„Osoba blízká“ a firemní auto

V souvislosti s podáváním vysvětlení vlastníkem vozidla ohledně toho, kdo s jeho vozidlem jel, což je typické u případů, kdy nějaký automatizovaný systém zachytí vozidlo, jehož řidič páchá přestupek a následně je vlastník vozidla vyzván k podání vysvětlení, kdo s vozidlem v dané době jel, vyvstala otázka, jak je to u vozidel firemních a kdo je čí osoba blízká.

Vzhledem k tomu, že problematika možnosti odmítnout podat vysvětlení v případě, kdy by vlastník vozidla způsobil nebo mohl způsobit takovým vysvětlením nebezpečí stíhání pro přestupek osoby blízké, byla již často a mnohokrát diskutována, bude tento článek věnován častým dotazům, jak je v to v případě firemních vozidel. Nejprve pár citací:

§10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.:

„Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu.“

§60 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. (který je oním shora citovaným zvláštním předpisem):

„Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.“

§68 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb.:

„Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.“

V souladu se shora uvedenými citacemi platí, že vlastník vozidla, který je předvolán, aby podal vysvětlení, kdo s jeho vozidlem jel, je oprávněn odmítnout podat takové vysvětlení, pokud řidičem byla osoba blízká, jak je uvedeno shora.

U firemních vozidel je ale problém, že vlastníkem (provozovatelem) vozidla je zaměstnavatel (v lepším případě), v horším případě je vozidlo např. na operativní leasing a tento zaměstnavatel je právnickou osobou. Jestliže tento zaměstnavatel dává svým zaměstnancům, ať už jako firemní benefit nebo jako pracovní „nástroj“, služební auto a toto auto půjčí zaměstnanec své osobě blízké, pak pokud se tato osoba blízká tohoto zaměstnance dopustí přestupku, nemůže zaměstnavatel jakožto provozovatel vyzvaný k podání vysvětlení odmítnout podat vysvětlení s odkazem na osobu blízkou, protože např. manželka zaměstnance není osoba blízká zaměstnavatele jakožto právnické osoby.

V takovém případě tak musí zaměstnavatel říct, kdo vozidlo řídil (navíc to i musí vědět, jinak riskuje pokutu až 10 000 Kč). Fakt, že vozidlo řídila osoba blízká zaměstnance, se nemůže uplatnit, neboť vždy je podstatný vztah provozovatele vozidla k řidiči. A ten v případě firemních vozidel (skoro) nikdy nemůže být v pozici osoby blízké.

Napsal jsem „skoro“. Judikatura již totiž dospěla k závěru, že jedinou možnou osobou blízkou právnické osoby, např. s.r.o., může být její jediný 100%ní společník. Pokud bychom si tedy představili, že někdo má společnost, je jejím jediným společníkem a na společnost je napsané auto a toto auto řídil tento jediný společník, pak má společnost právo odmítnout vypovídat proti svému jedinému společníkovi. Ve všech ostatních případech to však odmítnout nemůže.

A v tom tkví trochu nevýhoda firemních vozidel.

JUDr. Tomáš Beran