti v klidu domova. Pro začátek autu ihned vyměňte provozní náplně, jako je olej, chladicí kapalina, brzdová kapalina a ideálně i servo kapalina pro posilovač řízení, náplně převodovky, rozvodovky 4×4 apod. Samozřejmě i zde je důležité nezanedbat výměnu rozvodů – pokud jsou řešeny řemenem!

Vysoký věk a mnoho najetých kilometrů se samozřejmě projeví na kondici tlumičů, ale také plechařiny. Svému ojetému autu proto dopřejte patřičnou protikorozní péči a nechte mu udělat kontrolu účinnosti tlumičů. Pozornou revizi si zaslouží také klimatizace, do níž je vhodné doplnit chladivo s UV látkou, která pomáhá snadněji detekovat případný únik.

Rozhodně však nemějte od takto levného pamětníka velká očekávání a raději si držte bokem finanční rezervu na případné opravy. Přestože jste si možná pořídili vůz se zdokumentovanou historií a doloženým nízkým nájezdem, důležitější je znát jeho celkový technický stav a výhled budoucích investic.