Předvídejte za volantem. Předejdete krizovým situacím a jízdu si mnohem víc užijete.

Ačkoli se snad každý čas od času rád sveze dynamičtěji, na silnicích je spousta úseků, kde to není vhodné. Existuje ale několik jednoduchých pouček, pomocí kterých lze snadno rozlišit bezpečná místa od těch nebezpečných.

Zopakujme to podstatné

Pamatujte na plynulost a uvolněnost a na to, že nejste na závodním okruhu nebo někde na opuštěném letišti. Klíčová je správná pozice za volantem a vedení pohledu. Na neznámé silnici totiž vaše oči musí pracovat mnohem intenzivněji a vnímat více podnětů a informací, aby byl obraz o situaci úplný.

Jak poznám nebezpečný úsek?

Už skutečnost, že jedete cestou, kterou dobře neznáte, by vás měla varovat před dováděním. Nikdy nevíte, kde vás překvapí zatáčka, nenadálé zúžení nebo práce na silnici. Nejdůležitějším rozpoznávacím znakem nebezpečného místa je to, že nevidíte daleko do zatáček a přes horizonty – silnice před vámi není otevřená. Nebezpečné úseky se ale dají poznat i podle okolí. Hodně napovídají orientační body kolem silnice, zejména to, jak vede alej stromů či sloupy. Nicméně se na tuto poučku nespoléhejte na 100 %, lepší je držet se zpátky.

Pomoci by vám mohla škola sportovního řízení:

Vodítkem je i rychlost ostatních účastníků provozu, takže když se blížíte do zatáčky, ze které každé auto vyjíždí „podezřele“ pomalu, nemůžete do ní vletět. Dopravní značky sice často neodpovídají realitě a mnohdy obtížnost určitého úseku přeceňují, ale když už vidíte značku „nebezpečí smyku“, musíte počítat s tím, že se v blížící zatáčce mění například povrch nebo sklon vozovky. Na našich silnicích nejsou výjimkou zatáčky, které jsou klopené „ven“.

Značka „silnice bez krajnic“ zase napovídá, že nemáte příliš mnoho prostoru pro případnou chybu, hned vedle vozovky bývá strouha, a značka upozorňující na nebezpečí padajícího kamení dává tušit, že se za zatáčkou schovává skála a případně i zúžení vozovky.

Hozizont a jeho příkoří

Zákon sice praví, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, na kterou má dostatečný rozhled, aby mohl v případě potřeby bezpečně zastavit vozidlo, ale většinou tuto literu nikdo nedodržuje právě před horizontem. Spolehá ses totiž na to, že je na takových místech zakázáno zastavení a stání, takže by tam neměl nikoho potkat. Logiku to má, ale praxe vypovídá o něčem zcela jiném, proto nelze horizonty podceňovat. Nikdy nevíte, co vás za ním čeká, dokud nejste „nahoře“ a silnice se před vámi neotevře. Nezapomínejte na to, že při rychlosti 100 km/h urazí vaše auto ještě nějakých 20 až 30 metrů, než stačíte zareagovat a brzdit a pak potřebujete dalších 40 metrů k úplnému zastavení. Na suchu.

Zdroj: Shutterstock

Jak být lepším řidičem: Správné sezení za volantem je základ

Číst článek

Když jedete po známé silnici, je situace trochu jiná, ale na neznámém místě se klidně může stát, že se silnice za horizontem stáčí, ačkoli alej stromů pokračuje dál rovně. Také se můžete na takovém místě setkat s křižovatkou. Když vidíte před horizontem značku upozorňující na křížení silnic, počítejte s tím, že řidič, který přijíždí z vedlejší silnice, vás prostě nemůže vidět. Musíte výrazně zvolnit. Často taková situace vyžaduje i rychlost hodně pod zákonným limitem, ačkoli není upravena dopravní značkou.

Se slepou zatáčkou si poradíte

Definovat slepou zatáčku můžeme jednoduše – jedná se o zatáčku, do které nevidíte, dokud v ní nejste. Příkladem může být zatáčka „za roh“ kolem budovy, skály nebo hustého porostu.

V takové zatáčce je potřeba si počínat velmi obezřetně. Platí vlastně ta samá pravidla jako u horizontu – může zde být nečekaná překážka, křižovatka, chodec nebo pomalu jedoucí vozidlo. Zároveň musíte upravit svou stopu tak, abyste mohli zatáčku bezpečně, ale i efektivně projet. Důležité je dodržovat pravidlo „pozdního apexu“, které je při jízdě na silnici klíčové pro vaši plynulost, rychlost a bezpečnost. V případě pravotočivé slepé zatáčky zůstaňte co nejdéle vlevo (samozřejmě ve svém jízdním pruhu). Vrchol zatáčky se vám ukáže až tehdy, kdy do ní vidíte. U slepé zatáčky totiž nikdy nevíte, zda se náhodou ještě více neutahuje, takže zdejší rychlost průjezdu bude samozřejmě mnohem nižší, než u zatáčky, do které je vidět a jejíž vrchol si můžete přesunout blíže.

Klíčem je nechat si rezervu

Nechte si vždy při předjíždění pomaleji jedoucího nákladního auta, autobusu nebo čehokoli, co je velké a jede pomaleji než vy, rezervu. Dnešní tahače už nemívají problém s udržováním rychlosti kolem 90 km/h ani na okresní silnici, takže se klidně může stát, že před tím kamionem, který právě předjíždíte, se plazí někdo s vozíkem. Počítejte s podobnými eventualitami a nechávejte si na předjíždění právě takovou rezervu, abyste stihli předjet ještě jedno auto.

Kde tomu můžete „naložit“

Zdroj: Shutterstock

Jak být lepším řidičem: Držení volantu

Číst článek

Najít na silnici místo, kde můžete s čistým svědomím využít potenciál svého auta, dá dost práce. Předně potřebujete silnici, kde bývá velmi řídký provoz. Také si vyberte správnou denní dobu, například pátek odpoledne nebo neděle večer není úplně nejvhodnější kvůli lidem odjíždějícím a vracejícím se z víkendu, zejména také kvůli „svátečním“ řidičům, jejichž chování se dá těžko předvídat.

Vyberte si otevřenou silnici v polích bez slepých zatáček a horizontů, pokud možno dále od zástavby, chatových osad či průmyslových objektů. Pokud máte rozhled na velmi velkou vzdálenost, například na kilometr dopředu, jedná se o velmi bezpečné místo. Pak už jen stačí myslet na pravidlo správného vedení pohledu a nemůže vás nic zaskočit.

… ale zase s rozvahou

Vyvarujte se rychlé jízdě za každou cenu. Provoz u nás houstne a když se to i na vaší oblíbené silnici hemží ostatními vozidly, zvolněte. Vidíte-li v dálce auto, myslete na to, že může jeho řidiče vaše rychlejší jízda zaskočit a on na to nečekaně zareaguje. Přizpůsobte tomu rychlost. Není od věci si vybraný úsek projet tam a zpátky volnějším tempem, abyste se přesně seznámili se zatáčkami, povrchem vozovky a obtížnými místy. Někde může být ve stínu schovaná díra, hromada štěrku nebo policista s radarem.