Procesní postupy: doručování písemností od policie a úřadu

Doručování je hodně důležitá část správního řízení, protože chybami při přebírání zásilek může snadno dojít k marnému uplynutí lhůty a tím ztrátě celého případu a tedy nemožnosti se hájit. Proto se podíváme na některé základní principy, pravidla a postupy při přebírání zásilek od správního úřadu. Další výklad se bude nicméně týkat primárně fyzických osob.

1) Způsoby doručování

Základní pravidlo týkající se způsobu doručování stanoví, že správní úřad je povinen doručovat písemnosti do datové schránky příslušného účastníka. Samozřejmě fyzické osoby – nepodnikatelé soukromé datové schránky zpravidla zřízeny nemají, nicméně je povinností úřadu si to předem zjistit a tímto způsobem doručovat.

Pokud patříte mezi ty, kdo soukromé datové schránky mají zřízené, máte právo na to, aby Vám bylo doručováno přednostně tam. V minulosti se až u Nejvyššího správního soudu řešilo, jestli je nicméně platné doručení poštou, pokud má účastník datovou schránku a dost nepochopitelný závěr NSS byl ten, že takové doručení platné je v případě, kdy adresát potvrdí převzetí zásilky, tzn. fakticky se se zásilkou seznámí. Na druhou stranu, pokud máte datovou schránku a nějaká zásilka je Vám vložena do schránky (o tom dále), bylo by možné neplatnosti doručení namítat (nikde totiž neexistuje důkaz o tom, že jste si to skutečně převzali).

Jinak probíhá standardní doručování prostřednictvím pošty, jak ho známe.

Každopádně pokud máte datovou schránku, je dobré to správnímu úřadu v řízení hned co nejdřív sdělit, jakkoliv je jejich povinností si to zjišťovat sami.​2) Druhy zásilek a způsob předání

Zásilky se obecně dělí na ty do vlastních rukou a na ty ostatní.

Zásilkami do vlastních rukou jsou zejména předvolání k ústnímu jednání a  rozhodnutí ve věci. Tyto zásilky nelze předat jiné osobě a musí být doručeny pouze osobě, které jsou určeny.

Rozdíl mezi těmito zásilkami je také v tom, zda je lze hned hodit do schránky nebo ne. Důležité u zásilek do vlastních rukou je to, že nejprve musí být adresátovi dána výzva o uložení zásilky a teprve po uplynutí 10ti dnů je možné je vložit do schránky.

Zde upozorním na to, že tímto způsobem mohou být doručeny i zásilky do vlastních rukou, tzn. i zásilka do vlastních rukou Vám může být pouze vhozena po uplynutí doby uložení (10 dnů) do poštovní schránky, aniž by její převzetí bylo potvrzeno.

​3) Fikce doručení

Fikce doručení spočívá v tom, že i když si zásilku nevyzvednete, tak je 10. dnem stejně považována za doručenou se všemi právními důsledky, jako byste si ji převzali. Nemá tedy smysl spoléhat na nepřebírání pošty, 10. den je stejně doručeno.

Pokud usilujete v rámci správního řízení o co největší protahování, je optimální 10 dní počkat a vyzvednout si zásilku na poště až 10. den (případně by Vám den následující mohla být vložena do schránky). Víc času ale při doručování stejně nezískáte.4) Nemožnost vyzvednutí

Častou otázkou také je, jaká pravidla platí, pokud se adresát na adrese nezdržuje apod.

Zde platí následující ustanovení správního řádu:

§24 odst. 2 správního řádu

„Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.“

K tomu doplňuje §41 odst. 2 správního řádu následující:

„Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.“Jak patrno, je možné požádat o nové doručení, máte to ale řadu podmínek, zejména:

a) adresát si zásilku nevyzvednul z důvodu dočasné nepřítomnosti nebo z  jiného vážného důvodu (např. pobyt v nemocnici, pracovní neschopnost apod.)
b) musí tak učinit do 15ti dnů od odpadnutí překážky a
c) musí to stihnout nejpozději do roka od okamžiku, kdy nastala fikce doručení.

Prokazovat splnění podmínek neúčinnosti doručení musí účastník a záleží na posouzení příslušným správním úřadem, zda takové důvody uzná za odpovídající.V dotazech se často setkávám se dvěma situacemi:

a) adresát se odstěhoval z trvalého bydliště, nezdržuje se tam a poštu si nekontroluje

Na tento argument bych rozhodně nedoporučoval spoléhat. Správní řád totiž počítá s tím, že nepřítomnost (aby byla jako omluva akceptovatelná) je jen dočasná, tzn. osoba se tam obvykle zdržuje, ale zrovna se tam z  nějakého důvodu nezdržovala (např. pobyt v zahraničí), ale nikoliv, že má někde trvalé bydliště jen formálně a poštu tam vůbec nepřebírá. Pro tyto situace doporučuji právě datovou schránku.

b) pobyt v zahraničí, pracovní cesta

V modelové situaci, kdy např. člověk odjede na pár měsíců do zahraničí nebo je v nemocnici a mezitím mu přijde předvolání nebo třeba příkaz k  uložení pokuty, by požádat o neúčinnost doručení mělo být úspěšné, protože to odpovídá podmínkám, se kterými správní řád počítá. Podmínkou úspěchu jsou ale také kvalitní důkazy, protože prokázání důvodů pro uznání neúčinnosti doručení tíží právě účastníka řízení.

Obecně a  závěrem u doručování platí, že je dobré si to pečlivě hlídat, protože s  uplynutím lhůty např. pro odvolání si účastník zavírá cestu k úspěšné obraně. Tím spíš pokud se člověk nezdržuje pravidelně v místě trvalého bydliště, tam je bezpečnější si zřídit datovou schránku.